Stanislav Balík je jediný člověk v Česku, který může říkat, že je nadřízeným premiéra Petra Fialy. Jako profesor politologie je děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde dodnes premiér vede doktorandy. Na Šumpersku a Jesenicku ve volbách uspěl i díky své specifické kampani.
Dva týdny mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb jsou příliš dlouhé, tvrdí politologové. Čím delší rozestup, tím více emocí rozdělujících společnost. Dlouhý úsek navíc kandidátům umožňuje nerovnou hru. Zkrácení odstupu mezi oběma koly by oslovení poslanci podpořili. Vyžadovalo by ale změnu ústavy, pro kterou je potřeba více hlasů než pro přijetí běžných zákonů. A shoda se hledá těžko.
„Proti stávce za klima nic nemám. Mám problém s tím, že probíhá v budově fakulty, aniž by vůči fakultě studenti adresovali nějaké požadavky. Jejich nocování v atriu vybočuje z rámce všech akcí, které se tu kdy konaly. Studenti se vlamují do otevřených dveří, většinu jejich požadavků už plníme,” říká děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík.
Studenti několika vysokých škol od pondělí stávkují za klima. Chtějí přimět vládu Petra Fialy (ODS) k větší aktivitě v boji s globálním oteplováním a změnou klimatu. "Nechápu, proč stávkují na instituci, na kterou nemají žádné požadavky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Stanislav Balík, děkan brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde se studenti rozhodli nocovat.
Volební zisk nedosahující ani čtyř procent odsoudil KSČM k tomu, že po více než 70 letech nebude mít ani jednoho poslance. Politolog Stanislav Balík se přiklání k tomu, že se tradiční strana do parlamentu už nevrátí. Úpadku nahrává setrvalý úbytek jejích hlasů i stárnoucí členská základna. Andrej Babiš a jeho ANO sice mohou komunistické voliče převzít, v komunálních volbách se to ale neprojevuje.
Už druhý den v České republice neplatí podstatná část volebního zákona, podle níž se přepočítávají hlasy voličů na křesla v Poslanecké sněmovně. Padly také zvýšené klauzule pro koalice dvou a více stran pro vstup do dolní komory parlamentu. Deník Aktuálně.cz oslovil několik bývalých soudců a funkcionářů Ústavního soudu. Shodují se v tom, že takový zásah do zákona byl nevyhnutelný.
Politický podnikatel Roman Janoušek měl od loňského října obrovskou šanci, že se dočká nového procesu ve své kauze. Jeden ze senátů Ústavního soudu vyhověl jeho stížnosti, jíž se bránil proti zamítnutí žádosti o obnovu svého případu. Nyní se však ozvalo celé plénum Ústavního soudu, jež zaujalo opačné stanovisko. Podle expertů oslovených Aktuálně.cz to znamená jediné: nový proces se konat nebude.
Návrh je jednoznačně protiústavní, to by mělo být jasné každému studentovi právnické fakulty, tvrdí bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. Zdanit finanční náhrady vyplácené církvím v rámci restitucí chce KSČM. Návrh už prošel ve sněmovně prvním čtením. Náš právní řád zná takové instituty jako je legitimní očekávání, právní jistota a zákaz retroaktivity, upozorňuje Balík. Jestliže se mnou někdo uzavře smlouvu, a ještě ke všemu je to stát, tak samozřejmě očekávám, že tu smlouvu bude dodržovat. Smlouvy s církvemi jsou závazné, je přesvědčený bývalý soudce.
Pětadvacet let po revoluci vypukl nečekaně spor o majetek, zabavený na základě Benešových dekretů. Rodina lichtenštejnského knížete totiž objevila v katastru nemovitostí pozemky nedaleko Prahy, které byly napsány na bývalou hlavu rodu Františka Josefa II, který zemřel v roce 1989. Přihlásila se tak jako dědic prostřednictvím své nadace a soud její dědický nárok uznal. Proti tomu podal stát žalobu a prvoinstanční soud mu dal za pravdu. Podle něj by tak byla prolomena restituční hranice roku 1948. Nadace již oznámila, že podá odvolání.
Ústavní soud ve svém rozhodnutí podrobně popsal, proč nepustil Alexandra Nováka z vězení.
Volby za dvacet let zevšedněly, prvotní nadšení vyprchalo. Přesto bychom k nim ale jít měli.
