Jako hráč spojil hned několik hokejových období. V 80. letech byl součástí dominantní sovětské mašiny, s níž vyhrál, co se dalo. Po třicítce se prosadil v NHL a na sklonku kariéry pomohl Detroitu ke třem Stanley Cupům. Igor Larionov slaví šedesátku. Dominik Hašek ho zažil jako soka i spoluhráče a vypráví o ruské legendě.
Polsko je připraveno „zaplatit cokoli“, aby pomohlo Ukrajině odolat ruské agresi, uvedl v rozhovoru pro TVP World polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který je známý svým tvrdým protiruským postojem. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin se dostal do situace, kdy nemůže válku ukončit, a přirovnal současnou situaci k historickému selhání Sovětského svazu v Afghánistánu.
V září 1957 došlo v přísně utajovaném komplexu Majak k mohutné explozi nádrže s radioaktivním odpadem. Nešlo o havárii reaktoru, ale o chemický výbuch, který zamořil tisíce kilometrů čtverečních. Třetí nejhorší jaderná katastrofa v dějinách přitom zůstala desítky let mimo pozornost světa. Sověti mlčeli. CIA také. Téměř tři dekády bylo ticho. Objevte příběh apokalypsy, která není pouze minulostí.
Minulou zimu separatistické Podněstří kvůli ukončení dodávek bezplatného ruského plynu skoro zmrzlo, ale nakonec jej zachránilo složité schéma. Díky němu moldavský region přežil, ale musel za něj draze zaplatit. Podle Deutsche Welle je letos situace podobná, už od začátku října je plynu málo a nadcházející zima situaci ještě zhorší. Otázkou tak je, zda republika přežije následující měsíce.
Na devátém místě pražské kandidátky sdružení Stačilo! do letošních parlamentních voleb je podnikový právník Ivan Hrůza. Jednasedmdesátiletý člen KSČM má za sebou kromě práce v podniku 11 let spolupráce se Státní bezpečností, během níž přesvědčoval faráře ke spolupráci s tajnou policií. Lídryni kandidátky Janě Maláčové to nevadí, sám Hrůza se nevyjádřil.
Ukrajinské vojáky z 225. úderného pluku "Tur" čekalo při dobytí ruského muničního skladu překvapení. Objevili totiž detonátory pro dělostřeleckou či minometnou munici, na kterých byla vyryta říšská orlice s hákovým křížem a vyrytým datem 1934.
Situace politických vězňů v Rusku se během léta poměrně dramaticky zhoršila, říká ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Počty lidí, kteří byli odsouzeni třeba za kritiku války proti Ukrajině, rostou. Oficiální čísla mluví o čtyřech tisících osob, může jich být ale násobně víc. Podle lidskoprávního sdružení Memorial je nejmladšímu 14 a nejstaršímu 87 let.
Je to příběh jako z divokého špionážního románu, ale skutečně se před osmdesáti lety odehrál. Sověti na prahu studené války nachytali Američany v nedbalkách, povedlo se jim dostat odposlech přímo do pracovny velvyslance USA v Moskvě.
Češi mají historický problém a očekávají, že když budou rozumní a nebudou klást odpor, velmoc to ocení a odmění je. Země by získala mnohem víc, pokud by se lidé po srpnové okupaci bránili třeba i beze zbraní jen svým postojem, řekl ve čtvrtek historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.
Slávu jim sebrala Lajka, ale oni přežili. Moskevští toulaví voříšci Bělka a Strelka byli první psi, kteří se z výpravy do vesmíru vrátili živí. Před 65 lety, 19. srpna 1960, odstartovala ze sovětského kosmodromu raketa, která nesla na palubě jedinečnou posádku. Úspěšný orbitální let trval 25 hodin.
Bílý svetr s nápisem CCCP, v němž byl v pátek při příletu na Aljašku zachycen ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, se stal virálním hitem. Provokativní kousek vyvolal obrovský zájem a podle výrobce byl během jediné noci vyprodán.
Prohlédněte si momenty, kdy američtí a ruští (nebo sovětští) prezidenti rozhodovali o klíčových otázkách světové politiky. Od rozdělení poválečné Evropy přes jaderné krize na Kubě a v Berlíně až po dnešní proxy války. Rekordmanem je Vladimir Putin. Jednal už s G. W. Bushem, B. Obamou, D. Trumpem i J. Bidenem. Nyní ho čekají další jednání s Donaldem Trumpem.
Zářící útvar připomínající obří medúzu rozsvítil oblohu nad sovětskou Karélií. Lidé zůstali stát jako přikovaní, vědci tápali. Co přesně se odehrálo nad ránem 20. září 1977 nad Petrozavodskem, zůstává i po desetiletích nevyjasněno. Jedna z nejzáhadnějších epizod studené války tak dodnes budí otázky – i obavy.
Sergia Gora americká média označují za „patrně nejmocnějšího muže, o kterém jste nikdy neslyšeli“. Působí jako personální ředitel Bílého domu a dohlíží na jmenování tisíců úředníků Trumpovy administrativy. Podle listu New York Post sám ale zatím bezpečnostní prověrku nezískal, protože nepředložil potřebné dokumenty o své minulosti. Ta podle deníku sahá až do Sovětského svazu.
