Symbolicky na 11. září stanovil prezident Joe Biden odchod posledního amerického vojáka z Afghánistánu. Situace se ale komplikuje. Mírová jednání mezi afghánskou vládou a hnutím Tálibán v Kataru se zastavila a namísto toho islamisté rychle dobývají sever Afghánistánu.
Představuju si, jaké pocity asi má Jens Stoltenberg, když Zeman NATO poučuje, že nemá odcházet z Afghánistánu, ale ruský útok na vlastní zemi cudně zamlčí.
Spojené státy nechtějí a už ani nemohou být všude. Dělají politickou triáž největších hrozeb a problémů. Které řešit musí, které mohou a na které už nemají. Afghánistán se za dvacet let války přesunul do poslední kategorie.
Před školou, kde měly jejich matky zakázáno studovat, čeká skupinka dívek na kamarádky skládající zkoušky, které mohou být jejich poslední. "Američané odcházejí," připomíná studentka herátské univerzity Basíra Hajdaríová. "S Tálibánem máme před sebou hroznou dobu. Bojím se, že nás nenechají opouštět dům, natožpak dělat to, co dělám teď," dodává podle britského deníku The Guardian.
Historici možná budou jednou pro konflikt v Afghánistánu používat termín dvacetiletá válka. Prezident USA Joe Biden v úterý oznámil, že všech zbývajících 3500 amerických vojáků stáhne ze země 11. září 2021, spolu s nimi odejdou i spojenecké síly NATO. Odchod nastane na den přesně dvacet let poté, co teroristé z Al-Káidy zaútočili unesenými letadly na New York a Washington.
Pákistán začal minulý týden očkovat proti koronaviru lidi starší 60 let. Zájem je ale zatím velmi nízký, během prvních sedmi dní se zaregistrovalo méně než deset procent seniorů. V zemi panuje velká nedůvěra vůči vakcínám i kvůli falešné očkovací kampani, kterou zde před deseti lety spustila americká tajná služba CIA ve snaze dopadnout vůdce teroristické organizace al-Káida Usámu bin Ládina.
Buddhisté rádi stavěli a stavějí obrovské podobizny zakladatele jejich učení. Některé sochy v Japonsku, Číně, Indii, Thajsku nebo Barmě jsou vysoké přes sedmdesát metrů. Dvojice obřích buddhů v afghánském Bámjánu byla světovým unikátem. Postavy vysoké 38 a 55 metrů vytesali buddhističtí mniši do skalního masivu už v 6. století našeho letopočtu.
Osmnáct let v pákistánském vězení seděl Chálid Umar Šajch. Sedmačtyřicetiletý muž hrál v roce 2002 klíčovou roli při vraždě, která šokovala svojí brutalitou. Původní rozsudek zněl smrt, nakonec z toho nebude ani doživotí. Pákistánský Nejvyšší soud ve čtvrtek nařídil Šajcha propustit, definitivně rozhodl o jeho odchodu z vězení v Karáčí. Zamítl tak výhrady obžaloby i rodiny zavražděného novináře.
Afghánka Delbar a její osmičlenná rodina se musely přesunout z provincie Fardžáb už téměř před rokem. Z jejich bydliště je vyhnaly milice Tálibánu. Teď žijí v provizorních stanech v uprchlickém táboře poblíž města Šebergan. Nedostatek základních životních potřeb je tu na denním pořádku, rodiny nemají co jíst a mrznou.
Mladý novinář Bismilláh Adil Ajmak se před pár dny vracel z venkova, kde navštívil svou rodinu, když na jeho vůz zaútočila skupina střelců. Útoků na politiky, novináře a atentátů na civilní cíle je v Afghánistánu v poslední době čím dál víc. A uprostřed rostoucího násilí se rozhoduje o budoucí podobě země bez amerických vojáků.
Popravy, svévolná perzekuce, neustálý strach… Po 19 letech od amerického vojenského zásahu, který svrhnul vládu hnutí Tálibán, se mnozí Afghánci obávají návratu těchto povstalců k moci, napsala agentura AFP. Členové Tálibánu vedou od poloviny září mírová jednání s afghánskou vládou v katarské metropoli Dauhá.
Afghánské bezpečnostní složky zabily druhého muže teroristické sítě al-Káida. V neděli o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na tweet afghánské zpravodajské služby NDS. Abú Muhsín Masrí figuroval na seznamu nejhledanějších teroristů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
"Budoucnost začne co nevidět. Co se vám právě teď honí hlavou?" otázala se slavná britsko-íránská novinářka Christiane Amanpourová Hamída Karzáího v roce 2001. Krátce předtím, než se po Američany způsobeném pádu Tálibánu oficiálně postavil do čela prozatímní afghánské vlády. Seděli společně ve stanu v Kandaháru, druhém největším afghánském městě, obklopení kmenovými vůdci a stařešiny.
Nejméně tři lidé zemřeli a dalších 24 utrpělo zranění při nedělním výbuchu několika bomb u vězeňského komplexu v Dželálábádu na východě Afghánistánu. K odpovědnosti za útok, při kterém se údajně mnoha vězňům podařilo uprchnout, se podle své tiskové agentury Amak přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).
Afghánské sociální sítě v minulých dnech zaplavily vzkazy oslavující jako hrdinku mladou dívku Kamar Gulovou. Teprve 15letá Afghánka se se svým 12letým bratrem minulý týden postavila tuctu útočníků z Tálibánu, kteří napadli její dům a zabili její rodiče. Dva muže zastřelila a jejich vůdce zranila. Zbylí ozbrojenci se dali na útěk.
Informace o ruských platbách povstalcům výměnou za zabíjení amerických a dalších západních vojáků v Afghánistánu se nepodařilo potvrdit a neexistují ani důkazy o tom, že by některé údajně nabízené odměny vedly k úmrtím vojáků USA. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek v Kongresu prohlásili ministr obrany Mark Esper a nejvýše postavený americký generál Mark Milley.
Základní úhel pohledu většiny amerických médií je posunut v Trumpův neprospěch. Rány pod pás povoleny. Anonymní zdroje z jeho okolí citují jak na běžícím pásu.
