Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
V Anglii ve 12. století se u vlčí jámy znenadání objevily dvě děti se zelenou kůží. Chlapec a dívka mluvící neznámou řečí prý přišli ze země věčného soumraku. Jejich příběh zaznamenali dva kronikáři, kteří nám zanechali jednu z největších záhad historie. I proto, že se jejich texty lišily. Šlo o sirotky, víly, nebo něco docela jiného? Pátrejte s námi po pravdě, která dodnes uniká.
V historickém centru východočeské metropole archeologové objevili dřevěný chodník z druhé poloviny 13. století. Objev učinili v Tomkově ulici při současném archeologickém záchranném výzkumu, řekla dnes mluvčí Muzea východních Čech v Hradci Králové Lucie Peterková. Výzkum archeologové provádějí od března v souvislosti s opravami kanalizace, vodovodu a nejnověji i se stavbou teplovodu.
Na první pohled to vypadá jako scéna z historického filmu, o kulisy pro Hollywood se ale nejedná. Ve Francii v srdci burgundského lesa už více než čtvrtstoletí vyrůstá ze země středověký hrad Guédelon, který se staví od základů výhradně středověkými technikami a postupy. Tak, jako by bylo 13. století.
Mezinárodní tým rozluštil několik desítek středověkých nápisů na stěnách místnosti, kde se podle křesťanské tradice konala Poslední večeře Páně.
Přitažlivé téma žen, které v zapomenuté době zkraje 13. století kdesi na jihu Francie otevřeně psaly o tom, co je těší a pálí, vynáší na světlo nová deska českého vokálního souboru Tiburtina. Nepřináší ale žádný společenský nebo genderový apel, nýbrž čistou radost z odkrývání krásných textů ve staré okcitánštině, z jejich přebásnění do češtiny a nové hudby.
Ze starých bájí a pověstí je Vyšehrad známý jako místo spjaté s počátky češství, kde sídlila kněžna Libuše nebo odkud na koni Šemíkovi skočil rytíř Horymír. Ve skutečnosti zde ale žádná z těchto legendárních postav přebývat nemohla. Mýty o Vyšehradu dlouhá léta vyvrací archeologové. Cesta k odkrytí jeho tajemství začala prvním výkopem přesně před sto lety. Nyní ji ukazují historické snímky.
Ten hrneček se schová v dlaních, ale jeho obsah ve své době představoval slušné jmění. V říčanském muzeu bude poprvé k vidění největší městský poklad čítající 348 pražských grošů. Jejich majitel je před příchodem husitských vojsk ukryl v nejstarším dochovaném sklepě.
Háj s posvátnými stromy hoří. Kamenné sošky pohanských bůžků leží povalené v trávě. Z vyrabované slovanské vesnice odchází zástup žen, dětí i mužů. Oštěpy otrokářů je pohání k dlouhé cestě na západ. Jejich cílem je pražský trh, kde se v raném středověku s otroky čile obchodovalo. Podle historiků byla Praha patrně nejvýznamnějším trhem s otroky v zaalpské Evropě.
Po ostatcích Jindřicha Libraria, významné osobnosti Českého království 13. století a údajně i důvěrníka krále, pátrali archeologové v kostele v Českých Budějovicích přes dva roky. Na místo se ale museli opakovaně vracet. Prvně nalezený relikviář totiž obsahoval kosti někoho jiného. Výzkum nyní odborníci uzavírají.
Slavný režisér Ridley Scott se v novém filmu vydává do Francie 14. století, aby s herci Mattem Damonem, Adamem Driverem a Jodie Comerovou inscenoval drama dvou zatvrzelých mužů a jedné bezmocné, ale statečné ženy.
Vývoj kultu první české světice a jedné z patronek země české, svaté Ludmily, přibližuje právě probíhající výstava ve Valdštejnském paláci. Od zavraždění Ludmily letos 15. září uplyne přesně 1100 let. Výstava, která představuje život manželky prvního doloženého Přemyslovce a babičky svatého Václava, potrvá do konce října.
Svatá válka byla krutá z obou stran, v historickém vědomí to zůstalo na dlouho a země tím utrpěla. I proto už nikdy k takovým událostem nedošlo, říká historik Petr Čornej, autor oceňované biografie Jana Žižky a také knižní novinky Husitská revoluce. Žižka je prý jeho osudem. První fotku v kočárku mám pod jeho sochou, nešlo to jinak. Neposuzuji ho podle kategorie dobra a zla, dodává.
Svatá válka byla krutá z obou stran, v historickém vědomí to zůstalo na dlouho a země tím utrpěla. I proto už nikdy k takovým událostem nedošlo, říká historik Petr Čornej, autor oceňované biografie Jana Žižky a také knižní novinky Husitská revoluce. Žižka je prý jeho osudem. První fotku v kočárku mám pod jeho sochou, nešlo to jinak. Neposuzuji ho podle kategorie dobra a zla, dodává.
S Martinem Nodlem o morových ranách, Danielu Landovi i o tom, proč dnes názory historiků nepadají na úrodnou půdu.
Řád templářů nevyhnutelně směřuje vstříc rozpadu. Krví a špínou nasáklé kostýmy rytířů z druhé řady seriálu Soumrak templářů, kterou právě vysílá stanice HBO, opět vznikaly na pražském Barrandově. Stejně jako realistické kulisy středověké Paříže.
Za branou mohutného dřevěného opevnění začíná jiný svět. Takový, v jakém žili dávní Slované a snad i Vikingové před více než tisíci lety. Nedaleko od Baltu, poblíž polského města Wolin ožilo díky experimentálním archeologům městečko z dob raného středověku. Připomíná historii dávného obchodního přístavu, ale i legendami opředené Vinety, která zmizela ve vlnách podobně jako Atlantida.
Současná věda se dívá na alchymii skrz prsty. Jenže byli to právě oni, kdo objevil celou řadu látek, vynalezli základní chemické postupy a vyrobili první chemické přístroje či nádobí. Zasloužili se také o medicínu, fyziku, přírodovědu či metalurgii. Vydejte se po stopách tajemných alchymistů, tak jak je zachytila aktuální výstava Přírodovědecké fakulty UK "Cesta spravedlivá od alchymie k chemii".
"Film Bůh s námi byl o čtyři úrovně výš než třeba Marie Terezie," říká v rozhovoru historik Jaroslav Čechura o snímku, líčícím povstání českých stavů od druhé pražské defenestrace (23. května od ní uplyne 400 let) po bitvu na Bílé hoře. Nepřesnostem se ale film nevyhnul a opomenul i několik důležitých postav.
Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.
