Z Austrálie, kde Pavla a Petr žili téměř dekádu, se během pandemie vrátili do Česka. Ještě předtím však provedli něco, na co by si většina lidí netroufla - zakoupili starý statek, který nikdy neviděli. A dnes v malé jihomoravské obci provozují místo, které hosté nechtějí opustit. Jejich Přibická pohoda se tak stala důkazem, že šílené nápady někdy dopadnou jako nejlepší životní rozhodnutí.
Kdysi to bylo jen místo na letní prázdniny. Rozpadlý statek, kde stavby měly křivé stěny a zdálo se, že se tu už nic nového zrodit nemůže. Jenže právě tady, v malebné Líšnici, rodina Abtova našla svůj vysněný domov. A nejen to - objevili i nový směr svého života. Už roky tu totiž stojí Tátův sad - rodinná firma, kde se z jablek zrodil nový příběh. Lahodný, plný bublinek a se zářnou budoucností.
Jako miliony lidí před nimi se každý z nich vydal hledat svůj americký sen. Češka Petra a Slovák Andrej se poznali ve Spojených státech před více než dvaceti lety. Oba se protloukali, jak se dalo. Různé profese, různá zaměstnání, práce, jaká se zrovna namanula. Zlom přišel, když si zašli na pivo. Od té doby Petra a Andrej Ivanovovi žijí svůj americký sen, který pokračuje v Čechách.
Na okraji malebné vesnice Chodouň stojí farma, ze která je cítit nejen hnůj a čerstvé mléko, ale především odhodlání a rodinná sounáležitost. Zatímco zpoza plotu se ozývá bučení krav, Honza - budoucí hlavní figura farmy - opravuje traktor. Farma Stehlík je místem, kde se všechno dělá naplno. A kde funguje spolupráce mezi otcem a jeho dětmi, které se nebojí inovací a byznysu.
Když se řekne Adršpach, většině se vybaví impozantní skalní město, které patří k největším ve střední Evropě. Tento kraj však nabízí mnohem víc, stačí jen odbočit od turistického okruhu a objeví se před vámi další ze specifických zajímavostí zdejšího regionu: nádherné roubenky a selské usedlosti.
Látalovi jsou sice z Prahy, hodně času ale tráví na chalupě ve Velké Javorské na Českolipsku. Dům, který v pohraniční vesnici koupili před sedmi lety a proměnili ho v kouzelné bydlení, mají jako druhý domov. Během pandemie covidu v něm dokonce prožili dva roky. "Zvažovali jsme, že se sem přestěhujeme natrvalo, ale máme dvě děti. Pořád bychom seděli v autě, protože tady nic není," říká Žofie.
Petra a Dalibor Konopáčovi žili dlouho v centru Prahy. On ve svém ateliéru fotil celebrity a běhal s politiky po nejrůznějších akcích, ona pracovala jako lékárnice. I když byl jejich život uspěchaný, měli se jako v bavlnce. Ale Dalibor chtěl změnu. "Plánovali jsme cestu kolem světa, no a skončili jsme tady," říká rodina, která byt v Praze vyměnila za rozpadlý knížecí dvůr na maloměstě.
Andrea a Dušan se potkali v Brně. Žili tím, co město nabízelo, pak ale Dušanovi zemřel tatínek a na maminku zbyl rodný statek s penzionem v obci, kam vede jen jednosměrná cesta. Před třemi lety se za ní přestěhovali. "Byla jsem městská holka. Teď špatně nesu, když musíme na skok do Brna," líčí Andrea, která s Dušanem převzala vedení penzionu a ve volných chvílích sbírá příběhy pamětníků z obce.
V pražské Ruzyni se v září otevře nová škola. A bude jiná než většina stávajících. Vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství vzniká podle modelu, který již desítky let funguje v zahraničí. "V Česku budoucím farmářům chybí ucelený vzdělávací program, který jim nabídne dostatečné množství praxe a zároveň je připraví i teoreticky," myslí si ředitel Jiří Prachař.
Stavení prarodičů na severu Čech vnoučata proměnila v bydlení pro dvě generace. Společně s architekty opravili starý dům, který vyhlíží do ulice, a k němu přistavěli novostavbu v čokoládově hnědé. Statek má směrem do zahrady prosklený štít, jenž vyhlíží na pozemek i krajinu severu republiky.
Většina lidí z Modlešovic už nevěřila, že se památkově chráněný dům na návsi někdy podaří zachránit. Třicet let na něj nikdo ani nesáhl a místní se smířili s tím, že jednoho dne spadne. Když se před čtyřmi lety ve vsi znenadání objevili zájemci o koupi, sousedé je měli za blázny. Rodina se ale nedala odradit, dům koupila a začala ho postupně zachraňovat. Buduje v něm centrum pro milovníky květin.
Hospodářský dvůr v Borotíně na jihu Čech měl dlouho smůlu na majitele. Barokní a klasicistní budovy, které stojí u zříceniny hradu zvaného Starý zámek, se od restitucí jen přeprodávaly, aniž by se dočkaly oprav. V roce 2010 se proto o místo začal zajímat místní rodák a patriot Milan Tejnor. "Dvůr dostal dost na frak. Zloději v něm ukradli vše, co šlo, včetně třeba ručně tesaných trámů," říká.
