Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Zatímco miliony rodičů v září poslali své děti zpět do školních lavic, ona balila batohy. Ne s učebnicemi, ale s plavkami a cestovními průvodci. Rozhodla se totiž pro radikální změnu - opustit svou rodnou zem, kde jako rodina řešili jen drahé účty, aby své děti učili životem napříč kontinenty.
Neobyčejným úlovkem u pobřeží španělské Mallorky se pyšní mořská bioložka Gádor Muntanerová, která ve vodách Středozemního moře zaznamenala vzácného modrého draka. Tajemný tvor se naposledy u pobřeží Baleárských ostrovů objevil před více než 300 lety.
Bez zvýšení počtu studentů nelékařských oborů by podle děkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petra Widimského do deseti let řada nemocnic kvůli nedostatku sester skončila. Řekl to na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Čtyři pětiny českých mediků pocházejí z bohatých rodin. Podle nové analýzy, kterou zpracovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to může budoucnu přinášet obrovské problémy. Lékaři, kteří nikdy nepoznali nouzi, totiž nemusí rozumět svým méně movitým pacientům. Třeba když si lidé nevyzvednou předepsané léky, protože na ně nemají peníze, mohou to chápat jako nedbalost.
Její příběh začal u otázky „Čím chceš být, až vyrosteš?“. A už v osmé třídě měla jasno. Jako technicky založená dívka chtěla jít cestou řemesla. K lásce k hodinkám ji dovedla rada maminky, historie prastrýce a vášeň tatínka. Anna Chytilová se u drobných strojků prostě našla. V Praze zakotvila ve známém hodinářství a denně prokazuje, že přesnost a trpělivost patří mezi její silné stránky.
Alternativní a zážitkové formy výuky jsou přitažlivé, proto je o podobné instituce čím dál větší zájem. V čem mohou být lepší než běžné mateřské školky, kdo je volí a pro koho jsou vhodné? Lesní školky by se měly vyznačovat láskou k přírodě i dětem, touhou změnit svět k lepšímu i inovativním vzděláváním.
Odmala toužila vařit, protože jídlo bylo jazykem lásky její babičky i maminky. Diplom z architektury strčila do šuplíku, sebrala všechnu odvahu a vykročila vstříc vysněnému povolání. Ačkoliv nyní vládne vlastním kulinárním projektům plných úžasných vůní i chutí, cesta k milované práci byla trnitá. Kvůli sebezapření a stresu onemocněla, což jí ovlivnilo celý život.
Vysokoškolské studium může znamenat výhodu v kariéře či prostor pro navázání kontaktů. Může naučit kritickému myšlení i překonávání překážek. V Česku přesto končí téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský program nezdarem. Experti i akademici v anketě odpovídají, zda má v dnešní době stále smysl studovat.
Nejvíce spokojení jsou z vysokoškoláků studenti lékařských a nelékařských zdravotnických oborů, konkrétně 78 procent, dále pak posluchači společenských věd a informačních technologií. Vyplývá to z průzkumu projektu KULTIMED realizovaného mezi studenty českých vysokých škol.
Vysokoškolští studenti zažívají často stres, ať už ve spojení se zkouškami, nebo nedostatkem volného času. Vysoké školy si proto začínají všímat vhodného nastavení rovnováhy mezi studijním, soukromým či pracovním životem studentů. Vysoká škola ekonomie a managementu třeba dává volnost v individuálním nastavení zkoušek a průběhu studia.
Diváky České televize ohromoval pozlacenými skvosty plnými exotických chutí. Teď se chce přitom vítěz třetího ročníku soutěže Peče celá země pustit do obyčejných croissantů. „Dort se dá vždycky zachránit, ale croissanty musíte dát na první dobrou,“ překvapuje dvaadvacetiletý student medicíny Vojtěch Vrtiška. V rozhovoru vypráví o dezertu připomínajícím koronavirus i pití energeťáků namísto oběda.
Univerzita v Oxfordu získala poosmé ocenění nejlepší vysoké školy na světě. Prošly jí desítky laureátů Nobelovy ceny a je známá pro své úspěchy v mnoha oborech včetně medicíny. Právě ta zaujala i čtyřiadvacetiletou Elišku Freibergerovou. Je jedním z 65 Čechů, kteří teď školu studují. "České univerzity se zaměřují na zapamatování co největšího objemu informací. Anglie cílí jinak," popisuje rozdíl.
Studovali na prestižních školách v Evropě a pak chtěli pracovat pro český stát, jenže narazili. Desítky Čechů měly v minulosti problém s uznáním zahraničních diplomů z univerzit jako francouzské Sciences Po nebo britský Oxford. Nyní jim chce stát vyjít vstříc. Díky chystané novele služebního zákona by už Češi studující ve vybraných evropských zemích neměli proces zvaný nostrifikace podstupovat.
