Obchodní řetězec využije definici v zákoně o drahách, podle níž metro spadá pod železnici. Právě pro železniční stanice, autobusová nádraží a letiště nemusí platit zákaz prodeje, který poprvé nastane 28. října. ČOI se zatím přímo k této možnosti nevyjádřila, další triky – účelové zmenšení prodejny nebo výdej zboží z e-shopu – ale podle ní neprojdou.
Obří hračkářství Hamleys využije toho, že zákon hovoří pouze o zákazu prodeje. Obchod tedy může zůstat otevřený, pokud si lidé hračky jen prohlédnou a vyzkoušejí – podle provozovatele jde v tomto případě díky atrakcím spíše o zábavní centrum. Na státní svátek 28. října nezavřou ani kamenné prodejny největšího e-shopu Alza.cz, které prý místo prodeje nabízí jen výdej či prezentaci zboží.
Od října začíná platit zákon zakazující prodej ve velkých obchodech během vybraných státních svátků. Anketa ukázala, že 28. října neotevřou ani některé obchody, na které se zákaz nevztahuje – jde například o centrum Arkády Pankrác, síť lékáren Dr. Max (v obchodních centrech) nebo menší prodejny sousedící s hypermarkety Kaufland a Globus.
V neděli se v části země Bosny a Hercegoviny – Republice srbské – koná referendum o státním svátku. Pro mnohé je to test k uspořádání hlasování o nezávislosti. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik referendum uspořádal i přes to, že Ústavní soud ho zakázal. Sarajevo sužuje řada výrazných hospodářských potíží a politická paralýza brzdí potřebné reformy a změny.
Už v říjnu zažije Česko státní svátek bez velkých rodinných nákupů. Poslanci totiž včera schválili zákon, který velkým obchodníkům nařizuje zavřít o sedmi vybraných svátcích. Říjnový Vznik Československa je mezi nimi. Hospodářská komora volá po ústavní stížnosti, nelíbí se jí, že zákon míří jen na vybranou skupinu obchodníků. Jejich reakce na nová pravidla se různí.
Poslanci definitivně rozhodli o zákazu prodeje ve větších obchodech během svátečních dnů. Nakonec se podařilo prosadit původní senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, podle kterého budou mít obchody zavřeno během sedmi svátků - 1. ledna, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince.
Více než polovina lidí v průzkumu uvedla, že termín dovolené může vybrat zcela podle své potřeby. Další třetina může část dovolené čerpat podle sebe, část po dohodě se zaměstnavatelem. Pětina Čechů pak musí přizpůsobit volno takzvané celozávodní dovolené.
Zákaz prodeje během vybraných svátků opět projedná Poslanecká sněmovna. Rozhodl o tom Senát, když jí vrátil návrh zákona o prodejní době. Senátoři trvají na původním omezení týkajícím se sedmi dnů, poslanci předtím - i díky omylu komunistů - schválili jen tři.
V českém kalendáři nepřibudou další významné dny. Poslanecká sněmovna neschválila novelu, která chtěla přiřadit mezi významné dny den Karla IV. (14. května) a den seniorů (1. října). Nebude se přejmenovávat ani státní svátek 17. listopadu. Pro schválení novely ve Sněmovně čtyři hlasy chyběly.
Zákon, který v pátek schválili poslanci, má zakázat prodej ve větších obchodech během tří svátků místo původně navrhovaných sedmi. Podle Svazu obchodu přijdou řetězce za každý den, kdy budou muset mít zavřeno, o 700 milionů korun, ekonom David Marek odhaduje ještě víc. Odborářský ekonom naopak tvrdí, že lidé jen přesunou své nákupy na celý den. Kritici regulace ale varují, že prodavači budou čelit o to většímu náporu den před svátkem, kdy většina lidí vyrazí nakupovat.
Stát klidně do otevírací doby mluvit může, nebyli bychom první a nebyl by to důkaz, že je společnost svobodná víc nebo míň. Ale tohle je omyl.
Poslanci definitivně rozhodli o zákazu prodeje ve větších obchodech během svátečních dnů. Nakonec jej zúžili ze sedmi na tři dny, k čemuž ale přispěl hlasovací omyl KSČM. Očekává se, že Senát poslancům zákon vrátí, aby jej mohli prosadit v původní verzi. Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě obdrželi už před rokem a půl od skupiny senátorů vedené Františkem Bublanem (ČSSD). Snaha o regulaci trvá přes deset let, tentokrát má zatím největší šanci na schválení. Zatímco zastánci omezení mluví o potřebě volných svátků pro prodavače, kritici to považují za zásah do oblasti, kterou by měl řešit trh.
Otevírací dobu obchodů omezuje o víkendech nebo státních svátcích celkem 15 z 28 zemí Evropské unie. Regulace může být celostátní, nebo jen místní podle regionů. Zvláště v Německu, Rakousku a zemích Beneluxu platí různá omezení i pro oba víkendové dny. Projděte si přehled sestavený podle údajů Evropského svazu obchodu (EuroCommerce) z jara letošního roku.
Odboráři z řad zaměstnanců obchodních řetězců odstartovali kampaň za to, aby měli alespoň polovinu státních svátků volných. To má umožnit zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, o němž mají poslanci definitivně rozhodnout v tomto týdnu, zřejmě v pátek. Na podporu zákona si nasadí neonové pásky. Odboráři jich nechali vyrobit "desetitisíce".
Poslanci by v dubnu měli rozhodnout o návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Pokud projde, budou velké prodejny - pravděpodobně od příštího roku - během sedmi státních svátků zavřené. Ve hře je ale i výjimka pro největší nákupní centra. Zástupci podnikatelů zvažují podání ústavní stížnosti, podle nich jde o diskriminaci.
Je to vlastně s podivem, že 15. březen není státním svátkem. Vždyť který horší den své historie by si česká společnost měla donekonečna připomínat, než je právě okupace nacistickými vojsky onoho černého chladného 15. března 1939, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Fischer.
Přestože po hlasování o přejmenování státního svátku 17. listopadu následovala ostrá slova a velké emoce, při samotném projednávání procházel tento bod zcela v klidu a tichosti. Poslanci se mnohem více soustředili na to, zda a jak označit v kalendáři den, kdy se narodil Karel IV. Teprve po schválení změny 17. listopadu se ozvaly hlasy, podle kterých celá úprava nejvíce potěší komunisty. Kteří ostatně stejnou úpravu už v minulosti neúspěšně navrhovali.
Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii. Tak by se nově měl jmenovat státní svátek, který připadá na 17. listopadu. Podle bývalé ministryně Heleny Válkové by se neměl dostávat do pozadí odkaz událostí z roku 1939, kdy nacisté zatýkali studenty, popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy. Významný den dostanou v kalendáři český král a římský císař Karel IV. a senioři. Ten by měl připadat na 31. srpna.
Den, kdy se narodil Karel IV. před 700 lety se možná stane oficiálním českým významným dnem. Mohl by také připomínat i jeho matku Elišku Přemyslovnu. Vyplývá to z poslaneckých úprav novely o státních svátcích, kterou Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Novela měla podle původní verze připomínat spojení přemyslovské a lucemburské dynastie, tedy sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským v roce 1310. Připadal by na 31. srpna.
Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě leží v Poslanecké sněmovně už od léta 2014. I poslanci, kteří návrh podporují, říkají, že přednost mají důležitější témata. Zavřít obchody během státních svátků přitom podle odborářů chtějí téměř všichni prodavači. Ekonom ale varuje, že Češi budou regulaci stejně obcházet a že kvůli zákazu hrozí zdražování.
