Státní úředníci, kteří chtějí kandidovat v podzimních krajských volbách, se musí poprvé v historii řídit služebním zákonem. Nesmí například agitovat v pracovní době nebo zneužívat svého postavení ve státní správě. Jako první vysoce postavená zaměstnankyně státní správy rozjela kampaň šéfka úřadu pro jádro Dana Drábová, do boje o hejtmanství se ale chystá i několik ministerských náměstkyň.
Středeční schůze poslanců končí velmi ostrou hádkou mezi předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem a některými poslanci hnutí ANO. Příčinou je poněkud paradoxně muž, který není přítomný - šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V některých chvílích debata přerostla v tvrdé osobní osočování a hádky. Celá polemika se odehrála v bloku, který byl věnovaný novele zákona o střetu zájmů. Některé návrhy by v případě schválení omezily podnikání ministrů-podnikatelů, kteří by byli ve vládě po volbách v příštím roce.
Spornou novelu o střetu zájmů, která by výrazně omezila podnikání ministra financí Andreje Babiše, čeká ve středu druhé čtení. Na projednání čekají již starší návrhy, aby členové vlády nesměli vlastnit média, velké podíly ve firmách a aby se jejich společnosti nesměly hlásit do veřejných zakázek. Teď přibyl nový návrh - podle něj by firmy, které alespoň ze čtvrtiny vlastní ministr, neměly nárok na dotace ani investiční pobídky.
Poslanci vládní koalice odmítají zařadit na program schůze Sněmovny novelu zákona o střetu zájmů, která by zpřísnila podnikání ministrů. Novela známá jako "Lex Babiš" ve Sněmovně leží už delší čas. Když v úterý předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura navrhl její projednávání na pátek, poslanci ČSSD a ANO byli proti, KDU-ČSL se zdržela. Stejně neúspěšně pochodil poslanec TOP 09 Martin Plíšek, který podobný návrh přednesl před týdnem.
Po rezignaci dosavadního islandského premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona nastoupil na jeho místo ministr rybolovu a zemědělství Sigurdur Ingi Jóhansson. Předchozí premiér odstoupil kvůli kauze takzvaných panamských dokumentů, jejichž únik odhalil jeho firmu na Britských Panenských ostrovech. Na podzim na Islandu proběhnou předčasné volby, opoziční strany také uvažují o vyslovení nedůvěry současné vládě.
Ministři by podle návrhu nesměli vlastnit ve firmách podíl nad 40 procent a vůbec žádné akcie v médiích. Poslanci také doporučili, aby společnosti, ve kterých ministři drží alespoň čtvrtinu akcií, neměly přístup k veřejným zakázkám. Proti opatřením hlasitě protestovali poslanci za hnutí ANO, na jejichž stranického šéfa by dopadla.
Podezření na střet zájmů se s Andrejem Babišem táhne od chvíle, kdy vstoupil do politiky. S jeho firmou Agrofert je ministr financí a předseda hnutí ANO často spojován, během působení ve vládě se stal terčem kritiky i kvůli dalším věcem. Mimo jiné zavedené elektronické evidenci tržeb a nyní čerstvě za podezření z dotačního podvodu kolem jeho farmy Čapí hnízdo.
Poslanci se ve výborech zabývají tím, jak omezit či neomezit moc a střety zájmů členů vlády a případně i dalších politiků. Výsledek jejich jednání může mít vliv na to, co nakonec schválí celá Sněmovna. Debata ve výborech se ale změnila v přetahovanou o to, jestli se úprava zákona dělá, či nedělá jen a jen kvůli omezení vlivu předsedy ANO a vicepremiéra Andreje Babiše.
S blížícím se rozhodováním o tom, jak Poslanecká sněmovna omezí střet zájmů u politiků, kteří jsou majiteli firem, roste také napětí u dvou největších politických stran. Hnutí ANO, jehož předseda Andrej Babiš je jako majitel obří firmy Agrofert v největším střetu zájmů, nyní oznámilo, že chce omezit střet zájmů rovněž u hejtmanů, starostů i uvolněných radních. Sociální demokraté chtějí naopak zůstat u nejvýše postavených politiků a chystají se omezit moc Babiše.
