Celosvětová poptávka po vodíku bude v nejbližších letech postupně a stabilně růst, po roce 2030 se prudce zvýší. Náklady na získávání vodíku ekologickou cestou by do konce desetiletí měly klesnout o polovinu a v poklesu budou pokračovat i nadále. Vyplývá to ze společné studie poradenské společnosti PwC a Světové energetické rady (World Energy Council).
Přesun od manuálních prací ke kancelářským může být často problémem pro lidské zdraví a zaměstnanci pracující u počítače by si měli dát pozor, jestli mají dostatek pohybu. Z nové studie kanadských vědců totiž vyplynulo, že čtyřicátníci a padesátníci, kteří tráví většinu dne vsedě, čelí výrazně vyššímu riziku mrtvice než lidé, kteří se naopak více věnují fyzickým aktivitám.
Není žádným překvapením, že časté stravování v rychlých občerstveních lidskému zdraví zrovna neprospívá. Američtí vědci však nyní vypočítali, že jeden snědený hot dog může člověku zkrátit život o celých 36 minut. Na vině je vysoký obsah soli a tuku, a podobně škodlivé jsou také hamburgery či slanina.
Rok 2020 se zapíše do historie kvůli rekordnímu nárůstu stresu, obav, vzteku a smutku, a to napříč kontinenty. Vyplývá to z globální studie emocí, kterou každoročně vydává Gallupův institut. Vysoká míra negativních prožitků podle výzkumníků souvisí s pandemií koronaviru, která u lidí vyvolala strach z nemoci, ztráty živobytí i smrti.
Lidé, kteří denně vypijí maximálně tři až čtyři šálky kávy, jsou méně náchylní k chronickým onemocněním jater. Vyplývá to z nové studie britských vědců, kteří zjistili, že pozitivní zdravotní účinky má jak káva s kofeinem, tak alternativa bez kofeinu.
Česko vynaložilo na boj s pandemií koronaviru 308 miliard korun, tedy 28 800 korun na jednoho obyvatele. Více peněz na boj s pandemií utratilo například Maďarsko, a to v přepočtu 35 640 korun na obyvatele, naopak Polsko vydalo 25 577 korun na obyvatele a Slovensko 20 062 korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Moore Czech Republic, která vychází z březnových dat Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Lidé, kteří se řadí mezi noční ptáky, mohou častěji trpět depresí a úzkostí. Zjistili to britští vědci, podle nichž se sovy ve většině zaměstnání musí přizpůsobovat pracovní době začínající brzy ráno a končící odpoledne, což ovšem neodpovídá jejich biologickým hodinám. Tento nesoulad může podle expertů výrazně přispívat k duševní nepohodě.
"Věřit nestačí, my to chceme vědět." To je motto započatého německého výzkumu, při kterém 122 lidí nehledě na výši svého platu nebo jiných příjmů bude po dobu tří let pobírat měsíčně bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (30 500 Kč). Cílem soukromě financované studie o nepodmíněném příjmu pro všechny je zjistit, jaký přínos pro kvalitu lidského života bude mít zajištěné živobytí.
Investoři při nákupu firem stále častěji přihlížejí k tomu, jak se daný podnik staví k životnímu prostředí a sociální udržitelnosti. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi fondy soukromého kapitálu (takzvané private equity fondy), který má on-line deník Aktuálně.cz k dispozici. Podle studie považují tyto ukazatele za důležité téměř tři čtvrtiny fondů.
Když opice žijící v Amazonském pralese vstoupí do teritoria jiného druhu primátů, přizpůsobují svůj akcent skřekům vzdálených příbuzných, aby se jim s nim snadněji dorozumívalo.
Britští vědci objasnili, proč někteří lidé nedokážou vystát, když slyší druhé mlaskat a srkat. Může za to misofonie, neurologická porucha, která způsobuje, že má člověk nutkání sám žvýkat nebo polykat, přestože jen vnímá, jak si na jídle a nápojích pochutnávají druzí.
Intenzivní pohyb, zvedání těžkých břemen, kalorický výdej, teplota či vlhkost vzduchu při práci. To všechno zkoumali experti Univerzity Karlovy u vybraných řemeslníků. Právě na ně se letos odborníci zaměřili po loňském úspěchu přehledu Dříč roku, kdy se zkoumaly profese obecně. Letos vyhodnocení přineslo sedm řemeslných profesí, které jsou nejnáročnější.
Radiace, která se uvolnila po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, kontaminovala okolí a zasáhla stovky tisíc lidí. Mnozí se obávali, jaký vliv bude mít míra ozáření na jejich budoucí potomky. Odpověď na tuto otázku přináší nová studie.
Vláda školy zavřela, aniž by věděla, že jsou nebezpečným prostředím. Dělalo se z nich ohnisko, i když v nich byl jediný případ koronaviru. V jedné mateřské škole byl jeden nakažený pedagog a 17 dětí v karanténě - a takhle to bylo tři týdny za sebou, říká hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. Podle studie, na které se kraj podílel, jsou školy bezpečné a koronavirus se v nich nešíří.
U léku Isoprinosine opět vznikla mezi lidmi představa, že tady máme další z řady úžasných pilulek proti covidu-19. O jeho účinnosti ale nemáme dostatek důkazů. I samotný výrobce o jeho užívání pro léčbu covidu-19 mlčí. Pokud by sám věřil, že je lék v této indikaci nadějný, pak je jisté, že by rozběhl klinické studie. A to se nestalo, říká pro Aktuálně.cz novinářka Ludmila Hamplová.
O tom, že nadměrná konzumace hovězího masa a masných výrobků typu klobásy či slanina zvyšuje riziko výskytu rakoviny tlustého střeva, se mluví už déle. Vědci z Oxfordské univerzity ovšem nyní přišli na to, že intenzivní masožravce kvůli jejich nezdravému jídelníčku více postihují také srdeční choroby, cukrovka nebo zápal plic.
U lidí, kteří jsou spíš nočními ptáky, existuje dvakrát větší pravděpodobnost, že ve svém zaměstnání nebudou podávat přiměřené výkony. S tímto závěrem přišli v nové studii vědci z Finska, podle kterých tradiční pracovní směny od osmi ráno do pěti odpoledne vyhovují spíš skřivanům.
Ke zjištění, že čím méně se uvnitř větrá, tím méně se šíří nákaza, došla vědecká simulace zkoumající potenciální šíření nemoci covid-19 na kulturních akcích.
Současná právní úprava je pro práci z domova, takzvaný home office, zcela nevyhovující. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Grant Thornton. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytovat náhradu výdajů, které s prací doma souvisejí. Přitom ale například náklady na topení, elektřinu, vodu nebo internet nelze stanovit paušálně.
Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters.
