


Extrémní sucho žene cenu brambor vzhůru. Prudké zdražení zasáhne brzy i Česko
Ceny zamíří vzhůru, potvrdil předseda bramborářského svazu. Letošní nízkou úrodu brambor se totiž nepodaří vykrýt dovozem ze zahraničí.



Ceny zamíří vzhůru, potvrdil předseda bramborářského svazu. Letošní nízkou úrodu brambor se totiž nepodaří vykrýt dovozem ze zahraničí.



Mění se nám klima, máme víc sucha a méně mrazu. V našich studnách je jen polovina vody, co měly naše babičky. Kvůli suchu je málo krmiva pro zvířata. Zemědělci musejí posílat dobytek na jatka mnohem častěji. Tlačí se k nám nové rostliny i živočichové, kteří jsou na sucho zvyklí, říká v DVTV Apel profesor geoinformatiky Vít Voženílek z Univerzity Palackého.



Ekologové varovali už před 20 lety, že se to může stát, nikdo to nebral vážně, říká o přemnoženém kůrovci entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.



Nejvíce sucho uškodilo obilovinám, cukrové řepě a chmelu. Agrární komora vyčíslila škody na českém zemědělství na devět až 11 miliard korun.



Některým plodinám by mohlo pomoci ochlazení, které o víkendu se srážkami podle předpovědí dorazí.



Hlavní příčinou oteplování je lidská činnost, mluví se o tom 50 let a najednou jsme překvapení. Jsme na střeše Evropy, žádná voda sem nepřiteče, jsme závislí pouze na tom, co naprší. Politiky to nezajímá, chybí vize a koncepce péče o krajinu, říká Josef Fanta, odborník na krajinu, který působil i na Univerzitě v Amsterdamu. Dodává, že země západní Evropy si obdobím jednostranného ekonomického růstu prošly už v poválečném období, u nás tehdejší režim o takové záležitosti neměl žádný zájem.



Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích. Neshodují se však na tom, jak finance z EU přesně využít – zda na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.



Stovky let byla voda ze Šumavy co nejrychleji odváděna. Snahou bylo vysušit podmáčené louky a lesy a zpřístupnit je pro hospodářskou činnost. Od zřízení národního parku se snažíme o pravý opak. Vodu na Šumavě udržet. Připomínáme úspěšnou fotogalerii z akce dobrovolníků v polovině srpna.



Opadané listí, uschlé stromy i tráva. Tak po dlouhotrvajícím suchu vypadá většina české krajiny. Přežití listnatých stromů, které v polovině prázdnin vypadají jako na podzim, je podle docenta Petra Hlavinky otázkou až příštího roku. Zatím jde spíš o "věštění z křišťálové koule", říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz vědec, který se zabývá suchem a dopady změny klimatu na růst a vývoj rostlin.



Extrémně vysoké teploty a velká sucha zasáhly v posledních týdnech celou Evropu. Koryta řek jsou vyschlá, lodě stojí na suchu. Sever i jih kontinentu zasáhly rozsáhlé požáry. Obyvatelé evropských metropolí utíkali před vedry na pláže nebo se osvěžovali ve fontánách.



Mírné ochlazení přijde zřejmě jen v úterý a ve středu, kdy jsou očekávány bouřky a přeháňky. Ochlazení očekávají meteorologové až na začátku září. "Srážek bude velmi málo zejména v první polovině období, do 26. srpna," oznámili.



Jadav Payeng se před čtyřiceti lety rozhodl bojovat s erozí a suchem po svém. Na osamělém říčním ostrově Majuli na severovýchodě Indie začal v roce 1979 sázet stromy, aby tak zabránil záplavám a postupujícímu suchu. Nyní pokrývá bohatý lesní porost více než pět kilometrů čtverečních a zabydlela se v něm řada zvířat.



Skauti se vždy vyznačovali schopností poradit si za každé situace. A jako správní Češi jsou i neobyčejně vynalézaví. Takže zvládli i zdánlivě neřešitelný problém - jak zrealizovat nezbytné slavnostní vatry, když kvůli vedru platí zákaz rozdělávání ohňů.



Z malé přehrady Pařížov, která leží u Golčova Jeníkova, se loni stala zvláštní turistická atrakce. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu v podstatě vyschla, což nalákalo turisty. Voda ale chyběla i na mnoha jiných místech. Třeba na seschlém slunečnicovém poli pod Kunětickou horou u Pardubic. Podívejte se, jak země loni trpěla suchem.



"Nejstarší památky, které jsme schopni z letadla vidět, jsou z doby neolitu, kdy se rozšířil zemědělský způsob života. To je 7,5 tisíce let zpátky," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz archeolog Martin Gojda.



Za poslední tři roky se v Česku revitalizovala necelá tři procenta toků, zoufale málo. Takřka nic neděláme v klíčové oblasti pro zadržení vody.



Současné tropické teploty, které nepřekračují jen magickou hranici 30 stupňů, ale ženou sloupce teploměrů i nad značku 35 stupňů Celsia, neohrožují jen tzv. rizikové skupiny jako děti či seniory, ale i mladé a zdravé jedince. Po konzultacích s odborníky - internisty a pediatry - přinášíme souhrn jejich základních doporučení, co by měli lidé v těchto extrémních vedrech dělat a čemu by se naopak měli vyhnout.



Sucho ohrožuje ryby v řekách. Stovky metrů potoka Rokytka na Říčansku se už proměnily v souš. Nejvíce ohrožená je populace vzácné rybky střevle potoční. Záchranná četa herpetologické stanice vyrazila do terénu a chytá ryby. Aby je zachránili, našli jim dočasný domov ve speciálních nádržích.



Letošní teploty v některých velkých městech přesáhly čtyřicet stupňů Celsia. Horko a sucho nutí radnice měst v USA, Británii nebo Japonsku k opatřením, která ulehčí obyvatelům život v betonové "výhni". Ať už jde o výsadbu stromů, nebo natírání střech na bílo.



Od roku 2012 se Česko potýká se silným suchem pravidelně a každý rok. "Jde o špatný trend a je jedno, jestli zasáhne jižní Moravu, nebo jakoukoliv část republiky," říká klimatolog Pavel Zahradníček.