Francie bere válku proti teroristům z organizace Islámský stát (IS) osobně, a to po loňských listopadových útocích v Paříži, které si vyžádaly 130 mrtvých. Do boje proti džihádistům vyslala i chloubu svého námořnictva - jadernou letadlovou loď Charles de Gaulle. Právě z její paluby startují stroje Dassault Rafale proti cílům v Sýrii. Podívejte se s fotoreportéry agentury Reuters na její palubu.
Po úřední registraci podle aštábu Europolu Briana Donalda zmizely tisíce dětí, které do Evropy dorazily na vlastní pěst. Jen v Itálii se pohřešuje na 5000 dětských uprchlíků, další tisíce postrádají ve Švédsku. Úřady se obávají, že mnohé z nich mohly padnout do rukou zločineckých gangů, které je mohou využívat například jako sexuální otroky. Další se zřejmě nacházejí u svých příbuzných. 10 000 pohřešovaných dětí je podle Donalda spíše opatrný odhad.
Při atentátu na šíitském předměstí Damašku přišlo v neděli o život 60 lidí, dalších nejméně 100 lidí bylo zraněno. S odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) to oznámila agentura Reuters. Podle původních zpráv se atentát odehrál před šíitskou svatyní na předměstí Sajjida Zajnab, v níž jsou údajně pochovány ostatky blízké příbuzné proroka Mohameda. Agentura SANA nicméně posléze oznámila, že první bomba vybuchla u autobusového nádraží. Když se k místu začali sbíhat lidí, odpálili se nejméně dva sebevražední útočníci. K útoku se na internetu přihlásil Islámský stát
Irácká vláda potřebuje pro letošní rok na řešení humanitárních problémů vyvolaných boji proti radikální organizaci Islámský stát (IS) 1,56 miliardy dolarů (39 miliard Kč). Z vlastních příjmů je ale schopna pokrýt jen 43 procent této částky. Vládní zpráva konstatuje, že "je nezbytné deficit řešit s mezinárodní pomocí". Vládní příjmy ovlivňuje hlavně nízká cena ropy. Boj proti příslušníkům IS začal v roce 2014, islamisté obsadili asi třetinu iráckého území. Mimo své domovy se kvůli tomu ocitlo zhruba 3,3 milionu Iráčanů. Na rostoucí humanitární krizi v Iráku tento týden upozornila organizace Lékaři bez hranic (MSF).
Nejméně 12 obětí na životech, včetně tří kojenců, si v noci na neděli vyžádal rozsáhlý požár v Moskvě. V budově, kterou zachvátily plameny, se nalézala krejčovská dílna, v níž žili přistěhovalci ze Střední Asie. Kriminalisté předpokládají, že šlo o žhářství. Oheň vzplál v sobotu večer ve staré zástavbě v ulici Stromynka v centru Moskvy, necelou hodinu po půlnoci byl uhašen. Moskevský starosta v reakci na neštěstí nařídil zkontrolovat průmyslové areály, zda se tam neskrývají příbytky nelegálních migrantů a zda se dodržují požární předpisy
Americký prezident Barack Obama navštíví ve středu baltimorskou mešitu a sejde se s členy americké muslimské komunity. Bude to pro něho poprvé v prezidentské funkci, uvedla agentura AP. Podle amerického Bílého domu chce Obama návštěvou vyjádřit veřejně podporu muslimům v době, kdy jsou náznaky toho, že se veřejné mínění v USA proti nim obrací z obav z teroristických činů páchaných extremistickými skupinami. Obama se do značné míry doposud od muslimů spíše distancoval, aby neposiloval spiklenecké teorie o tom, že je skrytým muslimem narozeným v Keni jako jeho otec. Obama se ale ve skutečnosti narodil na Havaji a je křesťanem. Přesto mnoho lidí v USA stále věří, že to není pravda.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v neděli během své návštěvy Egypta zahájí egyptsko-české podnikatelské fórum. Následně bude jednat s egyptským ministrem pro zbrojní výrobu Mohamedem Saídem Asárem a navštíví i českou egyptologickou misi v Abúsíru. Šéf české diplomacie dorazil do Káhiry již v sobotu večer. Spolu s ministrem se cesty účastní i 23 zástupců tuzemských firem. Jde zejména o společnosti z obranného a leteckého průmyslu. Během dne se Zaorálek rovněž krátce setká i se zástupci syrské opozice, která sídlí v Egyptě. V pondělí pak českého ministra čeká jednání s jeho egyptským protějškem Samím Šukrím a nejspíš se setká i přímo s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím.
