Svoji dvacetiletou pracovní zkušenost v jednom z brněnských hobbymarketů vtiskl Mikuláš Křepelka do svérázných mikro příběhů, které postupně zveřejňoval na svém facebookovém profilu. Pro nakladatelství Větrné mlýny je vloni edičně poskládala producentka Kamila Zlatušková. Kuriózní knížka Fušeři inspirovala tým režisérky Anny Davidové ke stejnojmenné inscenaci, kterou uvádí Divadlo Na zábradlí.
Pražské divadlo Studio Hrdinů se svou inscenací Měsíční kámen nebude hostovat ve Slovenském národním divadle. Jak zjistil tamní Denník N, vystoupit s ní v Bratislavě mělo 21. října v rámci festivalu s LGBT tematikou nazvaného Drama Queer. Nová ředitelka divadla Zuzana Ťapáková však oznámila, že smlouvu nepodepíše.
Pražské divadelní Studio Hrdinů se podruhé vrací k dílu současného islandského spisovatele Sjóna, textaře zpěvačky Björk. Po adaptaci jeho románu Skugga Baldur nyní na jeviště převedlo mnohovýznamovou novelu Měsíční kámen. Její nelineární vyprávění a silnou tendenci k introspekci hlavního hrdiny mění ve fascinující koncept na hraně divadla, filmu a výtvarného umění.
Veletržní palác se vrátí v čase o roky nazpět. Po šesti letech v jeho přízemí končí Café Jedna, vyhledávaná kavárna, která byla dějištěm výstav i koncertů a kromě návštěvníků Národní galerie obsluhovala diváky přilehlého divadla Studio Hrdinů. Letos je to už druhé restaurační zařízení galerie, které zavírá, a další mohou následovat. V takovém případě by instituce ztratila miliony korun.
V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
Inscenaci Kacířské eseje, kterou nově uvádí pražské divadlo Studio Hrdinů, nazval režisér Miroslav Bambušek symbolicky podle díla, v němž český filozof Jan Patočka dovršil své úvahy o smyslu dějin a přirozeném světě lidského života.
V uplynulé dekádě výrazně vzrostly příspěvky pražským scénám i Národnímu divadlu. Vzniklo Studio Hrdinů, spolek Jedl nebo novocirkusový Cirk La Putyka. Skončily éry Vladimíra Morávka v Brně a Davida Drábka v Hradci Králové, začaly nové v Divadle pod Palmovkou nebo Městských divadlech pražských. Shrnujeme, co v posledních deseti letech zažila česká divadla.
Existenciální detektivka Stiller je poslední premiérou sezony pražského Studia Hrdinů. Adaptací stejnojmenného románu Maxe Frische v režii Ivana Buraje zůstává tato pražská scéna věrná německy psané moderní literatuře, která tvoří páteř jejího repertoáru.
Jeho texty boří představu o tom, co je divadelní hra. V rámci festivalu Malá inventura do Prahy přijel oceňovaný německý autor Wolfram Lotz. Poté, co zhlédl inscenaci svého textu Pár vzkazů veškerenstvu v divadlu Studio Hrdinů, precizně formulující třicátník spolu s režiséry odpovídal na dotazy z publika. Zvolna a s viditelným respektem k tomu, jak mohou být slova křehká.
Letošní festival nového divadla Malá inventura, který se na různých místech Prahy koná od 21. do 28. února, nabídne více než 20 divadelních projektů. Akce začne v divadle La Fabrika předáváním cen Česká divadelní DNA za mimořádný přínos v oblasti nového divadla. Ocenění se dostane například souboru Handa Gote Research & Development, který se věnuje experimentování s dramaturgií a dlouhodobě se inspiruje vědou a technikou.
Ve Francii vzbudilo rozruch plánované vydání antisemitských pamfletů uznávaného moderního romanopisce Louise-Ferdinanda Célina. Jak píše agentura AFP, pro publikaci textů, k níž by došlo poprvé od roku 1945, se nedávno vyslovil také premiér Édouard Philippe.
Pražské Studio Hrdinů bude 2. prosince hostit festival s názvem #LutherLenin. Autorským čtením, performancemi, diskusemi a přednáškami na téma revoluce a její proměny v čase si chce připomenout výročí 100 let od bolševické revoluce a také 500 let od náboženské reformace Martina Luthera. Všechny programy se budou živě streamovat pod názvem Rádio #LutherLenin. Posluchači tak mohou festival sledovat nejen naživo v divadle, ale třeba i prostřednictvím chytrých telefonů.
Pražské Studio Hrdinů uvedlo představení Série bezdůvodných aktů, které se snaží nastínit, co všechno mohou způsobit (ne)funkční vztahy a vyprázdněnost dnešní doby. Hra zajímavě experimentuje s jazykem, prostorem i hudbou, místy ale působí příliš útržkovitě a zašifrovaně. "Představení by prospělo více vstřícnosti vůči divákovi. Aby se nakonec v jeho očích to, co sleduje, nestalo jen sérií bezdůvodných divadelních aktů," píše v recenzi Saša Hrbotický.
Do Prahy v listopadu zavítají zajímavé hry z německého, rakouského, švýcarského a lucemburského prostředí. Pražský divadelní festival německého jazyka uvede i düsseldorfské představení Světlo v krabici podle textu nositelky Nobelovy ceny Elfriede Jelinekové.
Divadelní adaptace románu Petry Hůlové Macocha v režijním zpracování Kamily Polívkové zaujme scénickou originalitou, ale také tím, jak se jí daří nelíbivý svět Hůlové pochopit a - s trochou nadsázky řečeno - polidštit.
Pražské Studio Hrdinů se v představení Pár vzkazů veškerenstvu snaží dopátrat toho, co je úkol člověka na planetě Zemi. Mlhavě naznačená odpověď je stejně tak banální, jako hluboká: jednou z mála nejistých jistot je láska a schopnost milovat. Kdyby se inscenace vedle filozofického dotazování a esteticky vytříbené formy nebála aspoň občas přitlačit na životní syrovost, mohla by být ještě o stupeň působivější.
Olomouc se v polovině května změní v centrum evropského divadla. Na Divadelní Floru se 12. května sjedou umělci z dvaceti zemí tří kontinentů. Hlavní téma je letos Tekutá Evropa, tváří akce herec Stanislav Majer. Festival fanouškům představí to nejzajímavější z české a německé činohry, ale také nizozemské divadlo. Víc než tady se o něm podle organizátorů v České republice lidé nedozví.
Hru Elfriede Jelinekové Dílo, která se kriticky dívá na dějiny Rakouska, inscenoval v pražském Studiu Hrdinů režisér Miroslav Bambušek. „Tu a tam se nechává sebestředně unášet režijně-výtvarnými nápady, vzhledem k tomu, jak upřímný společenský apel jeho inscenace přináší, lze mu tento prohřešek odpustit,“ píše v recenzi Saša Hrbotický.
Trojice žen předkládá v nové hře Buňka číslo spisovatelky Petry Hůlové anamnézu země Čechie. „Jedním z klíčových témat Buňky číslo je vedle češství a národní sebereflexe propastné odtržení intelektuálních elit od ostatní veřejnosti, jak se to stále citelněji projevuje v každodenním životě,“ píše v recenzi Saša Hrbotický.
