Americký prezident Donald Trump znovu otočil. Pokud to v posledních dnech vypadalo, že se nechal až příliš ovlivnit Vladimirem Putinem, teď se zdá, že šéfovi Bílého domu znovu došla trpělivost. Trump ve středu oznámil, že se plánovaná schůzka v Budapešti v dohledné době neuskuteční, a uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Podobný scénář se odehrál už několikrát.
Ruský politolog a historik Sergej Medveděv nyní žije v Česku, ohledně vyhlídek pro Evropu a pro Ukrajinu je pesimista. Podle něj je totiž krvácející Ukrajina jediná strana, která chce válku opravdu ukončit, Trump chce jenom sbírat vavříny coby mírotvůrce a Putin nemá k uzavření míru důvod. "Putina může zastavit pouze rozsáhlá západní vojenská síla, která zničí jeho armádu," soudí politolog.
Ruský analytik Igor Juškov pracuje na Finanční univerzitě při vládě Ruské federace. Uznává sice, že západní sankce ruskou ekonomiku oslabují, ale nevedou k tomu, aby Kreml "změnil přístup k zahraniční politice", čímž myslí ukončení války na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o tom, jak je to s kritickým nedostatkem benzinu a nafty v Rusku a vysvětluje, kam až to může vést.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov patří podle protivníků k těžkým váhám ve vyjednávání, přičemž se nebojí otevřeně lhát. Už 21 let se drží na své pozici. Charismatický milovník whisky a doutníků neměl od začátku války v roce 2022 mnoho příležitostí, kdy využít svou perfektní angličtinu. V souvislosti s vyjednáváním o míru mu ovšem západní média nyní dávají víc prostoru.
Slovenskému válečnému novináři Tomáši Forró se jako jednomu z mála podařilo po ruské invazi v roce 2014 dostat na obě strany okupovaného Donbasu. Tedy na území, které ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby ukončil válku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co si o tom myslí tamní lidé, jak je složité se do oblasti plné nerostného bohatství dostat a proč je tak důležitá.
Přehlídka stíhaček a čepic. Americký prezident Donald Trump se intenzivně pustil do řešení ukrajinského konfliktu. Minulý pátek si dal dostaveníčko s Vladimirem Putinem na Aljašce a o několik dní později pozval ukrajinského lídra Zelenského do Bílého domu.
Rusko výměnou za příměří požaduje odevzdání neokupované části Doněcké oblasti. Jak velké je to území? Co by pro Ukrajince znamenalo se ho vzdát? A nabízí Rusové nějaké vlastní územní ústupky?
Ruská média a politici píší o pondělním třístranném jednání o konci války na Ukrajině různě. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například doufá, že Ukrajina projde takzvanou finlandizací a bude muset odevzdat kusy území. Média pak připomínají vliv Trumpova charismatu a označují diskuse s "nelegitimním" Zelenským za surreálné.
V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem. O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
Vladimir Putin, evropští lídři, Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj - všichni se nějakým způsobem zapojili do pondělního jednání v Bílém domě, kde se hledala cesta k míru na Ukrajině. Na rozdíl od únorové schůzky měl Zelenskyj mnohem lepší přijetí, Trump mu dokonce pochválil oblek. Po jednání s evropskými lídry americký prezident volal do Kremlu, výsledkem prý bude summit Putin-Trump-Zelenskyj.
"Co bychom řekli matkám těch, kteří tu padli?" ptá se Ruslan, 46letý voják, který žil a pracoval v České republice, ale vrátil se na Ukrajinu bojovat. Se svou jednotkou rozvědky 10. horské brigády má jasno - když se dozvěděli o Putinově požadavku, aby Ukrajina odevzdala Rusku neokupovanou část Donbasu, postavili se všichni proti.
Donald Trump přistál 15. srpna 2025 na aljašské základně Joint Base Elmendorf-Richardson a vzápětí ho následoval i Vladimir Putin. Série fotografií, nasvícená jako pod reflektory divadelních ramp, zachycuje symbolická gesta a momenty demonstrace moci dvou světových lídrů. Bylo to divadlo pro celosvětové publikum, hlavní role tentokrát patřily Trumpovi a Putinovi.
V pátek se na americké základně Elmendorf na Aljašce setkali prezident USA Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin. Schůzka, kterou Trump avizoval jako příležitost k dosažení příměří na Ukrajině, skončila bez dohody i konkrétních závazků. Putin trval na svých požadavcích, Trump hovořil o možné mírové dohodě, ale ustoupil od hrozeb sankcemi a přesunul odpovědnost na Kyjev a Evropu.
Bílý svetr s nápisem CCCP, v němž byl v pátek při příletu na Aljašku zachycen ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, se stal virálním hitem. Provokativní kousek vyvolal obrovský zájem a podle výrobce byl během jediné noci vyprodán.
Administrativa Donalda Trumpa má další problém s bezpečností. Obšírné informace o obou delegacích či o chystané slavnostní večeři - to vše lze zjistit z dokumentů, které americký tým zanechal v hotelu nedaleko místa konání summitu kousek od vojenské základny v aljašském městě Anchorage. Ovšem podle Bílého domu bezpečnost schůzky Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohrožena nebyla.
Skoro žádný evropský novinář se na noční tiskovou konferenci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedostal. Vlastně o nic nepřišli, protože nemohli pokládat otázky. Tak popisuje jednání o konci války na Ukrajině reportér Eduard Freisler, který je přímo na Aljašce a jako zvláštní zpravodaj serveru Seznam Zprávy pozoroval dění okolo summitu Trump-Putin.
Během jednání na Aljašce Donald Trump předal Vladimiru Putinovi osobní dopis od své manželky Melanie. Ta ruského vládce žádala o osobní intervenci ve věci tisíců ukrajinských dětí z okupovaných oblastí, které byly uneseny do Ruska. Není to poprvé, co se první dáma Spojených států zasadila ve prospěch Ukrajiny.
Nic se nedohodlo, setkání skončilo dřív, než se čekalo, a Donald Trump i Vladimír Putin odletěli domů bez plánovaného dalšího jednání obou delegací druhý den. Body si ale přiváží spíš Putin. Sekundární sankce na export ruské ropy jsou zatím u ledu a příměří, které by zastavilo současný ruský postup na frontě, také. A v sobotu zveřejnil Trump sdělení, z něhož Ukrajinci nebudou mít radost.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchorage na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
Odporná, ostudná a nakonec zbytečná. Těmito slovy označil ukrajinský server Kyiv Independent schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj domů vrací jako vítěz.
