Kočky dokážou být vtipné i zákeřné, ale ne zlomyslné nebo falešné. Většinou k tomu mají nějaký důvod. Neumím si představit, že by kočka seděla doma, brousila si drápy a přemýšlela, co svému pánovi provede, říká zakladatelka Kočičí polepšovny Kateřina Štiblická, která ve Velké Británii vystudovala klinické chování zvířat. Nejčastěji řešíme nečistotnost koček a jejich agresi, dodává.
Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.
Už rok Češi nežijí normální život. Každý den je poznamenán omezeními, zmizely každodenní jistoty a šťastný konec je v nedohlednu. To se zákonitě podepisuje na psychickém zdraví celé populace. Lidé se cítí divně, vyčerpaně, smutně. Vznikla proto iniciativa zMůžeš víc, která chce lidem ukázat, že i když se situace jeví jako bezvýchodná, nemusí jí čelit zcela bezmocně.
Generace dnešních teenagerů bere filmy pro dospělé jako hlavní zdroj informací o sexu. Pokud však dospívající začnou k pornu utíkat před stresem, osamělostí nebo nefunkčním rodinným zázemím, mohou si na něm snadno vybudovat závislost. Své o tom ví Pete Lupton, zakladatel neziskové organizace NePornu, který si nezdravý vztah k pornografii začal vytvářet v 11 letech a zbavil se ho až v dospělosti.
Další lockdown Česka uvrhl mnoho lidí do ještě větší deprese a vzbudil v nich hněv. Odborníci na psychické zdraví přitom již před rokem varovali před dopady opatření na psychickou kondici lidí. A právě teď podle kouče Jana Menděla svět „zoufale potřebuje více uprdelismu“, tedy nabytí přesvědčení, že nad některé věci je třeba se povznést. Jak si zachovat nadhled, vysvětluje v rozhovoru.
V době pandemie koronaviru se u žen zvýšil stres, u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený Národní ústav duševního zdraví. Obecně vzrostl čas strávený s médii. Do studie se zapojilo přes 200 výzkumníků a 115 tisíc lidí ze 150 zemí. Cílem pokračující studie je získat informace pro preventivní a sociální programy zaměřené na pandemie.
Stres, osamělost i ponorková nemoc v partnerských vztazích. Právě těmto úskalím budou lidé čelit o Vánocích poznamenaných koronavirem. Velkým dilematem podle psychologa Zdeňka Krpouna bude, jestli svátky trávit v širším rodinném kruhu, a riskovat tak nakažení příbuzných. Dodává, že i když předvánoční nákupní horečka může být letos kvůli pandemii slabší, k dlouhodobému omezení spotřeby to nepovede.
Zatímco na jaře mělo 62 procent Čechů dojem, že si vláda v době pandemie počíná dobře, na podzim si dvě třetiny populace myslí opak. Skoro devět z deseti Čechů se teď bojí o své blízké a více než polovina národa se strachuje o sebe. Strach vychází z nedostatku bezpečí i finanční nejistoty a má řadu psychosomatických dopadů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Behavio pro Skautský institut.
Od začátku září se Česko potýká s nárůstem případů koronaviru a s vládními omezeními. Na rozdíl od jara se však více než solidarita začínají projevovat frustrace a stres z nejisté situace. Lidé se podle psychoterapeuta Adama Suchého rozdělili na dva nesmiřitelné tábory. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o důvodech, proč tomu tak je, i o tom, co by měli udělat odborníci.
Negativní zprávy, strach, stres a touha stihnout všeho víc za kratší čas. Současná doba přinesla lidem nejen řadu moderních technologických nástrojů, ale i větší psychickou zátěž. S tou učí pracovat i technika zvaná mindfulness neboli všímavost. Terapeut a lektor Michal Dvořák se jí zabývá již několik let. Jak lze najít rovnováhu pomocí dechu a jak zastavit negativní myšlení v krizových situacích?
