Ruští policisté, příslušníci Národní gardy, a dokonce i speciálních vojenských jednotek o víkendu vtrhli do petrohradského klubu, kde trénují zápasníci smíšených bojových umění známých pod zkratkou MMA. Chtějí je poslat do bojů na Ukrajině.
„Ruští vojáci v Kazachstánu se k roku 1968 přirovnat nedají, ale paralely člověka napadnou. Oslabuje to manévrovací pozici prezidenta. Nikdo už moc nechápe, kdo je na které straně, je to naprostý chaos," říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup. Zvýšená cena plynu byl spouštěč. „V Astaně jsou mrakodrapy za miliardy, ale obyčejní lidé mají problém zaplatit o tři koruny víc za plyn," dodává.
Situace v Kazachstánu je stále vyhrocená. V ulicích největšího města Almaty i v sobotu hlídkují ozbrojení příslušníci bezpečnostních složek a občas je slyšet střelba. Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem o opatřeních nutných ke stabilizaci situace v Kazachstánu, oznámil Kreml.
Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do Kazachstánu zmítaného nepokoji pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci v zemi stabilizovat. Ve středu večer to podle agentury Ria Novosti oznámil arménský premiér Nikol Pašinjan. O pomoc s potlačením nepokojů v Kazachstánu požádal jeho prezident Kasym-Žomart Tokajev.
Dusil se. Lapal po dechu, jako by právě uběhl maraton, nesnesitelně ho bolela hruď. Měl všechny symptomy covidu-19. Nemoci, kterou ale v Turkmenistánu oficiálně nikdo nemá ani neměl. Přestože v zemi podle místních zdrojů na virus zemřel turecký diplomat i vysoce postavený politik, vláda odmítá uznat, že by lidé byli jakkoliv v ohrožení.
Tvrdili, že nad koronavirem zvítězili, a přestali zveřejňovat data nově nakažených. Tádžikistán popíral, že by situace byla vážná. Teď ale na nemoc covid-19 začali umírat členové rodiny samotného prezidenta a vláda asijské země začíná pomalu otáčet.
Tisíce mužů z Čech a Moravy zahynuly před sto lety v zajateckých táborech dnešního Uzbekistánu a Kazachstánu (někdejšího Turkestánu). O osudech těchto vojáků, padlých v první světové válce, se však mnoho neví. Ani řada potomků často netuší, kde a za jakých okolností jejich předci zahynuli. Radim Chrást a další badatelé se to snaží změnit.
Tři mrtvé si vyžádal útok u soudu v Moskvě. O střelbě informovala agenturu Reuters ruská právnička, která se na místě nacházela. Agentura AP s odkazem na ruské informační zdroje píše o minimálně dvou zraněných. Podle agentury TASS došlo k přestřelce poté, co se několik obžalovaných pokusilo utéct a vzít střelné zbraně ochrance soudu. Úřady uvedly, že k incidentu došlo během slyšení v případu devítičlenného gangu, jehož členové jsou podezřelí ze zabití 17 motoristů. Podle prokuratury pokládali na silnice hroty, kradli auta a stříleli jejich řidiče.
Nedávné teroristické útoky ve švédském Stockholmu, ruském Petrohradu nebo i předtím silvestrovský v tureckém Istanbulu spojuje kromě radikálních islamistů ještě jedna pravděpodobná linka - Střední Asie. Podle většiny dosavadních informací pocházeli pravděpodobní atentátníci právě odsud - z Uzbekistánu nebo jiných chudých muslimských zemí regionu. Ten proto začíná být označován za novou líheň teroristů. Znalec Střední Asie a šéfredaktor zpravodajského portálu Fergana.ru Daniil Kislov ale varuje před unáhlenými soudy. "Spousta informací je zatím neověřená," tvrdí Kislov.
Podle ruské kontrarozvědky hrozí nebezpečí od bojovníků Islámského státu i od stoupenců islamistického hnutí Taliban, kteří se ve velkém počtu soustřeďují na severu Afghánistánu. Proniknout by mohli zaútočit v severním Turkmenistánu, Uzbekistánu či Tádžikistánu. Že je situace kritická, varuje i ruský prezident Vladimir Putin.
Mnozí lidé v postsovětských republikách jako Kazachstán nebo Uzbekistán si myslí, že islámský chalífát byl mohl být seriózní alternativou k tamnímu problematickému životu.
V desetičlenné skupině vrahů ze Střední Asie byly i tři ženy. Oběti si zločinci vybírali namátkou. Teď je dopadla policie.
Dominika Gawliczková projela sama na své motorce severní i jižní Evropu. Nyní se chystá na cestu do Střední Asie.
Neznámý atentátník na exilového duchovního čtyřikrát vystřelil
Krymsko-konžská hemoragická horečka letos znovu děsí obyvatele středoasijských států
Unie se chce zbavit energetické závislosti na Rusku
Ašgabad - Zemřel polobůh turkmenského národa, diktátor Turkmenbaši. Nezanechal však žádného nástupce. Nikdo neví, co se v izolované zemi bude dít.
Biškek Vládní krize ve středoasijském Kyrgyzstánu se prohlubuje. Dnes třináct ministrů podalo demisi, na naléhání prezidenta a premiéra ji však vzali zpět.
Dušanbe - Úřady ve středoasijském Tádžikistánu začaly demolovat poslední židovskou synagogu v zemi. Na jejím místě bude stát prezidentský palác.
Ašchabad - Důchodci a invalidé v Turkmenistánu přestali dostávat penze. Turkmenbaši, neomezený vládce země uvedl, že o důchodce se musí starat děti.
Praha - Střední Asie, stabilní a na strategické suroviny bohatý region, se letos otřásl v základech. Čtyři hlavní sloupy se přesto drží pevně a neochvějně.
