Živel udeřil. A pod Erdoganem se rozkymácelo křeslo
Turecko po zemětřesení čekají ještě další silné záchvěvy. Tentokrát ekonomické a politické. I když nebudou tak tragické jako ty geologické, zásadně ovlivní jeho další směřování.
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP)
Na co myslí Erdoğan? NATO
O Finsko, Švédsko, ani Severoatlantickou alianci tolik nejde. Turecký prezident hraje v první řadě o své postavení doma, kde Turci čelí největšímu sociálnímu propadu za dvacet let. Kdyby kurdská otázka opět eskalovala ve větší konflikt, může zastavit propad své popularity.
Volby v Istanbulu dál platí, Erdoganova strana neuspěla v hlavním bodě stížnosti
Ve sporu o výsledek místních voleb v Istanbulu v úterý turecká ústřední volební komise YSK v klíčovém bodě rozhodla ve prospěch opozice. Nepřiklonila se k argumentu vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), podle nějž část voličů neměla oprávnění hlasovat. O tom, zda volby označí za neplatné, ale dosud komise nerozhodla, informovala turecká vládní tisková agentura Anadolu.
Erdoganova strana požádala o opakování voleb v Istanbulu, rozhodne volební komise
Strana spravedlnosti a rozvoje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v úterý ústřední volební komisi formálně požádala o anulování místních voleb v Istanbulu, které chce opakovat. Radnici v největším tureckém městě ve volbách z poslední březnové neděle podle dosud zveřejněných výsledků těsně získal kandidát opoziční Lidové republikánské strany. To by tam znamenalo konec 25leté vlády Erdoganovy strany a její islamistické předchůdkyně. Jako starosta Istanbulu začínal ve vysoké politice i Erdogan.
Turci soudí opoziční novináře, obžalované z podpory terorismu. Je to politický proces, tvrdí obhájci
V Istanbulu začal soud se sedmnácti novináři z tureckého opozičního deníku Cumhuriyet. Obžalovaní mohou za údajnou podporu teroristických organizací dostat až 43 let ve vězení. Ochránci lidských práv tvrdí, že obžaloba je absurdní a turecké úřady útočí na svobodu projevu. Podle agentury Reuters protestovalo před budovou istanbulského soudu několik stovek lidí. Očekává se, že jednání soudu potrvají do pátku.
Erdogan se stal znovu členem AKP, strana si ho zřejmě zvolí i za předsedu. Umožnilo to referendum
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se znovu stal členem vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Vrchní představitelé partaje nejprve v úterý rozhodli, že mu obnoví členství. Krátce nato Erdogan podepsal dokument o svém návratu k AKP na ústředí strany. Očekává se, že AKP 21. května opět zvolí Erdogana svým předsedou. Obnovu členství mu umožnily ústavní změny, které Turci odhlasovali v nedávném referendu. Díky nim se rozšíří pravomoci prezidenta. Opozice ale stejně jako pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila referendum za protiprávní kvůli započítání hlasů v neoznačených obálkách.
Poslali jste teprve čtvrtinu dohodnutých peněz na migranty, vzkazuje Evropské unii Erdoganův mluvčí
Z Evropské unie přišlo na účet turecké vlády podle vyjádření Ankary zatím jen 790 milionů eur. To je asi čtvrtina prostředků ze slíbených tří miliard eur, které měla EU poslat Ankaře v rámci loňské migrační dohody. V pondělí o tom informoval mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin, kterého citovala agentura Reuters. Mluvčí také uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zažádá o obnovení členství ve vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). To mu umožňuje změna ústavy, kterou Turci schválili v referendu 16. dubna.
"Bůh je veliký, Erdogan je skvělý." Prezidentovi příznivci si slibují Turecko nezávislé na Západu
Turci si odhlasovali změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho příznivci hned po skončení referenda vyšli do ulic, kde skandovali "Bůh je veliký". Hlasování často chápali jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu, který mu podle nich nepřeje jeho úspěchy. Erdogan ale nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie. V Turecku končí jedna kapitola dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.
Turci hlasují o budoucnosti demokracie. Referendum o silném vůdci rozděluje i rodiny
Už v neděli Turci v referendu rozhodnou o nové ústavě, která má výrazně posílit pravomoci prezidenta. Příznivci změn tvrdí, že to umožní turecké demokracii a státu lépe fungovat. Odpůrci naopak prohlašují, že výsledkem bude "diktatura" a že současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je ve svých projevech stále agresivnější, už nebude moci nikdo kontrolovat. Jak na referendum nahlížejí obyvatelé, zjišťoval reportér Aktuálně.cz ve východotureckém Karsu.
