„To, že systém školního stravování funguje, je díky lidem, kteří v něm za ty platy ještě pracují. Jejich průměrný věk je 55 let a pokud se něco nestane, tak nevím, kdo tu službu bude za pár let dělat. Navíc v systému chybí pravidla a kde nejsou pravidla, tam si každý vytváří svá vlastní,” říká Alexandra Košťálová z projektu Máme to na talíři, který se snaží školní jídelny změnit.
„Pokud se nestane něco mimořádného, tak tuhle sezonu zvládneme. Teplo sice bude výrazně dražší, ale nečekám fatální problém. Ta další zima je ovšem s velkým otazníkem. V létě bude problém bez ruského plynu zásobníky zase doplnit,” říká šéf Teplárenského sdružení Martin Hájek. „Energetika se měla řešit od dubna, ale začalo se s tím až po vládních prázdninách. Máme skluz dvou tří měsíců,” dodává.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
„Křik se dá z psychologického hlediska pochopit, ale člověka vysiluje. Situaci navíc může zhoršit zmatek a nedostatek informací o tom, kudy utéct. V tlačenici už jde o život. Síla odtlačit dav je limitovaná, proto je důležité udělat si prostor pro hrudník, aby se mohl hýbat. Když tlak ještě zesílí, tak je nejlepší schoulit se do klubíčka,” říká šéf pražských záchranářů Petr Kolouch.
„Byla to moje chyba, byl jsem pořád v pozici civilního pilota. Ale věnovali jsme se hašení a nikdo nepřemýšlel nad povolením. Reagoval jsem na výzvu hasičů, nebyla to žádná naše partyzánština, jak nám někteří podsouvají,” říká pilot Jiří Vlk. V červenci pomáhal hasit požár v Českém Švýcarsku, v říjnu kvůli tomu dostal od Úřadu pro civilní letectví pokutu sto tisíc korun.
„Putin zaútočil na Ukrajinu, jeho vojáci tam zabíjejí civilisty a je třeba o tom mluvit. Je to symbol toho, že je politicky odepsaný. Neměl by mít možnost agresivně ovlivňovat tolik lidských životů,” říká k plachtě na budově ministerstva vnitra Ondřej Matyáš ze sdružení Dekomunizace, které ji pro resort navrhlo.
„Hezky se to sešlo. Těsně předtím, než ta věta zazněla, mluvili na pódiu milovníci svobody slova, komunisté Skála a Konečná. V tu chvíli jsem se opravdu smál,” říká učitel Marko Vukadinović, který si vystřelil z organizátorů demonstrace proti vládě. Předstíral, že je vnuk Ferdinanda Vaňka, tedy pseudonymu Václava Havla ze známého inzerátu, který vyšel v Rudém právu jako přání k narozeninám.
"Testování zboží je dřina, dělají to dva lidé na plný úvazek a tým testerů. A většina novinek se do prodeje nedostane, výrobci jich chrlí spousty a často nedávají smysl," říká Adam Durčák, majitel sexshopu Růžový slon. "Pořád nejvíc frčí vibrátory a tlakové pomůcky, ale dnes se ovládají přes aplikace a klidně z druhého konce světa," líčí.
„V Německu na farmě jsme vstávali v pět hodin ráno, pak i ve čtyři. A pracovali jsme někdy i do devíti nebo deseti hodin do večera. Vyplňovala jsem dva výkazy, jeden pro sebe a jeden pro inspektorát. Vedení jsme nezajímali, lidé jsou nahraditelní,” říká novinářka Saša Uhlová, která si práci levné síly vyzkoušela i v Irsku a ve Francii a o svých zkušenostech napsala sérii textů pro A2larm.
„Čelil jsem v tu chvíli obrovské bezmoci. Učíme se, jak na to reagovat a jak to zpracovat. Všem z nás to dalo velkou ránu do života a je to něco, co se stále děje. Nenávisti ale ustupovat nechci,” říká Roman Samotný, majitel bratislavského baru Tepláreň, před kterým útočník zastřelil dva LGBT+ lidi.
