"V tuhle chvíli jsme uprostřed nějaké realitní mánie. Všude vidíme argumenty, že nemovitosti budou neustále zdražovat, je jich málo, je velká poptávka… Ale já tam dávám takové drobné vykřičníky," říká realitní makléř Marek Cifr.
Evropa směřuje do velkého propadu výroby elektřiny, což znamená, že po ní vznikne velký hlad, tvrdí Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti. "Jsme druhý největší exportér elektřiny v EU, to ale přestane platit a pro velkou část české veřejnosti to bude velký šok," dodává.
"Nestane se to za 5 nebo za 10 let, ale pojďme se k tomu přiblížit," komentuje ekonom Petr Janský výrok premiéra Petra Fialy (ODS) slibující dorovnání se německým platům do čtyř let. Nesouhlasí s jeho časovým odhadem, pozitivně však hodnotí vytyčený směr. "Středopravicový premiér mluví o zvyšování výdělků, to je skvělé," říká v rozhovoru pro Spotlight.
„Z pohledu energetiky se nacházíme ve velmi složitém období. Když se vždycky bavíme o cenách energií a jejich výhledu, tak je si potřeba uvědomit, že investice do energetiky Evropa, včetně České republiky zásadně zaspala,“ varuje odborník na energetiku a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Co všechno může s cenami ještě zahýbat? A proč je česká vláda v pozoru kvůli poplatkům za plyn v Německu?
"Je tam hodně těžkých věcí, které chcete splnit najednou. Hodně výdajových položek valorizovat, zároveň dál nezvyšovat daně, ale konsolidovat veřejné finance. K tomu sestavujete rozpočet na volební rok," říká k plánu na státní rozpočet pro příští rok předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Kde udělalo při jeho sestavování ministerstvo financí chybu? A za co by Fialovu vládu pochválil?
"Češi jsou trochu manický národ. Přecházíme od přebujelé sebedůvěry k naprosté depresi," říká ekonom Miroslav Zámečník k tomu, že česká ekonomika rozhodně nad propastí nevisí, ale přesto mezi Čechy panuje "blbá nálada". Co za ni může a proč stojí česká ekonomika na místě? Jak se ekonom dívá na další navýšení schodku v plánovaném státním rozpočtu a kde udělaly předchozí vlády největší chybu?
"Očekávaný dopad na průměrnou domácnost je několik stovek korun měsíčně. Můžeme se na to ale dívat jako na investici do budoucna," říká ekonom Tomáš Protivínský k proměně energetické koncepce státu, která počítá s dopady Green Deal. Vláda ji zatím v červenci odložila, dle experta jde ale o strkání hlavy do písku. "Emisní povolenky potřebujeme. Škoda, že Česko něco takového neudělalo dříve," říká.
"Když to spočítáme od začátku covidu, stále platí, že jsme jediná země, která se v úrovni ekonomiky ještě nevrátila na předcovidovou úroveň," upozorňuje ekonom Petr Bartoň. Česko přitom podle premiéra Petra Fialy překonalo krizi a ekonomika se vyvíjí správným směrem. Je to pravda? Jak ji může centrální banka a obecně stát ještě nakopnout? A je teď čas spíše utrácet peníze, nebo investovat?
"Pokud budu pracovat na nějaké pozici a budu chtít po zaměstnavateli informaci, jaká je odměna na obdobném místě, měl by mi ji poskytnout," říká o plánované nové evropské směrnici ekonomka Lenka Farkačová. Opatření má zajistit nejen lepší informovanost, ale tím i spravedlivou odměnu za stejnou práci. Umějí si vůbec Češi říct, že chtějí přidat? A kdy lze čekat další růst mezd?
"Přestaneme chudnout. Sice nerosteme, ale nezaměstnanost je velmi nízká a i podnikatelé ví, že se jim jejich lidé budou ještě hodit," říká ekonom Filip Matějka, podle kterého lidem v průběhu příštího roku začnou růst platy a podle ČNB by nám měla méně ubírat z peněženek také inflace. Bude zdražování opravdu pomalejší a proč budou ještě dražší potraviny? A proč se Česku hospodářsky nedaří?
Jestli bude mít konflikt na Blízkém Východě dopad i na růst cen potravin a energií u nás? "Zatím to nevypadá, ale pokud dojde k rozšíření nebo zapojení zemí, které jsou surovinově důležité, tak by se to projevit mohlo," říká viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Jaké jsou vyhlídky na příští rok? Co brzdí tuzemskou ekonomiku? A poklesne inflace v roce 2024 tak moc, jak se slibuje?
