Světový šampionát psího surfování 2025 v kalifornském městě Pacifica představuje nejroztomilejší adrenalinový závod, ve kterém psi všech ras a velikostí bojují o nejstylovější jízdu na vlnách. Soutěž kombinuje sportovní výkon, týmovou spolupráci a charitu na podporu útulků. Akci sledují tisíce fanoušků, kteří obdivují odvahu, styl a radost, s jakou čtyřnozí surfaři vládnou oceánu.
Nejpopulárnější snímek z dosavadního průběhu pařížské olympiády vznikl až na dalekém Tahiti.
Když se Róbert Šutek poprvé vydal do Maroka jako instruktor surfování, netušil, že ho tato země okouzlí natolik, že zde bude každoročně trávit čas od podzimu do jara. Rodák z malé vesničky na Slovensku už několik let v poklidném městě Sidi Ifni provozuje Salaš – místo, které se stalo jakousi malou slovenskou ambasádou v severoafrické zemi.
Patřil k nadějím českého tenisu, od šesti let tvrdě trénoval, hrál i proti pozdějším úspěšným profesionálům Tomáši Berdychovi nebo Lukáši Dlouhému. V sedmnácti ale Petr Novotný raketu odložil, zatoužil po cestování a v pětadvaceti na Novém Zélandu poprvé stoupl na surfařské prkno. Zrodila se životní láska. Obsese.
Americké úřady se u pobřeží kalifornského města Santa Cruz zatím neúspěšně snaží odchytit mořskou vydru, která v posledních dnech vyháněla surfaře z prken a útočila na kajaky. Chování samice je podle úřadů velmi neobvyklé. Mohlo být ovlivněno změnami její hormonální rovnováhy nebo ztrátou strachu z lidí, jelikož ji v minulosti krmili.
V půl osmé ráno si Martin Leskovjan obleče neopren a namísto práce vyráží na divokou vodu. Na pražské Štvanici se připojuje ke skupince v červených helmách. Dnes poprvé nedrží kajak, ale surfové prkno. "Na lodi jezdím od 12 let, surfu jsem se zatím úspěšně vyhýbal, dnes už došly výmluvy," říká šéf spolku, který na Vltavě proměnil armádní tréninkovou trať na riversurfovou vlnu. Podívejte se.
Norové místo postupu do veslařského finále lovili a plavali, závod skateboardistek na olympijských hrách v Tokiu zase patřil čerstvé absolventce základní školy. A izraelští sportovci? Ti se soustředí hlavně na legraci. Sledujte nový olympijský Sociál.
Narodili se sice v podhůří moravskoslezských Beskyd, už pět let ale sjíždějí ledové vlny na pomezí Atlantiku a Severního ledového oceánu nebo krkolomné ledovce na Islandu. Bratři Polachovi přijeli na ostrov před šesti lety a okamžitě si jej zamilovali. O jejich životě snů mezi fjordy natočili čeští dokumentaristé film Between Fjords.
V uplynulém týdnu se odehrála řada krásných i nebezpečných sportovních momentů. Podívejte se na ně ve sportovním Sociálu.
Video z dronu zachytilo profesionálního surfaře Matta Wilkinsona, jak uniká velkému bílému žralokovi měřícímu kolem dvou a půl metru. Australský sportovec se s predátorem potkal poblíž pobřeží města Ballina ve státu Nový Jižní Wales. Paryba byla nejdřív těsně u něj, ale pak zničehonic odplula pryč.
Každé léto vyrážejí milovníci surfingu z Česka za vlnami oceánu. Letos je to však jinak. Místo toho, aby sjížděli vlny za západu slunce ve Francii nebo ve Španělsku, vyrazili k českým a moravským rybníkům. "Žádné vlny se tam sice nedočkají, ale zato můžou pořádně natrénovat techniku pádlování, která je pro surfování zásadní," říká instruktor Otmar Oliva.
Nebýt pandemie koronaviru, v neděli by si surfing odbyl premiéru na olympijských hrách. Pojďte se podívat na ženské hvězdy tohoto sportu, které se v boji pod pěti kruhy nejspíš představí příští rok.
Narodila se po sametové revoluci, vyrostla ve svobodném Česku. Handicapovaná surfařka Kristýna Křenová v anketě Aktuálně.cz k výročí 17. listopadu 1989 odpovídá na to, co pro ni znamená Václav Havel i život v demokracii. „Svoboda pro mě znamená úplně nejvíc. Žiju život, který postrádá kus svobody, nemůžu se svobodně hýbat. O to víc si vážím jiných svobod,“ říká sportovkyně.
Vše dělám jako ostatní, i když mi nedorostla pravá ruka, řešilo to jen okolí, mně přišlo lepší věnovat se radši sportu a hudbě. Surf je dynamický, voda kolem vás je neustále v pohybu, přestěhoval jsem se kvůli tomu na Bali, říká Milo Brzák, spoluzakladatel neziskovky Adapted, která pomáhá handicapovaným s extrémní sporty, hlavně surfováním. Handicapovaní jsou demotivovaní některé sporty dělat, myslí si, že nemohou. My jim ukážeme, že limity neexistují, a je to ve výsledku o tom najít si k cestu, je to vše o hlavě, dodává.