Spor, kterým poslední týdny žila hlavně vědecká komunita, se přesouvá na politickou půdu. Lidovecký šéf Pavel Bělobrádek nyní poslouchá ze všech stran kritiku výzkumníků za průběh volby nového předsedy Technologické agentury, která rozděluje miliardy na spolupráci vědců a firem. Nyní se proti němu ostře ozval už i koaliční partner Andrej Babiš (ANO). „Je fakt zarážející, že pan Bělobrádek ignoruje názor odborné veřejnosti," podotkl vicepremiér.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že je potřeba úpravou zákonů oddělit mediální a ekonomickou moc od moci politické. Hovořil o tom ve Sněmovně při interpelaci Tomia Okamury (SPD) v souvislosti se snahou TOP 09 přidat do vládní novely zákona o střetu zájmů pravidlo, podle kterého by členové vlády nesměli být takzvanými ovládajícími osobami ve firmách. Politiku musí podle Sobotky kontrolovat občané a média. "V okamžiku, kdy dochází k propojování politické, ekonomické a mediální moci, tak už v demokracii kontrola nefunguje. Takže já se přimlouvám za to, abychom skutečně mediální moc oddělili od té politické, abychom ekonomickou oddělili od té politické," uvedl Sobotka.
Sociální demokraté před krajskými volbami zaútočili na svého hlavního politického konkurenta Andreje Babiše. Do kampaně jdou s heslem "Stát není firma". Zveřejnili ho pouhý den poté, co se kvůli Babišovu střetu zájmů nepohodli na vládě a Babiš zpochybnil budoucnost koalice. Podle šéfa hnutí ANO to dokazuje, že se na sociální demokraty nedá spolehnout.
Šéfové ČSSD, ANO a KDU-ČSL se během pondělního odpoledne a večera pustili do sebe kvůli střetu zájmů, mýtu a kvízomatům. S kritikou ministerstva financí, které řídí šéf ANO Andrej Babiš, a ministerstva dopravy Daniela Ťoka (ANO), vystoupil hned po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Koalice navrhuje různé návrhy zákonů s opozicí proti mně. A my (ministerstvo financí) jsme nyní za pitomce, i když rok a půl bojujeme proti kvízomatům," stěžoval si Babiš. Během večera navíc Ťok prohlásil, že se zeptá premiéra, jestli má ještě jeho důvěru.
Tverský obvodní soud v Moskvě se odmítl zabývat žalobou, kterou podal opoziční předák Alexej Navalnyj na prezidenta Vladimira Putina kvůli podezření ze střetu zájmů. Informovala o tom tisková mluvčí soudu Anastasija Dzjurková, která uvedla, že soud není příslušný k projednání tohoto oznámení. Putin podle mínění Navalného porušil protikorupční zákon, který státním úředníkům ukládá informovat o možném střetu zájmů. Jde o případ, který se týká ruského petrochemického holdingu Sibur, jehož zhruba pětinovým vlastníkem je Putinův zeť Kirill Šamalov. Ruská vláda loni v říjnu uvolnila Siburu 1,5 miliardy dolarů (přes 36 miliard Kč) z Fondu národního bohatství jako státní půjčku na stavbu rafinerie.
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj podal žalobu na prezidenta Vladimira Putina pro podezření ze střetu zájmů. Podle Navalného šéf Kremlu porušil ruské protikorupční zákony, které ukládají státním úředníkům o možném střetu zájmů informovat. Důvodem žaloby Navalného je aféra s největším ruským petrochemickým holdingem Sibur, jehož zhruba pětinovým vlastníkem je Putinův zeť Kirill Šamalov. Loni v říjnu ruská vláda uvolnila Siburu víc než půldruhé miliardy dolarů z Fondu národního bohatství (FNB) jako státní půjčku na stavbu ropné rafinérie. Půjčka byla poskytnuta na mimořádně nízký úrok. Do FNB ukládá Kreml finanční přebytky z prodeje ropy a zemního plynu.
Návrh novely chtěl zavést, aby kancléř podával majetkové přiznání prostřednictvím hlavy státu řediteli legislativního odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Generální ředitel druhé největší zdravotní pojišťovny a jeho dvanáct nejbližších spolupracovníků si vypláceli nejméně 315,3 tisíce korun měsíčně. Ministerstvo financí žádá vysvětlení.
Devět let starý zákon o střetu zájmů se během připomínkového řízení změnil. Spor se vede například o to, kdo má spravovat registr majetkových přiznání.
Na vládu míří změna devět let starého zákona o střetu zájmů. Politikům bude za zamlčení nebo zkreslení údajů v přiznání majetku hrozit až čtvrtmilionová pokuta.
Vládní výbor, který nominuje úředníky do státních firem, nezkoumá minulost kandidátů či jejich střet zájmů, varují neziskové protikorupční organizace. Tak to není, brání se Sobotka s Babišem.
