Evropská agentura pro ochranu vnějších hranic Frontex upozornila na rekord ve Středozemním moři, kde bylo během tří dní zachráněno 10 tisíc migrantů. V tak krátkém časovém úseku jde za letošní rok o rekord. Podle šéfa agentury Fabrice Leggeriho je znepokojivé, že libyjští pašeráci nasazují migranty do člunů ve velkém množství. Dávají jim k dispozici málo pitné vody a pohonných hmot.
Na začátku minulého roku bylo na řeckém ostrově Lesbos přes 80 neziskových organizací, které tvrdily, že se starají o uprchlíky. Pouze 30 z nich však na ostrově působilo oficiálně a místní si na mnoho neoficiálních stěžovali. Podle některých svědectví jejich lékaři jen zběžně zkontrolovali běžence, vyfotografovali se s nimi a pak vybírali peníze na Facebooku. Nyní už musí mít všechny neziskovky na Lesbu oficiální registraci.
Pašeráci lidí obírají na dálku příbuzné migrantů, kteří chtějí odejít z Afriky do Evropy. Rodinné příslušníky na Západě jejich cesta stojí tisíce dolarů. Nemají přitom žádnou jistotu, že ji jejich blízcí přežijí. V Libyi jsou migranti výdělečným zbožím pro nejrůznější zločinecké organizace a ozbrojené skupiny. S migranty se obchoduje, unáší se, zavírají a mučí. Podle informací Europolu mohli převaděči migrantů v době největší migrační krize v roce 2015 vydělat zhruba čtyři až šest miliard dolarů. Okruh lidí, které pašeráci dokážou vydírat, je obrovský a sahá napříč kontinenty.
Záchranářům se ve Středozemním moři podařilo od pátku zachránit až 6000 migrantů, kteří mířili do Evropy. Na záchranných akcích se podle agentury DPA podílely kromě pobřežní stráže a italského námořnictva také pohraniční agentura Evropské unie Frontex, různé nevládní organizace a proplouvající obchodní lodě. Zatím nejsou žádní informace o případných obětech ani o národnostech zachráněných běženců.
Itálie prošetřuje podezření, že některé humanitární organizace ve Středomoří tajně spolupracují s pašeráky lidí, kteří vozí migranty do Evropy. Konkrétně se zaměřuje na menší, nové organizace. Vyšetřovatelé tvrdí, že v některých případech si "neziskovky" za převoz žadatelů o azyl dokonce nechávají platit. Humanitární organizace to ale odmítají. Tvrdí, že se jen snaží zachránit lidské životy. Cestou z Libye do Itálie se loni do Evropy dostalo 181 tisíc lidí.
Více než 2000 migrantů bylo v pátek zachráněno z vod Středozemního moře, uvedla agentura Reuters. V Atlantiku pak španělská pobřežní stráž v noci na pátek zachránila 26 severoafrických migrantů z potápějícího se člunu. Zásah provedla podle svého vyjádření asi 25 kilometrů jihozápadně od přímořského městečka Barbate v Gibraltarském průlivu.
Evropská komise odmítla rakouskou žádost, aby Vídeň nemusela v rámci povinných kvót přijímat uprchlíky z Řecka a Itálie. V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá. Kvóty ale zatím splnilo jen minimum zemí, a Evropská komise proto hrozí žalobami. Jedna z nich může dopadnout i na Česko, které zatím v rámci kvót přijalo jen dvanáct uprchlíků.
Podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se letos přes moře do Evropy dostalo už 26 600 migrantů. Osmdesát procent z nich vyplulo z Libye a skončilo v italských záchytných táborech. Podle německého ministra pro rozvojovou pomoc Gerda Müllera z toho vyplývá, že za celý rok by počet afrických uprchlíků v Evropě mohl stoupnout až ke 400 000. Je proto podle něj nutné změnit politiku EU vůči Africe například tím, že některým africkým státům umožní plně vstoupit na evropský trh.
Až 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to ve středu uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," řekl mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.
Státy Evropské unie nemají povinnost vydat víza těm lidem, kteří v nich chtějí později požádat o azyl, i kdyby jim hrozilo mučení. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v Evropské unii. Posuzoval případ syrské křesťanské rodiny, která požádala o víza do Belgie. Následně v ní chtěla požádat o azyl. V syrském městě Aleppo, odkud pocházela, jí prý hrozilo mučení a nelidské zacházení.
S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.
Podle zprávy evropské agentury pro ochranu hranic Frontex lodě humanitárních organizací, které hlídkují ve Středomoří, pomáhají k výdělkům pašerákům. Ti vědí, že plavidla neziskovek zachrání provizorní lodě plné migrantů, které posílají na nebezpečnou cestu. Navíc se prý díky působení humanitárních organizací k plavbě odhodlá víc lidí. Nevládní organizace kritiku ostře odmítly. Podle nich někdo tisíce zoufalých lidí zachraňovat musí.