Turečtí křestané se bojí budoucnosti. Před referendem sílí projevy proti menšinám a cizincům
Turečtí křesťané, kterých žije v zemi ani ne procento, prožívají velikonoční svátky v obavách z budoucnosti. Nedělní referendum rozhodne o tom, zda prezident Recep Tayyip Erdogan, který je pro větší islamizaci země, získá silnější pravomoci.
Pokud si Turci odhlasují změnu ústavy, skončí demokracie. Turecký politolog uvádí tři důvody
Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.
Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Trumpová, Erdoganová nebo Castrová. "První dcery" pomáhají otcům i rozjíždí vlastní byznys
První dcera prezidenta USA Ivanka Trumpová upevňuje svou pozici v Bílém domě a stává se z ní jedna z nemocnějších žen v Trumpově administrativě. Je její postavení zcela ojedinělé, nebo se s vlivnými "prvními dcerami" můžeme setkat i v jiných koutech světa? Projděte si přehled.
"Toto je vláda strachu, ne spravedlnost." Čistky v Turecku po loňském pokusu o puč pokračují
Desítky tisíc státních zaměstnanců v Turecku přišly o zaměstnání a tisíce dalších zůstávají ve vězení kvůli obvinění z terorismu po loňském nepovedeném pokusu o státní převrat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil ze zosnování puče islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. V měsících po puči byly v Turecku rozpoutány čistky. O práci přišli armádní představitelé i policisté, ale také mnoho novinářů, akademiků a státních úředníků. "Vláda s námi nejedná jako s rovnoprávnými občany této země," říká Fatma Özerová. "Vypadá to, že chtějí, abychom zmizeli. Cítím se jako pohřbená zaživa."
Turecký parlament podpořil delší volební období pro Erdogana. Opozice hovoří o autokracii
Turecký parlament v prvním čtení schválil návrh ústavní změny zákona, která by stávajícímu prezidentovi Erdoganovi posílila jeho pravomoci a umožnila by mu zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034. Kromě toho by směl zůstat členem politické strany a vydávat vlastní dekrety. Pokud poslanci zákon odhlasují, musí reformu ústavy ještě v referendu schválit voliči.
V tureckém parlamentu padaly pěstí. Zákonodárci se poprali kvůli ústavním změnám
Turečtí poslanci se ve středu porvali během jednání o kontroverzním balíčku ústavních změn. Podle záběrů televize CNN Türk během rvačky mezi zákonodárci vládních a opozičních stran padaly i pěsti. Opozičním poslancům se nelíbilo to, že jejich vládní kolegové své hlasy ukazovali, přestože se má o ústavních změnách hlasovat zásadně tajně, což vedlo k obvinění, že jsou pod tlakem. V případě schálení ústavních změn by se výrazně rozšířily pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Turecko směřuje k prezidentskému systému. Tamní vláda poslala do parlamentu návrh ústavních změn
Turecká vláda předala parlamentu k projednání soubor ústavních změn, které mají posílit pravomoci prezidenta a fakticky změnit současný parlamentní systém na prezidentský. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan usiluje o posílení pravomocí svého úřadu (například právo vydávat dekrety), jež byl dosud spíše ceremoniální funkcí. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) sama potřebnou ústavní většinou 330 hlasů v 550členném parlamentu nedisponuje. Dojednala proto kompromisní návrh změn s opoziční nacionalistickou Stranou národní akce (MHP). AKP má 316 mandátů, což jí spolu s 39 hlasy nacionalistů ke schválení bude stačit. Turci by o změnách měli hlasovat na jaře v referendu.
V Turecku zavraždili dalšího člena vládní strany AKP. Ankara obviňuje Kurdy
V jihotureckém městě Dicle v provincii Diyarbakir, která je baštou Kurdů, zavraždili v pondělí předsedu místní organizace vládní strany AKP Deryana Akterta. Podle místních úřadů za činem stojí povstalci ze Strany kurdských pracujících (PKK), přestože se k vraždě zatím nikdo nepřihlásil. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o druhou vraždu člena AKP během dvou dní. Jihovýchodem Turecka zmítají násilné střety mezi tureckou armádou a PKK, která vede boj za autonomní Kurdistán, už od roku 1984. Celkem si boje vyžádaly za více než třicet let již 40 000 obětí.
