"Za Českou republiku říkám, v žádném případě neuznávejme Tálibán. Ale to, že nějakým způsobem bude potřeba komunikovat s Tálibánem, to je prostě zřejmé," uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Tálibán v úterý oznámil složení dočasné vlády více než tři týdny poté, co se za odchodu zahraničních vojsk zmocnil kontroly nad Afghánistánem.
Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Několik dní obcházela kábulské letiště hrozba krveprolití. Americká rozvědka měla informace, že na vojáky a Afghánce, kteří čekají na evakuaci letadly kvůli převzetí moci Tálibánem, chtějí zaútočit teroristé. Ve čtvrtek večer se to stalo.
Příbuzné vojáků, kteří zahynuli v Afghánistánu, v těchto dnech sužuje otázka: Nebyla oběť našich nejbližších zbytečná? "Dost je to trápí," přiznává válečný veterán Miloš Prášil, který je s pozůstalými po svých kamarádech v kontaktu. "O smyslu oběti svých manželů či synů většinou nepochybují. Odvedli tam obrovský kus práce. Afghánistán už nebude takový, jako když tam řádila al-Káida," dodává.
Jedná se pravděpodobně o sebevražedného útočníka, IS nebo Al-Káida se nabízejí jako pachatelé. Američané chtějí evakuaci co nejdříve skončit, ale v okolí letiště se shromažďují lidé, kteří prostě doufají, že se dostanou do letadel, i když nemají nárok, nepodaří se evakuovat všechny, říká analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.
Sedmnáctiletý Zakí Anvarí z Afghánistánu měl o svém budoucím životě jasno. Člen mládežnické reprezentace se chtěl živit fotbalem a zastavit ho nemohl ani Tálibán. Když radikální hnutí dobylo metropoli Kábul, rozhodl se ze země utéct. Anvarí byl jedním z mužů, kteří se pokusili držet letadel vzlétajících ze země, ale neudrželi se a spadli. Jeho smrt viděly na internetu miliony lidí.
Afghánistán nemá moře, ale momentálně se v něm politicky nachází ostrov odporu proti Tálibánu. Pandžšírské údolí severně od Kábulu kontroluje dvaatřicetiletý velitel Ahmád Masúd. Nositel příjmení, které svět už v minulých afghánských válkách často skloňoval. Jeho otcem byl slavný velitel Ahmád Šáh Masúd, přezdívaný Lev z Pandžšíru.
Severoatlantickou alianci rychlý pád Afghánistánu do rukou radikálního hnutí Tálibán překvapil, připouští český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Stažení vojsk ze země v rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje za "plánovaný krok s neplánovaným finálním provedením". Propagaci lidských práv nebo zajišťování lepší budoucnosti pro mladé Afghánce by podle něj mohla převzít například EU.
Zatímco mu nad hlavou létaly kulky Tálibánu, podařilo se mu přes kontrolu na letišti do bezpečí provést 130 Afghánců. Mnohé z nich díky tvrzení, že jde o zaměstnance ambasády, ač šlo o spolupracovníky české armády. Na podobnou akci se nedá připravit, říká kapitán jednotky české vojenské policie KAMBA v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál, který z důvodu bezpečnosti nezveřejnil jeho jméno.
Na Západě panuje nervozita, že Tálibán po ovládnutí Afghánistánu opět může poskytnout útočiště al-Káidě a jiným teroristům. Britský ministr obrany Ben Wallace už upozornil, že pokud by se tak stalo, jejich armáda se do země vrátí. Islamisty před rozšiřováním svého vlivu za hranice Afghánistánu varoval i ruský prezident Vladimir Putin.
Po pádu Afghánistánu do rukou Tálibánu pohltily Evropu obavy z nové migrační vlny na kontinent. Záběry tisíců Afghánců snažících se dostat na kábulské letiště ve snaze uprchnout ze země oživily vzpomínky na rok 2015, kdy do Evropy během několika měsíců připlulo po moři více než milion běženců, směřujících z válkou zmítané Sýrie.
Josef Kraus je expertem Masarykovy univerzity a Univerzity obrany na islámský radikalismus, terorismus, zpravodajské služby či bezpečnostní a vojenskou politiku. Na vaše dotazy odpovídal v on-line rozhovoru Aktuálně.cz.
Jedním z důvodů, proč se prezident Joe Biden rozhodl k rychlému odchodu z Afghánistánu, byla snaha uvolnit si ruce k řešení vnitropolitické agendy. Rychlý pád Kábulu zpět do rukou Tálibánu se ale pro něj nyní stal nejtěžší domácí krizí od nástupu do úřadu.
Tálibán nestojí o problémy, chce, aby Američané odešli, jeho zájmem je uchopit moc pevně do svých rukou, říká redaktor Aktuálně.cz Martin Novák a dodává, že tálibánci vůči svým nepřátelům nastolí tvrdou vládu. Odchod Američanů z Afghánistánu byl podle něj nezvládnutý, na druhou stranu považuje za úspěch USA zničení al-Káidy.
Ne všichni z Afghánistánu prchají nebo se o to pokouší. Na severu země v Pandžšírském údolí se šikují jednotky bývalé armády, vzdát Tálibánu se odmítá bývalý viceprezident, ministr obrany i dvaatřicetiletý vojenský velitel Ahmád Masúd, syn stejnojmenného národního hrdiny, který si bojem v dosud nedobytné provincii získal slávu už před desítkami let.
V Česku se v minulých letech vycvičily desítky afghánských pilotů vrtulníků. Bývalý voják a kamarád mnoha z nich Luděk Trojánek varuje, že Tálibán z obav, aby nebylo letectvo využito v boji proti němu, techniku zničí a zlikviduje i lidi, kteří ji umí ovládat. "Ti piloti těžko věří tomu, že rychlý příchod Tálibánu byl nečekaný. Vše podle nich nasvědčuje tomu, že to bylo připravené."
Bojovníci Tálibánu i představitelé poražené afghánské vlády začínají vypovídat, co vedlo k rychlému kolapsu armády a převzetí moci v téměř celé zemi islamistickým hnutím. Na některých místech armáda kladla odpor, jinde se vzdala nebo někteří důstojníci a vojáci dokonce přešli na stranu Tálibánu. Ukazuje to mimo jiné na pestré složení obyvatel země.
Ve městech mohly často pracovat, zatímco na vesnicích byly pouhým nástrojem pro rození dětí. Co je čeká teď, nikdo neví. Válečná reportérka a fotografka Lenka Klicperová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o právech afghánských žen. "Vždy to byla jedna z nejhorších zemí, kde se můžete jako žena narodit. Podmínky tam pro ně nikdy nebyly ideální, ale existovala naděje. Ta teď zmizela," říká.
Severoatlantická aliance potřebuje podle českého prezidenta Miloše Zemana zásadní reformu. V souvislosti s děním v Afghánistánu v rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by NATO mělo přestat být servisní organizací Spojených států amerických a uplatňovat větší rovnost mezi svými členy. Definovat by NATO mělo podle něj také svého nepřítele, tím je mezinárodní terorismus, nikoliv například Rusko.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítá ve své zemi poskytnout ochranu dalším afghánským uprchlíkům navzdory tomu, že moc v Afghánistánu převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán.