Dnes jednatřicetiletá Tereza je vystudovaná porodní asistentka. Její cesta k bakalářskému titulu však nebyla snadná. Nejprve se netrefila s výběrem oboru, a proto si následující roky musela šetřit na školné. Na porodní asistenci navíc plnila povinné praxe, které jsou neplacené. Ke studiu a praxi v nemocnici tak přibyla ještě brigáda. Dlouhodobý stres zřejmě přispěl k rozvoji chronické nemoci.
Jednadvacetiletá Ester studuje na vysoké škole, které se posměšně přezdívá fakulta smažených sýrů. Humanitní obory jsou však z její zkušenosti neprávem znevažované. Sama se přes semestr skoro nezastaví a ve volnu místo bujarých večírků pracuje v kavárně nebo pomáhá v dětském domově. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje svůj náročný time management a přiznává, že po bakaláři bude potřebovat pauzu.
Už do třetího ročníku irské University College Dublin nastupuje v srpnu Jan Hrebík z vesnice poblíž Ústí nad Labem. Protože nepochází z nijak bohaté rodiny, studium si může dovolit jen díky stipendiu získanému vlastní pílí a zájmem o vzdělání. V Irsku je podle něj studentský život těžší než v Praze. Líbí se mu ale důraz na mimoškolní aktivity, které ho posouvají stejně jako znalosti.
Student v Rusku úspěšně obhájil diplomovou práci, kterou napsal za den s pomocí chatbota ChatGPT nadaného umělou inteligencí od americké organizace OpenAI, informoval student na svých sociálních sítích. Uvedl také, že někteří vyučující ho dokonce poprosili, aby je do používání umělé inteligence zasvětil.
Příběh dvou párů, kterým v porodnici vyměnili děti, před dvěma lety zabodoval u diváků i kritiků. Nyní se seriál Kukačky vrací s novou řadou, ve které obě rodiny hledají způsob, jak žít pospolu. Jednu z hlavních rolí si opět zahrál Marek Adamczyk, který v rozhovoru mluví také o svatbě se snowboardistkou Evou Samkovou, otužování s držitelem Guinnessova rekordu a nesmělých spisovatelských pokusech.
Rada Národního akreditačního úřadu se shodla na odebrání institucionální akreditace Mendelově univerzitě pro doktorské studijní programy v ekonomických vědách, řekl šéf úřadu Robert Plaga (dříve ANO). Rada podle něj zároveň odebrala univerzitě možnost uskutečňovat doktorské studijní programy Ekonomika a management v českém a anglickém jazyce. Univerzita uvedla, že už pracuje na odstranění chyb.
Vzpomínají na vepřové s knedlíkem a zelím, pivo, hokej i studentský život. Tisíce Mongolů považují za svůj druhý domov Česko, a ačkoliv je od něj dělí přes šest tisíc kilometrů, cítí se být napůl Čechy.
Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání, oznámilo islamistickým Tálibánem spravované ministerstvo vyššího vzdělání, uvedla agentura Reuters. Afghánské veřejné i soukromé školy obdržely od ministerstva pro vyšší vzdělání dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k univerzitnímu vzdělání.
Narodila se v Kazani, ale za svůj domov už dávno vnímá Prahu. Po maturitě sice zvažovala studium v Moskvě, vzhledem k politickému vývoji ve své rodné zemi je však ráda, že se tam nakonec nevrátila. V rozhovoru herečka rusko-ukrajinského původu Elizaveta Maximová popisuje, jak vřele ji jako malou přijali v Česku, proč se na DAMU musela naučit zlobit i proč je pro ni těžší odhalovat duši než tělo.
"Mamce jsem slíbila, že skončím u osmi jazyků, to se nepodařilo. Neovlivním to, prostě vidím jazyk, který se mi líbí, a hotovo," říká Eva Spekhorstová, která ve svých 18 letech mluví 50 jazyky. "Vnímám jazyk barevně a s texturou, to mě většinou motivuje se ho naučit. Nejdřív si všechno zjistím, analyticky rozeberu, jak funguje, a při učení slovíček je pak zasazuji do kontextu."
Rodiče musí informovat zdravotní pojišťovnu, že jejich dítě studuje na střední škole. Pokud tak neučiní, ideálně na začátku školního roku, mohou se dočkat dopisu, který je vyzývá k úhradě pojistného. Většina rodičů ovšem o své povinnosti neví. Matoucí totiž je, že některé školy studenty samy nadále nahlašují pojišťovně i přesto, že už tak několik let činit nemusí.