"Máme za sebou energetickou krizi, která dejme tomu ještě částečně trvá, ale zdaleka už to není tak vážné, jako to bylo v roce 2022 a letos. Jsme zhruba na dvojnásobku ceny té samotné komodity, tedy silové elektřiny a plynu, takže ceny jsou pořád vysoké," hodnotí aktuální situaci na energetickém trhu hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
"S meziměsíční inflací už asi od března problém nemáme, ale to neznamená, že se nemůže znovu objevit. Problém je srovnání loňska s letoškem," říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil k tomu, co nejvíce trápí českou ekonomiku. Podle něj Česko nejvíce dusí, že lidé neutrácí tolik jako v minulosti. Jak tuzemskému hospodářství pomoci odrazit se ode dna? A jakou roli v tom nese vláda a ČNB?
"Ve středoevropském kontextu jsme na tom, pokud jde o inflaci, opravdu velmi špatně. Na chvíli nás předstihlo jen Slovensko," konstatuje ekonomka Jana Matesová s tím, že Česko je sice z nejhoršího venku, ale dramatický pokles cen nás v dohledné době nečeká. Jak se tedy bude inflace dál vyvíjet? A co říká na plán Fialovy vlády na řešení ekonomických neduhů Česka?
Člověk při investování, kdy je napumpovaný hormony, často podlehne nesmyslům. Myslí si, že našel zlatý důl, ale zázraky podle ekonoma Dominika Stroukala smrdí. "Lepší je se poradit a vyspat se na to. Standardní investiční příležitosti člověku neutečou. Jakmile někdo tvrdí, že za patnáct minut již šanci mít nebude, tak to smrdí," vysvětluje člen Národní ekonomické rady vlády Stroukal.
"Za celý rok 2023 máme před sebou černou nebo mírně červenou nulu. Takže to není recese, ale papírově stagnace. Velmi zvláštní ale je, že tohle zažíváme při nejnižší míře nezaměstnanosti v Evropě," hodnotí stav české ekonomiky poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Hrozí tedy Čechům zpomalení růstu mezd a životní úrovně? A jak dlouho se ještě budeme muset potýkat s drahými potravinami?
"Dříve nebo později se k tomu bude muset jakákoliv vláda vrátit. Bude muset kousnout do kyselého jablka a říct, které daně se zvýší a které výdaje sníží ještě více než v tomto konsolidačním balíčku," říká exguvernér ČNB Jiří Rusnok, podle něhož kromě státního dluhu bude Česko dlouho bojovat také s vyšší inflací, než na kterou jsme zvyklí. Dá se říct, kdy se ceny ustálí? A jak nakopnout ekonomiku?
"Máme nárok být vyčerpaní. Zažili jsme covid, do toho přišla válka a růst cen. To všechno nás znejistilo a strašně vyčerpávalo," říká ekonomka Helena Horská, která byla jedním z hostů debaty 100 dní Spotlightu. Zatímco lidé podle ní nedávné krize zvládli dobře, stát udělal řadu chyb a chybuje dál i v plánech na šetření veřejných peněz. Jak? A proč stát občanům nepomáhá tak, jak by měl?
"Opravdu bylo třeba něco udělat a my ekonomové na to upozorňujeme už dlouhou dobu, bohužel se někde trochu zapomnělo na lidi, kterým jsme měli spíš pomáhat," říká ekonomka Klára Kalíšková o vládním konsolidačním balíčku, který navrhuje změny některých daní, omezení slev na manžela či manželku, zrušení školkovného i zvyšování sociálních odvodů. Co to bude znamenat pro rodiny? A kdo škrty nepocítí?
“V současné době si můžeme představit stát jako vykrmeného otesánka, který je tučný, ale dole mu nějaké svaly ještě zůstaly, a my potřebujeme ten tuk spálit. Potřebujeme rozpohybovat stát, najít ty orgány, které jsou přetěžované, a ulevit jim,” říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní bude pro vládu velmi těžké najít 70 miliard korun potřebných úspor. Kde je hledat?
Rostoucí inflace a zadlužování státu, to jsou podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a bývalého premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) největší nepřátelé Česka. “Vláda musí razantně snižovat výdaje,” vyzývá Kalousek. Podle Špidly se stát rozhodně neobejde bez zvyšování některých daní. Kde by měla vláda škrtat a proč je progresivní daň dobrý nápad? A je správné přidávat důchodcům a matkám?
Bez nepopulárních opatření se penzijní systém nepodaří udržet. Zachránit nás mohou děti, které se ale musí začít rodit takzvaně ve velkém, tvrdí Filip Pertold, ekonom a poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. "Demografická změna začne za 12 až 15 let ukousávat zdroje. Do důchodu přijdou silné ročníky a slabé zůstanou na trhu práce," varuje. Co s tím?