Země Evropské unie představily plán, jak zastavit proud migrantů připlouvajících z Libye do Evropy přes Středozemní moře. Do Libye chtějí posílat peníze na výcvik pobřežní stráže i k posílení samotných hranic. Místní úřady, zmítané vleklým vnitřním konfliktem, to ale odmítají. Nechtějí, aby v jejich zemi uvázly desítky tisíc uprchlíků. Libye nemá funkční vládu, postoj lokálních úřadů je proto mnohdy rozhodující.
Migrantů, kteří se od začátku letošního roku dostali z Afriky přes Středozemní moře k italskému pobřeží, je už skoro 10 000. S odvoláním na italské úřady to v úterý uvedla agentura ANSA. Proti stejnému období loni je to nárůst asi o 50 procent. Jen za poslední dva dny se do Itálie dostalo zhruba 2500 osob a celkový počet evidovaných lidí už dosáhl 9359. Tento údaj nezahrnuje stovky dalších přistěhovalců, kteří jsou ještě na moři, ale už je zaregistrovaly pobřežní hlídky. Migranti pocházejí hlavně z Guineje, Pobřeží slonoviny, Nigérie, Senegalu a Gambie. Loni za stejné období do Itálie dorazilo více než 6000 lidí.
Oficiálně má summit EU na Maltě řešit uprchlickou otázku a pomoc Libyi. Itálie těsně před summitem uzavřela dohodu o pomoci prozatímní libyjské vládě. Neoficiálně budou evropští lídři hovořit o vztahu k USA a novém prezidentu Donaldu Trumpovi, kterého šéf Evropské rady Donald Tusk zařadil mezi rizika ohrožující Unii.
Nejméně 219 migrantů a uprchlíků přišlo odhadem od začátku letošního roku o život při plavbě po Středozemním moři ve snaze dostat se z Afriky do Evropy. Jde o více než dvojnásobné množství obětí oproti stejnému období v loňském roce, oznámila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Její pracovníci vycházejí vesměs ze svědectví lidí, kteří strastiplnou pouť přežili. Naposledy o víkendu se podařilo zachránit čtyři lidi z lodi, která se převrhla ještě nedaleko libyjského pobřeží. Podle jejich slov bylo v plavidla skoro 180 osob, které zmizely v mořských vlnách. Tato skupina tak tvoří zatím největší množství nezvěstných v jediném případu námořní katastrofy.
Podle velitele oddělení boje s organizovanou kriminalitou Europolu Michaela Rauschenbacha si pašeráci lidí přišli předloni až na 162 miliard Kč. Evropská policejní agentura loni vyšetřovala zhruba 15 000 lidí podezřelých z pašeráctví. Většinou se na něm podílejí lidé a skupiny, které byly dříve zapojené do obchodu s drogami. Stejné trasy, které byly využívány na pašování drog, se nyní používají i na převádění migrantů do Evropy.
Ve Středozemním moři bylo zachráněno dalších 114 migrantů z Afriky, včetně šesti žen a 22 nezletilých. Zatím ale není jasné, zda byli tak jako předchozí zachránění dopraveni k břehům Itálie. Mezinárodní záchranná loď naložila uprchlíky v noci na pondělí, uvedla agentura ANSA. Šestnáct nezletilců, včetně tří malých dětí, nemělo doprovod. Většina migrantů pochází ze Senegalu a Guineje, několik jich je z Ugandy, Mali a Pobřeží slonoviny.
Soud v italské Katánii poslal na 18 let do vězení tuniského kapitána lodi, který loni zavinil smrt téměř 900 uprchlíků ve Středozemním moři. Syřan, kterého přeživší označili za jeho pobočníka, dostal pět let. Infomovala o tom agentura ANSA. Sedmadvacetiletý Tunisan Muhammad Alí Málik svou vinu popíral. Jeho obhájce tvrdil, že si cestu zaplatil jako ostatní uprchlíci. Soud však této verzi neuvěřil. Svou vinu nepřiznal ani Syřan Mahmúd Bichit, jehož soud na základě výpovědí svědků uznal za spoluviníka a vyměřil mu pětiletý trest. Tragédii, která se stala loni v dubnu, přežilo pouze 28 lidí.
Téměř 4700 lidí zemřelo letos ve Středozemním moři. Na lodích vypravených pašeráky se pokoušeli doplout ze severu Afriky do Evropy. Britská stanice BBC a agentura Reuters přinesly unikátní reportáž o byznysu, který se kolem pašování lidí do Evropy vytvořil. Pašeráci podle nich odmítají lidi zachraňovat z vody nebo přivolat pomoc. Dopředu počítají s možnými ztrátami na životech a vypravují čluny, které sbírají zavazadla utonulých.