„Terezín dost často nevypadá dramaticky. Je to ghetto, zvláštní čekárna. To drama je v příbězích těch lidí. A Terezín nikdy neměl žádné fotografie s lidmi. To, že někdo vyfotí transport a nám se po dvou letech úsilí podaří identifikovat, o který transport šlo, je mimořádná rarita,” říká k probíhající výstavě Album G. T. ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
„Je neuvěřitelné, že se vůbec musíme vyoutovávat. Udělal jsem to kvůli tomu, že takhle už to dál nejde. Politici do nás roky kopou a teď se tváří, že s tím nemají nic společného,” říká moderátor slovenské TA3 Rastislav Iliev ke svému coming outu, kterým reagoval na vraždu dvou lidí v Bratislavě. „Hodně lidí mi píše, že jim to pomohlo, že dokázali překonat své obavy a vyoutovali se doma,” dodává.
„Společnost má spoustu požadavků na to, co děti mají znát a číst. Ideálně složité romány. Ale nemyslí se na to, že si děti nejdříve k takovým textům musejí vytvořit vztah. Je potřeba ptát se jich, co číst chtějí,” míní Anežka Kuzmičová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, která získala za svůj výzkum čtenářských prožitků cenu Neuron.
„Slovensko je jednou z nejhomofobnějších zemí. Bylo jen otázkou času, kdy všeobecná nálada dospěje do takového stavu. LGBT+ lidé vnímají, že se stali terčem a že můžou být oběťmi jen kvůli tomu, jací jsou,” říká zástupce šéfredaktora deníku SME Jakub Filo k vraždě dvou mladých lidí v baru v Bratislavě. „Společnost je tak nastavená. Slovenští politici sbírají laciné body a šíří nenávist,” dodává.
Vica Kerekes nepatří k herečkám, které by si libovaly v lesku showbyznysu. Festival v Benátkách, kam se v září podívala se snímkem Běžná selhání, si ale užila. V dystopickém dramatu ztvárnila ženu, která kvůli očekávání okolí žije v přetvářce, což je její povaze na míle vzdálené. Když v rozhovoru kritizuje politickou situaci v Maďarsku nebo snahu filmařů hladit diváky po srsti, nešetří upřímností.
Více než polovina seniorů v Česku neměla loni připojení k internetu a nevlastnila počítač. Jejich počet ale každým rokem klesá. Někteří z nich dochází na speciální kurzy, aby se naučili, jak s moderními technologiemi pracovat, a mohli tak například zůstat v kontaktu se svými dětmi a vnoučaty. Statisíce seniorů ale přístup k internetu nemají, ačkoliv ho společnost považuje za samozřejmost.
„Zásah vypadal, jako kdyby zatýkali gang, který obchoduje s pervitinem nebo heroinem. Legislativa vůbec nehledí na to, že škodlivost látky DMT se s těmito drogami nedá srovnávat. Psychedelické látky nezpůsobují závislost,” říká adiktoložka Vladěna Sobasová k případu polských manželů, kterým v Česku hrozí přes osm let vězení. Podle obžaloby prodávali svým zákazníkům nápoj ayahuasca.
Co máme společného s Maory nebo Inuity? Podle antropologa George P. Murdocka je minimálně 73 jevů, s nimiž se musí vypořádat každý člověk na světě. Všichni lidé se snaží zkrotit své vlasy, dorozumívají se jazykem a řeší, co bude po smrti. Etnolog Martin Rychlík napsal o pestrosti i stejnosti knihu Dějiny lidí, jejíž dotisk vyjde 24. října. "Děláme podobné věci, ale každý trochu jinak," říká.
„Nejedná se o výrobu klasického technického sněhu. Využíváme unikátní technologii, která umožňuje vyrábět ho do zásoby. Použijeme ho až na startu zimní sezóny,” reaguje ředitel Skiareálu Ještěd Jakub Hanuš na kritiku, která se na areál snesla. „Tak jako bazény a haly využívají energii na vytápění, tak my využíváme elektřinu na výrobu sněhu. Děláme to hlavně v noci,” vysvětluje.
Nejvyšší purkrabství je renesanční budova v areálu Pražského hradu, která se nachází při Jiřské ulici. Její dnešní podoba vznikla v průběhu 16. století přestavbou dřívějších románských a gotických domů díky architektům Giovanni Venturovi a Ulrichu Aostalisovi.
