"Jestli mám skutečně morální a etickou potřebu pomáhat lidem ze samoty, proč to nedělám 365 dní v roce?" říká psycholog Dalibor Špok, podle kterého si o svátcích často buď spravujeme svědomí, nebo se snažíme naplnit falešnou a komerční představu o tom, co nás udělá šťastnými. Jak o Vánocích nalézt rovnováhu, abychom nezranili okolí a zároveň si svátky opravdu užili? A je to vůbec možné?
"To, co mě v poslední době velice překvapilo, byl objev gravitačních vln. Ty nám přinášejí důležité poznatky," říká v rozhovoru pro Spotlight astronom a astrofyzik Jiří Grygar. Po více než šedesáti letech výzkumu ho vesmír stále fascinuje a nyní svou pozornost upírá na hvězdy.
"Krátkodobé snahy mi přijdou trošku absurdní, člověk často neudělá nic moc dobrého a často to naopak přežene," říká výživový a longevity poradce František Knobloch, který tvrdí, že pokud si neumíme ze zdravého životního stylu udělat zvyk, můžeme si dokonce i uškodit. Jde prodloužit život jen návyky, nebo vždy hrají roli geny? A jaká základní změna našemu zdraví prospívá nejvíce?
"Bůh nám dal svobodnou vůli a teď nám do toho nezasahuje, ale už jsou věci, které jsou natolik za hranou, že si říkám: Už by to chtělo, pane bože," říká evangelický farář Jakub Helebrant, který je s kolegou Karlem Müllerem součástí dua Pastoral Brothers. Společně glosují náboženství i politiku. Co si myslí o prorokovi "Babišiášovi" a co čekat po podzimních volbách? A jak vypadá ráj a peklo?
“Herectví je pro ženy velmi nešťastné povolání. Poznala jsem velmi mnoho žen, které umění obětovaly svůj život, to jsem si nedovedla představit,” říká herečka Emília Vášáryová. V rozhovoru popisuje nečekaný úspěch filmu Pelíšky i jak se jí dotýká současná situace na Slovensku. Proč by v Hřebejkově filmu hrála i zadarmo a která ze scén je natočená podle její skutečné zkušenosti?
“Je jich určitě málo a nemyslím, že s tím v dohledné době můžeme něco dělat,” říká ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení hasičů Miroslav Lukeš, jak je to s úkryty pro Čechy v případě válečného konfliktu. Jak by měly vypadat ty improvizované a co by měli obyvatelé v případě propuknutí války dělat? Co je náš největší prohřešek, pokud jde o přípravu na krize nebo živelné katastrofy?
„Největší mýty o lavinách? Že máte pod lavinou plivnout, abyste zjistili, kde je dole, nebo že střední lavinu jde odpružit v kolenou,“ říká meteoroložka a autorka knih Laviny v Česku Alena Zárybnická. Podle ní se „ladovské“ zimy už jen tak nedočkáme a ta nadcházející bude nadprůměrně teplá. Jak to bude v Česku se sněhem a proč si myslí, že se možná brzy dočkáme jen dvou ročních období?
"Cestování je magie. Když jste poprvé na novém místě a na jiné straně planety," popisuje herec Pavel Liška, který společně s Janem Révaiem podniká dobrodružné cesty na motorkách a točí o tom. Po Střední Americe se naposledy vydali na Papuu Novou Guineu. "Tváří se tam, jako když vás chtějí sníst," popisuje Révai. Na jaké nástrahy tam narazili a jaký nejsilnější zážitek si z místa odnesli?
"Kdybyste v roce 1989 nebyla na ulici, nikdy bych nebyla v téhle pozici," říká ředitelka Díky, že můžem Bára Stárek producentce Věře Krincvajové, která se událostí sametové revoluce přímo účastnila. "My jsme byli prostě novináři a pokusili jsme se dělat svoji práci," říká bývalá studentská aktivistka. Co lidé od svobody nabyté před 35 lety očekávají? A jak se mění pohled na ni mezi generacemi?
"Atmosféra na Slovensku po útoku na Fica ještě zhoustla, mluví o tom sociologické průzkumy, podle kterých je země v takové náladě jako před občanskou válkou," tvrdí slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová. Podle jejího manžela novináře Michala Kovačiče na Slovensku kvůli dezinformacím lidé nevěří už ani sousedům. Kdo za to může? A jak si vysvětlují podporu Roberta Fica?
"Rozhodli jsme se, že pomůžeme všem, pak jsme ale zjistili, že to na jednom místě není možné," říká římskokatolický kněz Josef Suchár, který kolem kostela v Neratově vybudoval komunitu a také sdružení, které pomáhá dětem i dospělým s mentálním postižením. Teď získal vyznamenání prezidenta republiky. Co pro něj znamená? Jak si místo v Sudetech získalo jeho srdce a co mu vadí na dnešní společnosti?
