Zuno Bank sníží na začátku dubna úrokové sazby na spořicích účtech. Banky nestojí o další vklady a nepotřebují být nejvýhodnější na trhu. Nadprůměrné sazby nad jedno procento dostanou jen ti, kdo u bank využívají i další služby.
Pokutu pět milionů korun uložila Česká národní banka společnosti OVB Allfinanz. Vydávala totiž investiční životní pojištění za spoření. Firma říká, že většina problémů se týkala poradců, kteří už z firmy odešli.
Chuť Čechů ke spoření v penzijních fondech by mohla posílit novinka v podobě zákonné garance před znehodnocením úspor. Věcí se již zabývá důchodová komise, která má úpravy penzijního připojištění na starosti. Asociace penzijních společností navíc dává najevo, že za určitých podmínek v tom nevidí problém.
Subjektivní hodnocení finanční situace vlastní domácnosti se v České republice pozvolna zlepšuje. 44 procent lidí podle svých slov snadno vychází se svým příjmem. Ukázal to aktuální průzkum společnosti STEM.
Finanční trhy očekávají, že Evropská centrální banka 10. března sníží svoje úrokové sazby ještě více do záporu. Takový krok by vedl k tlaku na posílení koruny, na který by musela reagovat Česká národní banka. Analytici i bankéři si myslí, že by ČNB poprvé v historii přistoupila k zavedení záporných sazeb.
S březnem přijde další pád sazeb na nejlépe úročených spořicích účtech. Air Bank sníží takzvanou bonusovou sazbu z 1,5 na 1,2 procenta. Raiffeisenbank zase sníží sazby na eKontu Flexi z 1,3 na 1,1 procenta. Tyto sazby v obou bankách dostávají klienti, kteří využívají i další služby než jen spořicí účet. Equa bank pak od března sníží úrokovou sazbu na spořicím účtu z 0,8 na 0,55 procenta. "V důsledku aktuálního vývoje na trhu depozitních produktů přistupujeme k úpravám úrokových sazeb na spořicích účtech," napsala klientům banka. Nejvyšší sazby na spořicích účtech bez podmínek se dnes pohybují kolem procenta.
Výnosy pěti z osmi penzijních společností v takzvaném penzijním připojištění se loni dostaly nad jedno procento a jsou tak na úrovni nejlepších spořicích účtů na trhu. V meziročním srovnání si však fondy pohoršily. Hlavním důvodem klesajícího zhodnocení jsou nižší výnosy z českých státních dluhopisů.
V případě, že skončila zákonná šestiletá doba spoření, nebude k výpovědi "dětské smlouvy" potřeba souhlas soudu. Rozhodli o tom senátoři, když částečně podpořili návrh opoziční ODS na zjednodušení dosavadních pravidel.
Nejlepší běžné bankovní produkty loni nabízely v Česku menší banky. Vyplývá to z výsledků soutěže Finparáda - Finanční produkt roku, pořádané analytickou společností Scott & Rose.
O letošní novince zatím lidé příliš nevědí, ukázala anketa mezi penzijními společnostmi. Ty zatím uzavřely desítky "dětských" smluv, do konce roku jich ale čekají tisíce. Dětská spoření se zhodnocují stejně jako u dospělých, neliší se ani velikost státního příspěvku. Jen na daňový odpočet není nárok.
Dlouhodobá jednička mezi spořicími účty bude od února méně výhodná. Sberbank oznámila snížení sazby od února z 1,43 na 0,93 procenta. Sazba platí na vklady do 150 tisíc korun. Ke změně banka přistoupila "v důsledku vývoje situace na bankovním trhu". Následuje tak konkurenci, snížení sazeb nedávno oznámily také Air Bank a Zuno Bank. Lepší sazbu (1,53 % do 300 tisíc korun) dá Sberbank jen těm klientům, kteří u ní mají jiný než bezplatný účet nebo běžný účet v bance aktivně používají.
Zuno Bank patří k bankám, které nabízejí nejvýnosnější spořicí účty v Česku. Platit to bude i po změně. Od února sníží sazby o 0,1 procentního bodu. Nejvyšší úrok mezi bankami nyní na spořicím účtu bez dalších podmínek nabízí Sberbank.
Výše průměrného důchodu v Česku má v budoucnu klesnout o 20 až 30 procent, zejména pokud lidé nevydrží pracovat do státem stanoveného důchodového věku, který se prozatím stále zvyšuje. Je proto vhodné spořit si na důchod také v penzijním fondu, případně investovat odvážněji. Vyplatí se třeba také myslet na zajištění vlastního bydlení.
Téměř 85 tisíc lidí se musí do letošního září rozhodnout, jak naloží s penězi naspořenými ve zrušeném druhém pilíři důchodů. Penzijní společnosti lidem doporučí, aby peníze od státu vybrali všechny a uložili je do penzijního fondu ve třetím pilíři. Při rozhodování, zda si peníze nechat, budou lidé prakticky sázet na délku vlastního života. Ukazuje to modelový příklad.
Air Bank snižuje sazbu u jednoho z nejvýhodnějších spořicích účtů na trhu poprvé pod jedno procento. Pokud se zvýší inflace, jak předpokládá Česká národní banka, přestane taková sazba vydělávat.
Air Bank nabízí běžný účet, který je v Česku unikátní díky relativně vysoké úrokové sazbě. Banka ale nyní zavádí přísnější omezení. Reaguje na klienty, kteří využili podmínky a lepší úrok si zajistili až na vklady do milionu korun, přestože cílem bylo poskytovat je maximálně do 100 tisíc. Banka současně snižuje sazby na spořicím účtu.
Grafika: Jaké změny už prosadila současná vláda, na jakých dál pracuje a co dalšího se ještě může změnit.
Poslanci prosadili zvýšení poplatků za penzijní připojištění. Penzijní společnosti díky tomu vydělají stovky milionů korun ročně navíc. Slibují ale, že jim to umožní lépe investovat a na vyšších výnosech pak vydělají i klienti. O kompenzaci za konec druhého pilíře podle penzijních společností nejde.
Senátoři podle očekávání odhlasovali ukončení druhého pilíře v příštím roce. V systému si na penze spoří necelých 85 000 lidí. Vklady se lidem vrátí na konci příštího roku, celkem je ve druhém pilíři 2,84 miliardy korun. Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, bude si muset důchodové pojištění doplatit. Druhý pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase. Od roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření, částku ve výši dvou procent ze mzdy museli přidat ze svého.
Lidí, kteří si spoří na důchod v takzvaném penzijním připojištění, stále ubývá. Počet těch, kteří ze systému odešli kvůli důchodovému věku, je totiž vyšší než počet nových klientů. Ve starých nebo nových fondech třetího pilíře si ke konci září spořilo 4,751 milionu lidí, což bylo o 119 tisíc méně než na konci loňského roku. Zástupci penzijních společností proto vítají změny směřující k zatraktivnění systému, které v minulém týdnu schválili poslanci.