Již potřetí organizuje OSN v Ženevě mírová jednání o válce v Sýrii. Zástupci hlavní syrské opozice toto rokování zatím bojkotovali, večer ale oznámili, že nakonec do Ženevy dorazí v neděli. Opoziční předáci trvali na tom, že nejdříve chtějí od šéfa OSN záruky, že dojde k naplnění loňské rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která hovoří mimo jiné o vylepšení humanitární situace v Sýrii. Podle odhadů v Sýrii stále žije v obležení více než 400 tisíc lidí.
Brazilská vláda se - s ohledem na letní olympijské hry, které se budou konat v Riu de Janeiro - rozhodla vyhlásit válku komárům přenášejícím virus zika. Po celé zemi rozeslala katalogy obsahující rady, jak se nákaze bránit. V zemi se narodilo od loňského roku už přes 4000 dětí s mikrocefálií, kterou lékaři spojují s nákazou virem zika. Proto do boje proti komárům vyšle dokonce i vojáky, kteří budou v postižených oblastech obcházet domácnosti a rozdávat pesticidy a moskytiéry.
Podle odhadů trpí každý desátý teenager v Jižní Koreji závislostí na připojení k internetu. Vláda proto otevřela několik táborů, které mají pomáhat závislost mladistvých léčit stejně, jako by šlo o závislost na jakékoliv návykové látce. Účastníci, které do tábora většinou posílají jejich rodiče nebo učitelé, se musí na tři až čtyři týdny vzdát chytrého telefonu a zkusit žít offline. Účinnost takových detoxikačních táborů ale nezle ještě odhadnout, protože fungují teprve rok. Děti se v nich učí trávit volný čas v přírodě, kreativní činností nebo třeba jen tím, že si spolu povídají.
Skupina ozbrojených farmářů, která si říká Občané za ústavní svobodu (CCF), už od 2. ledna okupuje úřední budovy v národním parku Malheur v Oregonu. V úterý odpoledne policie zatkla osm jejích členů včetně ústřední postavy - Ammona Bundyho. Během přestřelky navíc jeden z farmářů zemřel. Ostatní pokračují v okupaci i přes to, že kvůli tomu, co dělají, nemají podporu mezi místními obyvateli.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve své výroční zprávě kritizuje západní vlády. Podle ní špatně reagují na uprchlickou krizi a hrozbu terorismu. Evropa omezuje ochranu lidských práv a její politika vůči uprchlíkům je kontraproduktivní, stojí v dokumentu. Bezpečnost by podle HRW naopak posílilo umožnění bezpečné a organizované cesty pro běžence do Evropy. HRW ve zprávě rovněž kritizuje autoritářské vlády z potlačování nezávislých hnutí, přičemž mezi největšími hříšníky jmenuje Rusko a Čínu.
Virus zika se nebývalou rychlostí šíří po americkém kontinentě, Evropa hlásila první nakažené v lednu a na konci února oznámilo první případy nakažených také Česko. Zpočátku byl přitom virus považován za neškodný. Mělo se za to, že způsobuje pouze onemocnění zvané zika horečka, které se projevuje jako běžná chřipka. S rozšířením viru v Brazílii ale lékaři přišli na to, že virus může vyvolat i neurologickou poruchu zvanou mikrocefalie. Ta ohrožuje těhotné ženy, protože způsobuje předčasné ukončení růstu mozku dítěte. Původní verze této grafiky byla publikována 27. ledna 2016.
Do vypuknutí slavného karnevalu v Rio de Janeiru zbývá jenom pár dní. Obyvatel města se ale místo příprav na oslavy zmocňuje panika kvůli viru zika, který se šíří celou zemí a neexistuje proti němu žádný lék ani vakcína. Úřady se pokoušejí zastavit množení komárů Aedes aegypti, kteří virus přenášejí, ale podle odborníků je jich stále ještě příliš mnoho. Příčinou je rychlá urbanizace a vysoký počet lidí žijících ve favelách. Po zjištění, že existuje souvislost mezi virem zika a případy mikrocefalie u dětí, se strach šíří hlavně mezi těhotnými ženami.
