Poprocková skupina Chinaski uzavřela letošní rok vydáním alba 1. Symfonická a dá si nyní delší pauzu. Nejbližší koncerty kapela, která nedávno převzala stříbrné ocenění v kategorii hudební skupina v anketě Český slavík 2025, chystá až v létě.
Letošní ročník Smetanovy Litomyšle je největším v historii festivalu. Na počest 200. výročí narození Bedřicha Smetany uvádí nejen skladatelovy kompletní opery, ale také méně hrané kompozice. K nim patří i Triumfální symfonie E dur, jež zazněla na nedělním koncertu. Má spletitý osud, nejen protože dílo věnované císaři Františku Josefovi I. bránilo pozdějším výkladům Smetany jako národního autora.
Šéfdirigent Symfonického rozhlasu Českého rozhlasu Petr Popelka a hlavní hostující dirigent Robert Jindra prodloužili angažmá do roku 2026, kdy těleso oslaví 100 let. Popelka nastoupil předloni v září, původně měl zůstat jen do konce nastávající sezony. Podobně je na tom Jindra, jinak současný hudební ředitel Opery Národního divadla a šéfdirigent Státní filharmonie Košice.
Od založení v roce 2008 má festival klasické hudby Dvořákova Praha, jehož letošní ročník skončil toto pondělí vystoupením Symfonického orchestru Českého rozhlasu, jasně nastavené priority. Sází na osvědčené skladby známých autorů a více než šedesátimilionový rozpočet využívá především ke zvaní těch nejlepších, nejoslavovanějších interpretů.
Okolo 850 lidí přilákal páteční zahajovací koncert krumlovského festivalu nazvaný Francouzská noc. Věnovaný byl výročí pádu Bastily, jenž roku 1789 odstartoval Velkou francouzskou revoluci. V zahradě u letní jízdárny jako první zazněly česká a francouzská hymna, při nichž lidé povstali.
Nezlomil ho maďarský fašismus, německý nacismus ani stalinské represe. Skladatel György Ligeti, od jehož narození v květnu uplyne 100 let, nepodlehl ani estetickým tlakům poválečné doby a stal se hybatelem změn vedoucích k úžasné zvukové barevnosti a emocím. Příští pondělí 13. února jej uctí koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Rychle a pomalu, nahlas i potichu, dokonce s přídavkem hned na začátku koncertu. Symfonický orchestr Českého rozhlasu v pondělí uvedl světovou premiéru kompozice Presto e lento českého skladatele Martina Smolky, širší veřejnosti známého jako jednoho ze zakladatelů souboru Agon a autora opery Nagano s libretem Jaroslava Duška.
Objevná dramaturgie včetně dvou světových premiér a významní zahraniční hosté, to vystihuje letošní sezonu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Jedním z jejích vrcholů se toto pondělí stala druhá část koncertu, na němž americký dirigent John Axelrod, soukromý žák Leonarda Bernsteina, uvedl díla Richarda Strausse a Ericha Wolfganga Korngolda.
V zaplněném pražském Rudolfinu se toto pondělí uskutečnilo inaugurační vystoupení Petra Popelky v roli nového šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Na zahajovacím koncertu jeho 96. sezony zazněly Houslový koncert Johannese Brahmse, který zahrál uznávaný Frank Peter Zimmermann, a symfonická báseň Pelléas a Mélisanda od Arnolda Schönberga.
Snadno zranitelný vnitřní svět autistů i autorovu duchovní cestu vyjadřují skladby Ondřeje Štochla, pro něhož je důležitější naslouchat než mluvit. Symfonický orchestr Českého rozhlasu toto úterý uvede světovou premiéru jeho kompozice Tři věty o přijetí. Sólovému klarinetu budou v pražském Rudolfinu odpovídat čtyři zobcové flétny.
Zdejší veřejnost jej začala vnímat teprve nedávno, jako někoho, kdo přišel zvenčí. Kdo jej zažil na nemnoha koncertech s českými orchestry, ještě teď se nemůže probrat z úžasu, kde že se takový úkaz vzal. Stačí ale detailnější pohled na životopis Petra Popelky, který vystoupí na letošním ročníku festivalu Pražské jaro, a jeho cesta se jeví jako přirozená.
