Zlínská skupina Ag flek od 70. let minulého století přináší mimořádně vyprofilovaný folk-rockový, ale spíš nadžánrový repertoár. Právě vydala novou desku, teprve třetí v původní sestavě. Pokřtí ji tento pátek v pražském Švandově divadle.
Režisérka Martina Kinská se při inscenování vlastní adaptace mnohoznačného románu Oscara Wildea soustředila především na kritiku sebestředné společnosti a její honby za rozkošemi všeho druhu. Třebaže se přitom nevyvarovala dílčích režijních neobratností a ani herecky její inscenace nevybočuje ze zdejšího standardu, upoutá jak upřímným záměrem, tak výtvarnou, hudební i pohybovou stránkou a řadí se k tomu lepšímu, co lze v aktuálním repertoáru Švandova divadla vidět.
Třiatřicetiletá Natálie Kocábová toho za svůj život zatím stihla hodně. V patnácti jí vyšla první autorská písnička, v osmnácti básnická sbírka, následovaly novely, alba a děti. Nyní se ve Švandově divadle hraje její komedie Pohřeb až zítra, inspirovaná rodinou Kocábů. Režíruje ji umělecký ředitel „Švanďáku“ Daniel Hrbek. Podle Kocábové je sice hra inspirovaná její veřejně známou rodinou, ale vyložená autobiografie to není. „Řekla bych, že Pohřeb až zítra je napsaný s láskou a má velký odstup. Například o věcech, které se ve hře řeší náznakově, jsem dříve psala s mnohem menším odstupem a konkrétněji,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Švandovo divadlo uvedlo v sobotu novou divadelní hru Srdce patří za mříže. Jejími autory jsou mladí tvůrci David Košťák, známý především jako dramaturg Divadla LETÍ, a Alžběta Burianová, jež se podílela například na hře Iluze v Divadle v Dlouhé. Inscenace se zabývá skrytým násilím v dnešním globalizovaném světě, manipulací i tím, jak Krteček o naivnost přišel. „Neviditelné násilí nám vždycky přišlo nejděsivější. To, které si člověk neuvědomuje – že každý den svou činnosti vytváří věci, které se mohou odrazit na kvalitě života někoho jiného,“ říká v rozhovoru David Košťák. Podle režisérky jsou však lidé čím dál tím citlivější a snaží se chovat eticky a zodpovědně.
David Vávra je pyšný na svou hereckou kariéru i na své architektonické projekty. Známý je nejen svými hereckými výkony z éry divadla Sklep či jako Egon z Alles Gute v pořadu Česká soda, ale také jako architekt. V jeho ateliéru vznikají návrhy na nové domy i citlivé rekonstrukce. Hlavními rysy Vávrových projektů je smysl pro humor, hravost, nadhled a tolerance. Projděte si nejzajímavější momenty jeho kariéry.
Při sledování kterékoliv z inscenací uměleckého šéfa Švandova divadla Doda Gombára se vás po chvíli zmocní neodbytný pocit, že bez ohledu na žánr či téma nechává režisér diváky nahlédnout do své duše, kde se realita odráží jako v bolestně pokřiveném zrcadle. Výsledkem jsou neutěšené, výtvarně strohé, ale přízračné obrazy úzkosti, míjení a odcizení.
Daniel Špinar učinil další krok na cestě za proklamovanou proměnou činohry první scény v generační divadlo 21. století. Jestliže doteď nebylo zřejmé, co si pod pojmem generační představuje a jakou skupinu diváků chce oslovit, po premiéře Shakespearova Snu čarovné noci máme jasno. Drasticky seškrtaná komedie potěší teenagera, který miluje showbyznys a jemuž vlhnou oči, když na jevišti Národního divadla rozkóduje odkaz na americký velkofilm.
Pražské Švandovo divadlo jako první scéna mimo Velkou Británii uvedlo v premiéře jevištní adaptaci slavné novely Iana McEwana Betonová zahrada, známou u nás z knižní i filmové verze. Nastudování se ujal umělecký šéf souboru Dodo Gombár, Betonovou zahradu zdramatizovala ve spolupráci s režisérem spisovatelka Petra Hůlová.
Švandovo divadlo si připravilo další novinku z řad původních her. Začátkem listopadu se publiku premiérově představil titul Pankrác '45 z pera Martiny Kinské, která je zároveň autorkou nastudování. Komorní představení svedlo dohromady osudy prvorepublikových dvou krásek – Adiny Mandlové a Lídy Baarové. "Běžný divák jej spíš zařadí mezi průměrná představení, která stačí navštívit jednou," píše o novince Michaela Rochovanská.
Inscenace Putin a Biľak u trezoru ve Švandově divadle je bezbřehou burleskou o bezbřehé svévoli politiků.
V nové hře Švandova divadla přednesl Vladimir Putin novoroční zdravici a zavítal také na neoficiální návštěvu Pražského hradu.
V tradiční anketě Divadelních novin za brněnskou inscenaci jen těstně zaostaly Petrolejové lampy v Ostravy. Pražské inscenace se z předních příček vytratily.
Inscenace Hřebíčková s Onufrákovou lehce meditují aneb Děvky od Arbesa nabízí skvělé výkony hereček, ale kromě pár povedených žertů jen pramálo momentů, které by nebojovaly s okázalým klišé.
Kafkova Proměna se ve Švandově divadle změnila téměř k nepoznání, inscenace nabízí množství podnětů k zamyšlení i vizuálně působivých prvků. Jako celek se ale pod tíhou toho všeho rozpadá.
Stejně jako v pěti předchozích letech, i letos láká ostravská divadelní přehlídka Dream Factory na nejzajímavější kusy z české činohry a alternativního divadla.
Film dává Idiotům filozofický rozměr, snímá je roztřeseně a rozmazaně, divák často jen tuší, co se za hranicí filmového obrazu odehrává. Divadlo tuto výhodu nemá, a tak mu zůstává jen příběh.
Nejzajímavější prosincové premiéry v pražských divadlech
Nebe nad Berlínem ve Švandově divadle sází na temné hemžení figurek
Divadelní události následujících dnů v Praze
Najaké divadelní představení zajít? Který činoherní soubor připravil kvalitní podívanou? Redakce Aktuálně pravidelně přináší tipy, co neminout.