Přibližně 70 kilometrů od lotyšského hlavního města Rigy se v budově lázní skrývá komplex - donedávna tajený -, v němž se mělo v případě jaderné války ukrýt nejvyšší vedení země. Dnes je bunkr každodenně přístupný, a jak si reportér Aktuálně.cz vyzkoušel na vlastní kůži, člověk se během hodiny a půl může vrátit o 40 let zpátky do období sovětského vládce Leonida Brežněva.
Ruské sociologické centrum Levada zveřejnilo výsledky průzkumu, který zjišťoval, koho Rusové považují za nevýznamnější osobnost všech dob a všech národů. Anketu ovládl diktátor Josif Vissarionovič Stalin před současným prezidentem Vladimirem Vladimirovičem Putinen a "otcem" Sovětského svazu Vladimirem Iljičem Leninem.
Zámořská hokejová Síň slávy v Torontu se na podzim rozroste o dalších osm členů. Jedním z nich bude také Alexandr Mogilnyj. První Rus, který pláchl ze Sovětského svazu do NHL a udělal tam parádní kariéru. Dodnes se však s Mogilným spojuje hlavně jeho útěk, který připomínal špionážní film.
Americký prezident Donald Trump nedávno oznámil, že USA vybudují vesmírný protiraketový štít v hodnotě 175 miliard dolarů. Kreml reagoval, že to jako hrozbu nevnímá. Zkuste si v kvízu Aktuálně.cz zavzpomínat na vesmírné soutěžení mezi velmocemi. Kdo pustil první družici, který astronaut s českými kořeny se prošel po Měsíci a jakými jazyky musí mluvit nocležníci na Mezinárodní vesmírné stanici?
Rusko, Ukrajina a Bělorusko by měly být součástí jednoho státu. S nápadem přišel člen výboru pro obranu ruské Státní dumy Viktor Sobolev krátce poté, kdy jeho vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je potřeba vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou. Podle předních politických představitelů Ukrajiny jsou Sobolevovy představy v souladu s těmi Putinovými.
Při osvobozování Československa od nacistů padlo asi 144 tisíc vojáků Rudé armády. Kvůli tomu na mnoha místech v zemi vznikla čestná pohřebiště. Aktuálně.cz se podívalo na dva hřbitovy, v Praze a v Brně, aby zjistilo, jak se Češi o hroby starají tři roky poté, co potomci některých z tehdy padlých válčí na Ukrajině.
Druhá světová válka, která skončila před 80 lety, je dodnes důkazem, že velké konflikty rozhoduje ekonomická síla. Začala jako blesková, kdy Adolf Hitler vyhrával, postupně se však proměnila v opotřebovávací. Pak už nebylo rozhodující, kdo měl na bojištích lepší vojáky, ale kdo dokázal vybudovat větší a dokonaleji vyzbrojenou armádu a kdo zajistil lépe fungující zázemí.
Každý Ukrajinec si přeje konec války. Mají ale historickou zkušenost se Sovětským svazem, který přišel s obrovskými čistkami, způsobil hladomor a zapříčinil smrt milionů Ukrajinců, říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. "A oni čekají, že může přijít něco podobného,“ konstatuje s tím, že Rusko se chová stejně jako před sto lety a není důvod si myslet, že bude ukrajinský odpor lámat jinak.
Příští týden zřejmě dopadne nekontrolovaně na Zemi část sovětské vesmírné sondy Kosmos 482, která v 70. letech minulého století vyrazila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala dále z oběžné dráhy Země. Napsal to deník The Guardian. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se přistávací modul vesmírného prostředku dostane do atmosféry někdy mezi 7. a 13. květnem.
Při pokusu na jednom z reaktorů Černobylské jaderné elektrárny došlo k jeho přehřátí, protavení a následnému výbuchu. Během samotné havárie přišlo o život 32 lidí, další tisíce zemřely na rakovinu kvůli únikům radiace. Výbuch, který 26. dubna 1986 Černobylem otřásl, představoval jednu z největších lží Sovětského svazu, jehož vedení dlouho mlžilo před světem i vlastním lidem o závažnosti situace.
Ve věku 82 let dnes zemřel po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý politik, novinář a cestovatel Jaromír Štětina. ČTK to sdělil jeho syn. Štětinovo úmrtí potvrdili zástupci humanitární organizace Člověk v tísni. Štětina patřil k jejím zakladatelům.
Ruská ekonomika navzdory tvrdým sankcím ze strany západních zemí, mezinárodní izolaci, odchodu elit i astronomickým výdajům na válku roste. Vzhledem k okolnostem ceny dramaticky nerostou a spotřebitelský trh se stabilizoval - i díky dovozům z Číny a "paralelnímu" importu přes třetí země, který obchází sankce. Režim Vladimira Putina nemá potřebu ospravedlňovat svou existenci před nikým.
