Na příručkách Vladimíra Rogla vyrostly celé generace turistů, trampů či skautů. Tituly U táborového ohně, Správnou stopou či Vaříme v přírodě bývaly hned rozebrány a velmi opotřebované se dědily z otce na syna. Velký úspěch mělo i jejich novodobé vydání. "Dneska už je to retro, i když sever je na severu za všech režimů," říká autor, jenž zažil i vyšetřování a sledování Státní bezpečností.
Už více než třicet let trvá plán rekonstruovat historickou věznici v Uherském Hradišti, kde komunisté věznili a týrali své oběti, a přeměnit ji v muzeum. Přípravy začaly v roce 2016, s příchodem vlády Petra Fialy (ODS) teď vzrostla naděje, že by se proměna mohla podařit. Přeměna areálu se dostala do programového prohlášení vlády a Fiala v pondělí bývalou věznici navštívil.
Písničkář Jaroslav Hutka byl v právu, když někdejšího hudebního publicistu Karla Srpa označil za udavače. Srp za minulého režimu spolupracoval se Státní bezpečností. Na Hutku podal čtyři hlášení. Podrobnosti Srpova sepětí s StB plynou z rozsudku, který Aktuálně.cz prostudovalo. Soud Srpovu žalobu na Hutku zamítl, bývalý publicista se proti tomu odvolal.
Ve slovenském archivu objevili při třídění kartoték StB statistickou kartu, kterou zavedla Státní bezpečnost na Andreje Babiše jako svého agenta. Soud tak po letech dostal nový písemný důkaz, který vyvrací tvrzení českého premiéra, že se Státní bezpečností nikdy nespolupracoval. Podle karty se stal agentem dobrovolně.
Bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti Jaroslav Maryško přijal dohodu o vině a trestu v kauze cíleného terorizování disidentů. Příslušníci StB na přelomu 70. a 80. let lidi nepohodlné komunistickému režimu opakovaně vyslýchali, vyhrožovali jim a nutili je k emigraci. Soud dohodu obžalovaného se státní zástupkyní schválil a udělil mu podmíněný dvouletý trest se zkušební dobou na rok.
Fasáda, ale zejména vnitřek hradčanského Domečku už v ničem nepřipomíná pověstnou mučírnu, jejíž soukolí se naplno rozeběhlo po komunistickém puči 25. února 1948. Projděte si několik snímků sadistických vyšetřovatelů a jejich obětí. V Domečku - tomto symbolu komunistických represí a lidského utrpení v padesátých letech 20. století - působí dnes Ochranná služba policie ČR.
Bylo mu 51 let a již téměř čtvrt století byl agentem komunistické Státní bezpečnosti (StB). Také ale již přes 20 let žil v USA, kde přes 12 let působil uvnitř americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), odkud předával informace jak Praze, tak sovětské tajné službě KGB.
Před 60 lety se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera na Šumavě potopila Státní bezpečnost v noci na 21. června bedny, které byly poté "náhodou" objeveny. Později úřady oznámily, že v nich byly nacistické dokumenty s "důkazy", že Západní Německo a Rakousko jsou plné bývalých nacistů. Aktuálně.cz přináší fotky ze zinscenované akce.
Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) se má omluvit za výroky o někdejším prezidentském kandidátovi Michalu Horáčkovi, kterého v roce 2017 nařkl ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB). Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 1. Verdikt není pravomocný, Ondráček se proti němu může odvolat.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Tragický příběh Jana Palacha, který se upálil před 51 lety, neskončil jeho smrtí. Zásadní události se odehrávaly i v jeho druhém, posmrtném životě. A nebyl to svět mimo, byl naopak velmi reálný, drsný a bezohledný. Především k Palachově rodině, ale i studentovým ostatkům, které byly potajmu vykopány a zpopelněny. Zlikvidován byl také Palachův hrob. Režim se bál i mrtvého Jana Palacha.
Až třicet let po revoluci prozradil badatel Miroslav Vodrážka v rozhovoru s novinářkou Monikou Le Fay, že se psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyril Höschl za minulého režimu stýkal se Státní bezpečností a říkal jí informace třeba o bratrovi Václava Havla. Redakce Aktuálně.cz detailně prostudovala spis, který si na něj StB vedla, a přináší celý příběh.
Seznam čerstvých nositelů státních vyznamenání je velmi pestrou směsicí osobností, píšou české deníky. Podle Lidových novin (LN) se vyznamenaní dělí do tří skupin: Jsou to váleční veteráni, bojovníci za svobodu a jiní hrdinové, dále osobnosti kultury, vědy a veřejného života a pak známí, kamarádi a podporovatelé prezidenta.
Jednadevadesátiletý Bohumil Zhof vzpomíná na okamžik, kdy jej začali mučit elektrickým proudem. Do bot mu zavedli plíšky a pustili proud. „Boty dali na nohy, vy jste byli v té chvíli jen v ponožkách nebo bosky. Ta elektřina byla nejhorší. To člověka úplně zvedlo ze židle, celého ho to zkřivilo. A pak jste spadli na zem,“ popisuje.
V 90. letech, kdy neexistovala zákonná cesta, jak se k těm materiálům dostat, unikaly svazky na podnikatele a kolovaly mezi novináři, tvrdí poslanec ODS a bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ministr vnitra František Bublan a jeho předchůdci z ČSSD podle něj zneužívali materiály proti občanům. Lidé ze strany, která dostala ÚSTR na kolena, pak přišli a ptali se mě, jestli v archivech není něco na Andreje Babiše. Připadalo mi to absurdní, říká Žáček.
Jezuita a "pétépák" (jinak také "černý baron") Josef Šnejdar řídil největší a pro komunisty zřejmě nejdůležitější stavbu normalizace - pražský Palác kultury, dnes Kongresové centrum. Z osudu stavebního inženýra Josefa Šnejdara je v dalším dílu seriálu Paměti národa a Aktuálně.cz "Příběhy normalizace" zřejmé, že komunistický režim využíval a vydíral odborníky bez ohledu na jejich minulost či kritiku totality. Často mu totiž ani nic jiného nezbývalo.
Tehdy šestnáctiletý Zdenko Černík patřil do skupiny studentů, kteří začali krátce po komunistickém převratu plánovat odboj. Spolu s kamarády roznášel letáky a psal hesla proti režimu, než je zatkli a odsoudili za vlastizradu. Nejtěžší okamžiky prožil Černík v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.
Vojtěch Filip je předsedou KSČM, poslancem a prvním místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Není normální, aby v jedné věci padlo deset nebo dvanáct rozsudků, nedá se odhadnout výsledek, předpisů je příliš mnoho, občanský zákoník se neustále mění, kritizuje advokát Josef Lžičař. Právo by se mělo dostat do povědomí občanů, ale nemůže se tam dostat, když se nedostane ani do povědomí pracovníků justice, je to i chyba poslanců, těch jejich příštipků a taky spěchu při schvalování zákonů, vypočítává Lžičař.
"Evo, Evo" měl volat v noci z 18. na 19. ledna 1969 student Jan Palach, když s těžkými popáleninami umíral v bývalém Borůvkově sanatoriu v pražské Legerově ulici. Ráno o její návštěvu údajně požádal zdravotní personál. "Tajemnou dívkou" byla Slovenka Eva Bednáriková. Šlo o jednu ze dvou osudových žen, které stihly Palachovi vstoupit do života předtím, než v pouhých dvaceti letech zemřel. Student historie se upálil na protest proti okupaci Československa a následné demoralizaci lidí přesně před 50 lety.