Italům se po vypuknutí pandemie koronaviru hůře spalo a často měli potíže vůbec usnout. Když už se jim do spánku podařilo ponořit, byl méně kvalitní, v noci se budili a přes den trpěli nedostatkem energie. Nejhůře se navíc spalo lidem, kteří byli kvůli karanténě nucení pracovat z domova. Vyplývá to ze závěrů nového výzkumu.
Varšavská zoo začne slonům podávat lékařskou marihuanu. Místní ošetřovatelé chtějí v rámci experimentu zjistit, jestli konopí nemůže u zvířat snižovat hladinu stresu. První pokusy ukázaly, že se chobotnatcům účinky látky zamlouvají.
Nezvládnuté emoce, křik, facky, psychický nátlak i hrubé formy fyzického násilí. Tak podle průzkumu, který si nechala letos na jaře vypracovat nezisková organizace Liga otevřených mužů, vypadá každodenní realita za stěnami nezanedbatelného množství českých domácností.
Japonští vědci objevili bílkovinu, která se tvoří v lidském mozku ve chvíli, kdy člověk cítí únavu a stres. Ty v dlouhodobém horizontu vedou k depresi a zmíněná bílkovina v důsledku zvyšuje pravděpodobnost jejího výskytu. Nové zjištění nyní může přispět ke zlepšení diagnostiky i léčby duševních onemocnění.
Každý rodič se setkává se situacemi, kdy mu jeho potomek pije krev – ať už se odmlouvá učit, nebo ho vůbec nenapadne, že by mohl pomoct s domácími pracemi. Snažit se před dítětem skrývat vlastní emoce v takových případech ale nemá smysl, jak v nové studii potvrdili američtí výzkumníci.
Nerozumím tomu, proč zavíráme seniory doma. Měli by se hýbat venku, ne sedět doma před televizí a být ve stresu. Nezvládnutý stres může až za 75 % nemocí, říká kardiochirurg Jan Pirk, který se koronavirem sám nakazil a nemoc covid-19 prodělal. Byl jsem dost unavený, teplotu jsem ale měl jen jednou. Zdravá část společnosti by měla projít plošnou imunizací, abychom ochránili ty ohrožené, myslí si.
Mezi korunami stromů prosvítá slunce, ve vzduchu voní jehličí a zemina. Kolem dokola je slyšet ptačí zpěv a šustění větru. Les je nejen fascinující místo, kam lidé chodí na procházky nebo sportovat, ale také prostředek pomáhající najít ztracenou rovnováhu. S terapeutickými účinky lesa přišli před více než 30 lety japonští výzkumníci a poslední dobou se dostává i do služeb českých psychoterapeutů.
Situace je bezprecedentní, postihuje všechny a je velmi intenzivní. Nesnažte se ale koronavirus vyřešit, lepší je zaměřit se na každodenní rutinu, radí vědkyně Julie Dobrovolná. Obecně platí, že dobrá strategie je sdílení emocí, ale zase nemůže probíhat neustále. Zvykneme si. Nebezpečí ovšem vidím v tom, že nám pak možná nebudou vadit věci, které by nám normálně vadily, dodává.
K úmrtí zdravotní sestry z pražské Thomayerovy nemocnice, která se nakazila koronavirem, přispěl stres z toho, co se o ní psalo v některých médiích, že byla nezodpovědná a roznášela infekci. V České televizi to v úterý řekla přednostka pneumologické kliniky Martina Vašáková. Ministerstvo zdravotnictví v úterý oznámilo, že spustilo telefonní linku poskytující psychickou pomoc pro zdravotníky.
"Univerzální doporučení na ´pilulku proti strachu´ neexistuje. Mohu poradit jen to, co si lidé už v minulosti osvojili jako dobrou strategii při potlačování či zvládání stresu. Aby si třeba vzpomněli, jak zvládali katastrofální povodně. Tehdy přece lidé překonávali mnohem větší obtíže, než zažíváme dnes," doporučuje v rozhovoru s Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
