Švédský oděvní řetězec H&M odchází z Ruska. Druhý největší prodejce módy na světě to v pondělí oznámil na svém webu. Společnost pozastavila své podnikání v Rusku na začátku března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Pro H&M bylo Rusko šestým největším trhem, počet prodejen tam firma zvyšovala, zatímco na mnoha jiných trzích prodejny redukuje.
Zatímco Česko bude ještě několik let hledat místo, kam uloží odpad ze svých jaderných elektráren, Švédsko už svou finální lokalitu má. Než se na ni přesunou, podnikají vědci v laboratořích poslední experimenty. Například na kontejnerech, do kterých uskladní vyhořelé palivo. Odpad se z nich nesmí dostat ven ani v případě zemětřesení nebo další doby ledové - a to další stovky tisíc let.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu.
NATO výrazně posílí obranu svého východního křídla, zejména Pobaltí a Polska, proti bezpečnostní hrozbě ze strany Ruska. Výsledkem třídenního summitu aliance, který se nyní koná v Madridu, bude i nová obranná doktrína, oživující některé prvky vojenského plánování NATO z dob studené války.
Norská policie vyšetřuje noční střelbu u gay baru v Oslu jako extrémní islamistický terorismus. Podezřelého ze střelby, který pravděpodobně jednal bez kompliců, policie zadržela nedaleko místa činu a obvinila ho z vraždy. Odpoledne Norsko zvýšilo stupeň ohrožení terorismem ze třetího na pátý, tedy nejvyšší. Policisté v ulicích, kteří tradičně nenosí zbraně, jsou výjimečně vyzbrojeni.
Příští týden dorazí do České republiky na návštěvu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Bude to příjezd představitele rozporuplného státu v citlivé době. Finsko a Švédsko usilují o členství v Severoatlantické alianci. Turecko přitom od první chvíle hlásí, že přidružení severských zemí k obrannému paktu odmítá. S ministrem se nad tímto tématem střetne šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Finsko a Švédsko se chystají do NATO za hlasité podpory členů aliance. Jen ale většiny z nich. Své výhrady jasně formulovalo Turecko a částečně nesouhlasná a hlavně nejednoznačná je pozice Chorvatska. Jadranský stát zažívá zahraničně politický střet mezi prezidentem Zoranem Milanovičem a chorvatskou vládou s premiérem Andrejem Plenkovičem v čele.
Když v neděli finská hokejová reprezentace vyhrála na domácím mistrovství světa, slavila přímo na stadionu ve svém rodném Tampere se skleničkou v ruce. Jen týden předtím navštívila na Ukrajině prezidenta Volodymyra Zelenského. Sanna Marinová, v době svého zvolení nejmladší premiérka na světě, po desetiletích neutrality přivádí Finsko do NATO.
Švédsko s několikaměsíčním zpožděním následovalo Finsko, když jako dvaatřicátá země vstoupilo minulý týden do NATO. Finsko vzhledem k dlouhé společné hranici s Ruskem disponuje silným dělostřelectvem a pozemním vojskem, sousední stát má zase vlastní rozsáhlý zbrojní průmysl. Podívejte se na srovnání obou armád a přehled významných švédských zbraní.
Finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola příští týden končí svou misi a vrací se do Helsinek. Polovinu svého úřadu přežíval pandemii koronaviru, nyní odchází v době, kdy se o Finsko všichni zajímají. Země se totiž po letech neutrality rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině vstoupit do NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Pesola vysvětluje, proč byl krok nutný nebo jak probíhají hovory s Tureckem.
"Pokud bude Švédsko s Finskem přijato do NATO, stane se z Baltského moře 'rybník' Severoatlantické aliance," říká bezpečnostní expert Milan Mikulecký. Rozšiřování aliance je přitom velmi pravděpodobné, pokud se vyjasní spory mezi skandinávskými zeměmi a Tureckem. Švédové mohou přispět špičkovými ponorkami, Finové zase zkušenostmi ze zimní války se Sovětským svazem.
Před pěti lety na festivalu ve francouzském Cannes vyhrál provokativní švédský režisér Ruben Östlund s filmem Čtverec. Letos zde soutěží se satirou nazvanou Trojúhelník smutku, která pojednává o modelingu, nerovnostech mezi muži a ženami nebo propastí mezi bohatými a chudými.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si v sobotu telefonoval s představiteli Švédska a Finska, kteří oficiálně vyhlásili zájem vstoupit do Severoatlantické aliance. Ankara jejich záměr zatím odmítá. Erdogan s premiérkou Švédska a prezidentem Finska mluvil o svých obavách týkajících se teroristických organizací, které podle něj obě země podporují. Narážel na Stranu kurdských pracujících.
Ještě když si před měsícem volali finští a turečtí politici, Ankara podpořila severskou zemi ve vstupu do NATO. Teď ale otočila. Turecko jako jedna ze dvou členských zemí Severoatlantické aliance odmítá vstup Švédska i Finska. Tvrdí, že pomáhají kurdským teroristům. Podle expertky se ale Turecko pouze snaží současnou situaci vytěžit a zlepšit svou pozici na mezinárodním poli.
„Zatímco NATO se rozšiřuje demokratickou vůlí, Putinova říše se rozšiřuje ozbrojenou agresí, což dělá z Aliance aktéra, který je atraktivní, a z Ruska aktéra, který k té atraktivitě svým chováním dost přispívá,” říká velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. „Je veliká věc, že se Finsko se Švédskem vzdají neutrality, kterou budují od konce 2. světové války a která je také velmi drahá,” dodává.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svým postojem k možnému členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci rozehrál další hru, v níž mu vůbec nejde o vstup těchto dvou zemí do NATO. Jeho cílem je posílení vlastní pozice na domácí politické scéně či snaha přimět Washington, aby mu mimo jiné umožnil nákup nových stíhaček F-16, napsal turecký opoziční server Ahval.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem do NATO svého regionálního rivala Řecka.
Měří 43 kilometrů a spojuje Finsko s Ruskem. Po jeho hladině plují obchodní lodě vrchovatě naložené dřevem a dalším zbožím i turistická plavidla. Kanál Saimaa vybudovali Finové v polovině 19. století, dnes ho mají od Ruska pronajatý za 1,2 milionu eur ročně. Hrozí ale, že důležitou obchodní tepnu ztratí. Vztahy s Ruskem se zhoršily a severská země po téměř 80 letech neutrality míří do NATO.
Místo aby útokem na Ukrajinu oslabil ruský prezident Vladimir Putin transatlantickou alianci, rozdělil NATO a zabránil jeho růstu, dosáhl opaku. Finsko, které s Ruskem sousedí a v minulosti muselo čelit jeho agresi, se čím dál víc přibližuje vstupu do aliance. Rozhodnutí o přihlášce se čeká do června. Následovat ho mohou i Švédové.