Dvůr v Noutonicích ve Středočeském kraji se po několik staletí dědil z generace na generaci. Poslední majitelka, jíž v žilách proudila krev rodiny Trojanů z nedaleké Okoře, už ale o stavení neměla sílu pečovat, a dům tak poprvé v historii přešel do cizích rukou. Koupili ho podnikatelé z Prahy, kteří ve statku vybudovali kavárnu a navázali na chov koní a jezdeckou školu.
Patrik s Jankou se chtěli usadit ve vsi Opatová na západním Slovensku, a být tak blíž své rodině. Do oka jim padla stará usedlost s mlýnem, kde dříve hospodařila babička a k níž má Patrik citový vztah. Bývalou mlýnici nechal pár částečně zrekonstruovat a zbytek peněz investoval do nového rodinného domu, jenž měl splnit jejich nároky na pohodlné bydlení.
Ve vísce Maršov nad Metují na Broumovsku se nachází statek z 19. století, který patří manželům Hanišovým. Před pár lety ho koupili od rodinné příbuzné, zrekonstruovali ho ve stylu selského baroka a vrátili mu atmosféru starých časů. Na statku teď nabízí ubytování pro ty, kteří si chtějí oddechnout od městského života a starostí.
Salajna je vesnička nedaleko Chebu. Je jedním z mála míst, kde se dá najít tradiční lidová architektura, která byla typická pro nejzápadnější část Čech. Z celkem dvaceti statků postavených v úzké, ale dlouhé vesnici jich časem zbylo jen devět. Jeden z nich před 17 lety koupili manželé z Mariánských Lázní a postupně mu navrátil původní kouzlo. Dnes je z něj penzion i krásné místo na svatby.
Usedlost se dvěma staveními a starými stodolami se nachází v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Architekturou navazuje na selské dvory, které se v krajině jižních Čech nejvíce stavěly v 19. století. Rodina si přála, aby stará stavení získala novou tvář a poskytla místo i pro jejich přátele. Náročná rekonstrukce vdechla domům nový život a rozšířila je o novou dřevostavbu.
Manželský pár z Pensylvánie se radoval, že pořídil statek za výhodnou cenu. Koupě nemovitosti se mu ale pěkně prodražila. Ve stěnách domu se totiž zabydlelo 450 tisíc včel, které Američané museli s pomocí odborníka přemístit jinam.
Stovky kilometrů turistických a cyklistických tras i léčivé vody alpských termálních pramenů. Region Gastein v Salcbursku vyhledávají sportovci i rekreanti, kteří si touží jen odpočinout. Střediska ležící v okolí města Bad Gastein v údolí rakouského národního parku Vysoké Taury jsou ale vyhlášená také poctivou lokální gastronomií. Máme tipy, kam zajít na domácí mozzarellu a kde ochutnat šnaps.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Mokřad by v Praze hledal jen málokdo. Jeden se přitom nachází hned vedle panelového sídliště v Hostivaři. Bažinaté území s dřevěnou stezkou leží v areálu Toulcova dvora, který dříve býval socialistickou vývařovnou krmných směsí ze zbytků ze školních jídelen. Nyní je centrem ekologického vzdělávání, jemuž pražští zastupitelé na následujících pět let přidělili dotaci ve výši 17,5 milionu korun.
K selskému stavení z 19. století má jeho majitel velmi silné pouto. Statek, který stojí v jihočeském městě, už léta chátral a vyžadoval celkovou rekonstrukci. Majitel chtěl zachovat původní atmosféru domu i starý nábytek a s tímto přáním oslovil studio Mooza architecture. To během pár měsíců probudilo místo k životu. Podívejte se.
Když před dvěma lety získala Zdena Mašínová, dcera protinacistického odbojáře Josefa Mašína, rodný statek v Lošanech zpět, prohlásila, že na něm chce vybudovat památník. Nyní to vypadá, že už brzy dostane konkrétní obrysy. Na Památník tří odbojů, jak by se měl jmenovat, bude koncem srpna vypsána veřejná sbírka. Spolek, který ji iniciuje, peníze od státu nechce. Výsledný projekt by měl v Lošanech připomínat nejen činy generálmajora Mašína, ale i další hrdiny tří odbojů.
Vlci jsou pro chovatele na kopcovitém, skálami posetém Broumovsku s množstvím farem postrachem. Některým už napadli a roztrhali desítky kusů zvířat. Mezi poškozené patří i statkářka Lenka Štíhlová, které vlci sežrali deset mléčných ovcí. Útokům vlků podle ní nelze stoprocentně zabránit nikdy, ale kombinací kvalitního oplocení s pořízením pasteveckého psa se dá riziko omezit na minimum.
Když byla Ivana Jiřičková na mateřské dovolené s dvěma malými dětmi, přemýšlela, jak by se mohla realizovat z domova na pošumavském statku. Pak se dočetla o zpracovávání ovčí vlny a měla jasno - nakoupila ovce, kozy a lamy a bez odborných znalostí, zato s obrovským nadšením zbudovala tkalcovnu. Naučila se postupně vše od chování a stříhání zvířat přes česání, barvení a tkaní vlny po výrobu vlněných předmětů. Zeptáte-li se podnikatele na jeho cíle, obvykle hovoří o navýšení zisku či o nových investicích. Paní Jiřičková to vidí jinak: "Naším cílem je seznamovat lidi se zvířaty a s vlnou. Předávat dále řemeslo, aby neupadlo v zapomnění."
Jak dlouhá cesta vede od chovu ovcí po koberce či plstěné kabelky? Podívejte se na chod pošumavské farmy a tkalcovny Na vlně.