Malajsijský premiér Najib Razak se zbavil podezření z korupce. 681 milionů dolarů (17 miliard Kč), které se loni objevily na jeho osobních bankovních účtech, byly darem od saúdské královské rodiny. Nešlo o trestný čin a premiér 620 milionů vrátil, oznámil generální prokurátor Mohamed Apandi Ali. "Jsem spokojen se zjištěními, že tyto peníze neměly formu korupce nebo úplatkářství," prohlásil s tím, že vyšetřovatelé nehodlají zjišťovat, proč Saúdové premiérovi poslali. "Je to mezi ním a saúdskou rodinou." Podezření vzniklo loni v červenci, kdy úřady začaly vyšetřovat státní fond 1MDB kvůli podezření médií, že z něj byly převedeny stovky milionů dolarů, a to na premiérova osobní konta.
Syrská armáda získala z rukou povstalců strategické město Šajch Maskín v provincii Dará, čímž si zajistila zásobovací trasu z Damašku na jižní hranici. Podle opoziční Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) bylo město dobyto po těžkých bojích. Už koncem prosince zahájila vojska za podpory spojeneckých milic ofenzivu na syrskou část Golanských výšin. Jde o součást operace, během níž chce režim prezidenta Bašára Asada získat kontrolu nad jihem země. Už minulý týden armáda získala z rukou rebelů město Rabíja, jejich poslední baštu v přímořské provincii Latákíja. Ofenzivu podpořilo ruské letectvo a ruští důstojníci se částečně podíleli i na pozemní operaci.
Teroristické uskupení Islámský stát (IS) má "bojové kapacity" k tomu, aby vedlo globální kampaň teroristických útoků, zaměřenou ovšem speciálně na cíle v Evropě. Při příležitosti otevření nového protiteroristického střediska Europolu (ECTC) to řekl ředitel Europolu Rob Wainwright. "Budeme v srdci silné evropské reakce na teroristickou hrozbu," slíbil šéf Europolu před novináři. Úkolem ECTC je zlepšit sdílení informací a užší spolupráci mezi zeměmi EU. Podle Wainwrigtha bude centrum také analyzovat aktuální vyšetřování a přispívat ke koordinované reakci na případné budoucí velké teroristické útoky. V ECTC bude na počátku pracovat 39 lidí a pět odborníků poskytnutých členskými státy.
Podle bývalého šéfa jihokorejské tajné služby Ra Čong-jila měl "milovaný vůdce" v plánu ustanovit desetičlennou komisi, která by zemi řídila namísto dosavadního jediného lídra. Z jeho potomků se měl stát uctívaný symbol, který by ale neoplýval pravomocemi ke každodennímu chodu země. V naplnění této vize ale Kim Čong-ilovi na sklonku roku 2011 zabránila smrt. Překážek ale bylo víc: deset předvybraných členů komise zápasilo o moc a Kim Čong-un se rozhodně nehodlal pomyslného pchjongjangského trůnu vzdát.
Ve druhém kole prezidentských voleb ve Středoafrické republice se utkají dva bývalí premiéři Faustin Archange Touadéra a Anicet Georges Dologuélé. Podle agentury Reuters to oznámil tamní ústavní soud, který měl za úkol prověřit výsledky prvního kola hlasování. Středoafričtí voliči půjdou znovu hlasovat 31. ledna. Touadéra byl v letech 2008 až 2013 premiérem ve vládě exprezidenta Françoise Bozizého. Ten byl v roce 2013 svržen během převratu, jejž vedlo muslimské hnutí Séléka. Jeho lídr Michel Djotodia se pak stal prvním muslimským prezidentem této převážně křesťanské země, předloni však odstoupil.
Mezinárodně uznávaný libyjský parlament v pondělí zamítl vládu národní jednoty, která byla nedávno sestavena. Měla umožnit stabilizovat Libyi zmítanou násilím od revoluce v roce 2011. Poslanci parlamentu, který pracuje ve východolibyjském Tobrúku, tak neodhlasovali důvěru vládě sestavené díky diplomatickému úsilí OSN. K hlasování se už několik dní sjížděli členové parlamentu a hlasovalo jich 104. Z nich 89 ale navržené složení kabinetu zamítlo. Aby vláda mohla začít pracovat, potřebuje získat důvěru nejméně 119 ze 176 zákonodárců. "Odmítli jsme odhlasovat důvěru této vládě a požadujeme, aby byla sestavena nová," řekl poslanec Alí Káidí.