Nové oratorium o svaté Ludmile zazní tuto neděli 19. září ve Vladislavském sálu Pražského hradu. První českou světici ztvární šestadevadesátiletá Soňa Červená. Dílo se jmenuje Nádech věčnosti a složil ho Jan Zástěra, šéfdirigent Hudby Hradní stráže a Policie České republiky. Ta existuje od konce druhé světové války a navazuje na tradici vojenských či četnických hudeb z první republiky.
Šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude od sezony 2022/2023 na další tři roky Petr Popelka. Nahradí Alexandra Liebreicha. Pozici hlavního hostujícího dirigenta obsadí Robert Jindra, dosud jím byl Marek Šedivý.
„Schvácen mocným žárem velké myšlenky vychází bohatýr ducha v širý svět,“ napsal Julius Zeyer o Písni bohatýrské od Antonína Dvořáka, která uzavře program debutového večeru Pražského jara. Jeho protagonistou bude 26. května dirigent František Macek, který se poprvé představí na velkém festivalovém pódiu v Česku.
S dramaturgem Pražského jara Josefem Třeštíkem o neznámých dílech známých mistrů. O bulváru, který hudebníci čtou, ale nikdo mu nevěří. A také o příbuzenství s Franzem Kafkou.
Rezidenční umělec rozhlasových symfoniků Jean-Guihen Queyras navzdory protipandemickým opatřením vystoupí v Praze. Violoncellista kanadsko-francouzského původu pod taktovkou šéfdirigenta Alexandera Liebreicha přednese příští pondělí 19. dubna z Rudolfina Koncert C dur Josepha Haydna a Andante cantabile Petra Iljiče Čajkovského.
Snažím se před orchestrem nezapomenout na úsměv, říká František Macek před svým premiérovým vystoupením na festivalu Pražské jaro.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu se tento pátek 8. ledna na mimořádném on-line koncertu z Dvořákovy síně pražského Rudolfina představí pod taktovkou Petra Popelky. Šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru KORK v Oslu uvede Koncert pro malý orchestr od Alberta Roussela i Šeherezádu Nikolaje Rimského-Korsakova.
V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
Festival Dvořákova Praha oživil opomíjené první zhudebnění Krále a uhlíře. Komickou operu o třech dějstvích napsal Antonín Dvořák v roce 1871, uvedení se ale nedožil. Nezkrácené dílo v koncertním provedení včera obecenstvo slyšelo poprvé v pražském Rudolfinu, před nímž stojí Dvořákova socha.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) neodjede koncertovat do Číny, kde měl vystupovat letos v říjnu. Čínská strana nedala české agentuře, která měla akci organizovat, příslušná povolení. Již dříve Číňané zrušili turné Pražákova kvarteta a orchestru PKF - Prague Philharmonia.
Zatímco nejtalentovanější čeští dirigenti budují kariéry v zahraničí, v čele předních zdejších těles nedávno stanuli tři zahraniční šéfdirigenti s neoddiskutovatelným renomé.
Hned na začátek připravil festival Pražské jaro jednu z mimořádně očekávaných událostí letošního ročníku. Jen tři dny po tradiční zahajovací Mé vlasti uvedl americký dirigent John Nelson v Obecním domě program z děl svého alter ega Hectora Berlioze. Nejvíc se předem mluvilo o jeho monumentálním Te Deum, které navíc v Praze naposledy zaznělo před čtyřiceti lety.
Schválně: co mají společného Beethovenova symfonie Eroica a Berliozovo Te Deum? Může za ně Napoleon Bonaparte. Jak známo, vídeňský skladatel svou třetí symfonii nejprve věnoval jemu. Když pak francouzský vojevůdce porušil ideály revoluce, Beethoven dedikaci škrtl.
Klavírista Krystian Zimerman kdysi Leonardu Bernsteinovi slíbil, že mu jeho Druhou symfonii zahraje ke stým narozeninám. Bernstein se jich nedožil, Zimerman však přání splní tento týden na festivalu Dvořákova Praha.