Architekti Adam Gebrian a Pavel Hnilička, šéf IPR Praha Ondřej Boháč, umělec Vladimir 518 a další hledali na první veřejné debatě Spotlight Public cestu, jak vytvořit dokonalé město. Podle Hniličky je sice utopií, ale musíme se snažit k němu přibližovat. Ať už zlepšením stavebního řízení, péčí o veřejný prostor, nebo obyčejnou "láskou" k místu, kde žijeme, shodli se účastníci debaty.
"V Praze mi chybí odvaha stavět a dotahovat velké věci," říká ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka na debatě Spotlight Public. Podle šéfa IPR Praha je ale větším problémem, že takovým počinům brání systém. "Jakmile se kopne do země, tak jsme vyhráli," komentuje Ondřej Boháč. Kdo může nejvíce ovlivnit to, jak česká města vypadají, a co lidem nejvíce brání, aby se do nich stěhovali?
"Abychom zastavili změnu klimatu, bude to trvat. Minimálně do té doby se teplota bude zvyšovat a katastrofy a extrémy budou přibývat," říká popularizátor ochrany klimatu Petr Daniš k nedávné studii Oxfordské univerzity o stavu klimatu, dle které jsme vstoupili do kritické fáze. Kolik času před nezvratnou tragédií zbývá? A proč je iluze, že Češi jsou na tom, pokud jde o emise, lépe než třeba Čína?
"Byl jsem celou dobu povodní ve škole, takže jsem to celé pozoroval zevnitř," popisuje ředitel základní školy v České Vsi Filip Worm, jak sledoval řeku Bělou ničit zařízení jeho školy, kde voda proudila chodbami až do výše dvou metrů. Teď se s dalšími dobrovolníky pokouší co nejdříve navrátit 330 žáků zpátky k výuce do původní budovy. Jak dlouho to potrvá? Kdo všechno pomáhá a kde se zatím učí?
"Skoro všechno, co mám v Praze rád, udělal někdo už před hodně dlouhou dobou. To znamená, my tady hodně žijeme z podstaty a z toho, že jsme na fantastickém místě," kritizuje architekt Adam Gebrian v debatě Spotlight Public. Problém je podle něj ve stavebních zákonech, ale i v tom, jak málo lidí ve městě opravdu žije. Jde to změnit? A kdo se o rozvoj Prahy podle něj nejvíce zasloužil?
"Je hrozně důležité se o město zajímat. Často mnohem důležitější, než jestli je v něm vizuální smog," říká umělec a hudebník Vladimir 518 v debatě Spotlight Public: Dokonalé město. Souhlasí s ním i expertka na vizuální smog a designérka Veronika Rút, podle které mají česká města zásadní nešvar. O co jde? Jak v lidech probudit zájem o místo, kde žijí, a jak města zvelebit skrze umění?
"V Praze se skvěle žije, ale trochu už jede na 'výpary' a nemáme moc velké rezervy. Chybí byty, školy a dobré dopravní napojení na Evropu," řekl na prvním živém vysílání Spotlight Public: Dokonalé město šéf IPR Praha Ondřej Boháč. Youtuber Janek Rubeš doplnil, že co Pražané na české metropoli nesnáší, turisté naopak milují. Co to je? A co Praze nejvíce schází k tomu, aby byla "dokonalým městem?"
"S pojmem trauma bychom to neměli přehánět. Akutní stresový dopad je normální," říká psycholog se zaměřením na katastrofy a odolnost Štěpán Vymětal k tomu, jaké dopady budou mít na psychiku Čechů uběhlé povodně. Češi podle něj ale v krizích fungují racionálně a chytře. Jak funguje krizová komunikace při živelných katastrofách nebo během války? A proč někteří lidé realitu popírají?
"Že jedu na paralympiádu, jsem si začal uvědomovat asi tři měsíce před ní," říká paralympijský plavec se zrakovým postižením David Kratochvíl, který z Paříže přivezl tři medaile. Za dvě stě metrů polohový závod získal bronz, sto metrů znak mu přinesl stříbrnou medaili a na kraulařské čtyřstovce vybojoval zlato. Kromě pořádné bolesti si ze závodu prý skoro nic nepamatuje, prozradil ve Spotlightu.
Lidí je na planetě příliš. Aktuálně přes osm miliard a dle odhadů by počet obyvatel Země mohl v polovině století dosáhnout 10,5 miliardy. "Lidí je prostě příliš, i když jsme se naučili na planetě žít i v takto velkém počtu," říká ekolog a biolog David Storch. Otázkou podle něj je, jak velkou cenu za to lidstvo platí. "Z ekologického hlediska je cena velká," dodává.