Svět surfingu se vzpamatovává z tragické události. Brazilskou šampionku Luzimaru Souzovou zabil při tréninku blesk.
Jako dítě byla aktivní sportovní gymnastkou. Ve 12 letech však kvůli úrazu musela na poměrně jednoduchou operaci páteře. Ta ale nedopadla podle očekávání dobře a Kristýna Křenová zůstala ochrnutá. Jako dospívající dívka místo sbírání medailí na závodech absolvovala řadu operací, rehabilitací a měsíce se učila sžívat se s faktem, že zřejmě napořád zůstane na vozíčku. A za pár týdnů se jako jediná česká handicapovaná surfařka zúčastní adaptivních závodů v Kalifornii.
Nejlepší český surfař se kvůli vlnám odstěhoval na Bali, kde většinu roku trénuje i pracuje. Přesto to na světovou špičku nestačí.
Míla Brzák je od narození neschopný naplno používat svou pravou ruku kvůli vadě nervového systému. To ho ale ve sportu nezastavilo. Byl prvním Čechem, který se zúčastnil mezinárodních surfových závodů! Reprezentoval Českou republiku na mistrovství světa v adaptive surfingu. Narodil se sice v Havířově, ale ze Slezska se přesunul na Bali, kde si vln užívá naplno a učí surfovat i handicapované.
Surfař Matěj Novák, kterému se ve Španělsku podařilo sjet tzv. big wave, tedy vlnu vyšší než šest metrů; Jelena Silajdžić, ředitelka největšího romského festivalu Khamoro, který v neděli začíná
Je důležité být na to mentálně připravený, k tomu směřuje celý trénink, říká surfař Matěj Novák. Ve Španělsku se mu podařilo sjet tzv. big wave, tedy vlnu vyšší než šest metrů. Jeho snažení je zachycené v novém dokumentu No Wave Back. Nejtěžší moment podle něj přichází až ve chvíli, kdy vlna stáhne surfaře pod vodu. Bude to znít hloupě, ale musíte si to tam užít, nesmíte nechat strach, aby vás ovládl, když budete panikařit, tak začne tělo spotřebovávat hodně kyslíku, upozorňuje Novák. Za nejzásadnější část vybavení považuje lano, které ho spojuje s prknem. Je to to jediné, co vám tam dole dá nějaké sebevědomí, líčí surfař.
Produkce řas v posledních deseti letech nebývale vzrostla. Kromě jídla či biopaliva se dá využívat také při výrobě užitných designových věcí, jako je nábytek nebo i surfové prkno. V Hamburku již čtyři roky stojí první dům s fasádou, kterou pokrývají řasy. Výzkum na území někdejšího Československa začal již v 50. letech. Česká sladkovodní řasa se dokonce dostala i do vesmíru.
Do portugalského městečka Peniche na břehu Atlantského oceánu se na konci října sjela světová surfařská elita. Během deseti dní mezi sebou poměřovali sílu, výdrž a vynalézavost triků v rámci jednoho ze závodů Světové surfové ligy. Celkovým vítězem portugalského kola, kterému se také říká Supertubos v odkazu na perfektní trubicové vlny o výšce až čtyři metry, se stal třiadvacetiletý Brazilec Gabriel Medina. Porazil tak celkem pětatřicet dalších závodníků, včetně dosud úřadujícího mistra Johna Johna Florence z Havaje. Surfaře hodnotí porota udělováním bodů podle náročnosti vlny, inovativnosti a progresivnosti triků, kombinace manévrů, rychlosti, síly a proudění.
Před sedmi lety se Lenka Srncová vydala na první surfingovou dovolenou. V momentě, kdy sjela svou první vlnu, se do tohoto vodního sportu naprosto zamilovala. Letošní vítězka mistrovství Česka a Slovenska v surfingu žije většinu roku na indonéském ostrově Bali, odkud se do Česka vrací zřídka. Ostrov ji uchvátil svou pozitivní energií i tím, že se zde v teplé vodě dá surfovat prakticky nepřetržitě celý rok. Surfování je podle ní o odvaze, sjet některou z obřích vln ji však neláká. „Těch se strašně bojím,“ říká v rozhovoru.
Skupina vědců z USA vyvinula nástroj, který sleduje pohyb žraloků bílých a tygřích ve světových oceánech. Pomáhá nejen chránit lidi před napadením, ale slouží také vědeckým a vzdělávacím účelům.
Jediné, co může surfař v Česku trénovat, je pádlování, umělé vlny nemají se surfingem mnoho společného, říká trojnásobná mistryně ČR Terezie Olivová. Nejlepší surfaři jsou podle ní ti, kteří se v oceánu skoro narodili, světová špička je od té české daleko. Tvrdí, že surfing není ani tak sport, jako spíš životní styl.
Nejen v Karibiku, ale už i v Praze si můžete i v únoru zasurfovat, a to na umělé vlně v kryté hale. V Česku unikátní možnost stojí 1790 korun pro jednoho na hodinu a 3300 korun pro dva.