Zájem o muslimskou módu roste. Přitahuje i pozornost zavedených značek
Móda pro muslimské ženy je v kurzu. Islámský módní trh by tak mohl podle odborníků vydělat v příštích letech až kolem 500 miliard dolarů (12 bilionů korun). Podle návrháře Osmana Özdemira zažívá tento sektor vzestup již několik let a posílil ho i příchod světových značek na trh.
Na východě Turecka explodovala bomba v autě. Vláda v oblasti provedla čistky na radnicích
Východotureckým městem Van otřásl silný výbuch. Bomba nastražená ve vozidle explodovala u oblastních kanceláří vládní strany Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a také místního guvernéra. Na místo zamířily sanitky a hasiči likvidovali vzniklý požár. "Nemáme žádného mučedníka (mrtvého), zraněno bylo 11 lidí. Stav zraněných není příliš vážný," sdělil podle serveru Yenisafak zástupce AKP Burhan Kayatürk. Později počet zraněných vzrostl na 19. Incident se odehrál po víkendových čistkách ve vedení měst na kurdském jihovýchodě země. Vláda odvolala 28 starostů, většinou pro údajné sympatie k povstalcům ze Strany kurdských pracujících (PKK).
Začala nová éra, hlásí Erdogan z Petrohradu. Sultán a car se usmířili, postaví plynovod
Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje získala loni ve volbách 52 procent hlasů, Putinovo Jednotné Rusko dostalo před pěti lety 49,3 procenta hlasů. Jasně dominují.
Němci diskutují o zrušení dvojího občanství pro Turky. Měli by být více loajální, ozývá se
Turecký prezident Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má mezi Turky žijícími v Německu velmi silnou podporu. Jejich náklonnost se ještě výrazněji projevila po nezdařeném pokusu o puč z poloviny července. Někteří z německých komentátorů a politiků si proto kladou otázku, na čí straně vlastně zdejší Turci jsou. Debata se točí právě kolem Turků s dvojím občanstvím, od nichž Němci čekají větší loajalitu ke spolkové vládě.
Osmnáct hodin, které změnily Turecko. Pokus o převrat minutu po minutě
Dramatická páteční noc změnila podobu Turecka. Nepovedený puč části armády proti Erdoganově vládě probíhal od večerních pátečních hodin do sobotního odpoledne. První výstřely se v ulicích Ankary rozezněly před desátou hodinou večerní. Druhý den před polednem byly už oficiálně vydané zprávy o počtu obětí, které během pokusu o převrat zemřely. Projděte si rekonstrukci pokusu o vojenský převrat v Turecku minutu po minutě.
Merkelová se opřela do Erdogana. Turecko musí pro bezvízový styk splnit všechny podmínky EU
Německá kancléřka Angela Merkelová jednala v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Kromě hlubokého znepokojení z připravovaných ústavních změn v Turecku vyjádřila neústupný postoj k podmínkám, které se země zavázala splnit, aby získala bezvízový styk s Evropskou unií. Turecko podle ní musí splnit i revizi protiteroristických zákonů, které ale Ankara měnit odmítá. Zdůraznila ale také svou podporu březnové dohodě EU s Tureckem o omezení migračního toku do Evropy.
Nový turecký premiér podpoří přechod k prezidentskému systému
Novým předsedou turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) byl v neděli na jejím mimořádném sjezdu jednomyslně zvolen blízký spolupracovník prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dosavadní ministr dopravy Binali Yildirim. To mu automaticky zajišťuje i funkci předsedy vlády, jejím sestavením ho večer podle očekávání pověřil prezident Erdogan. V rámci svého projevu sdělil, že prioritou jeho vlády je změna ústavy a zavedení prezidentského systému, o nějž dlouhodobě usiluje současná hlava státu. Kromě toho mluvil i o tom, že jako premiér hodlá pokračovat v boji proti kurdským povstalcům a že si chce s Evropskou unií vyjasnit její postoj k migrační politice.
Tureckým premiérem bude Erdoganův muž. Byl jediným kandidátem
Vedení turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) informovalo, že jediným kandidátem na předsedu, a tudíž i nového premiéra země, bude dosavadní ministr dopravy Binali Yildirim. Ten má bližší kontakty s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem než bývalý premiér Ahmet Davutoglu, který podal demisi před dvěma týdny. Nesouhlasil s armádní ofenzivou na jihovýchodě země proti kurdským rebelům, ani s pronásledováním novinářů kritizujících prezidenta.