Byl to jeden z nejodpornějších momentů zinscenovaného soudního procesu s Miladou Horákovou a dalšími. Z dobových fotek je zřejmé, že vyšetřovatelé předložili jako důkazní materiál i vlajku s hákovým křížem. "Mělo to evokovat jejich spolupráci s fašisty. Zapomněli ale říct, že většina obžalovaných byla vězněna v koncentračních táborech," říká v debatě Muzea 20. století historik Petr Koura.
Sledujte tiskovou konferenci po jednání vlády.
Pomoc státu měla být mimořádná a okamžitá, ale tyhle přívlastky se nenaplnily. Úřednice samoživitelkám říkaly, ať žádost ani nezkoušejí podávat, líčí ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Stát v rámci mimořádné okamžité pomoci poslal několika žadatelům 48 Kč. Nikdo by nevymyslel, co život dokáže dát za noty, matky peníze potřebují hned, rozjeli jsme ale i Klub svobodných tátů, dodává.
Chtěla jsem zhubnout kilo, dvě, abych se taky dostala do modelingu. Nechtěla jsem si připustit, že jsem nemocná, nejmíň jsem měla 40 kilo, říká Sára Báchorová, autorka knihy An(n)a, v níž popisuje boj s poruchou příjmu potravy. Špinila jsem talíře, aby to vypadalo, že jsem něco jedla, přidávala jsem na sociální sítě příspěvky s jídlem. Nejedla jsem i pět dní v kuse a sportovala, dodává.
Home office se musíme naučit, pokud si lidé jasně nenastaví pravidla, tak nic nestihnou, řád je zásadní. Po pandemii budeme pracovat za výrazně jiných podmínek, důraz bude kladen na to vést lidi a ne jim diktovat, říká osobní kouč Vladimír Tuka. Pandemie je podle něj událost století a ukázala, jak jsou lidé křehcí.
Film V síti plní svůj účel, některé děti díky němu získaly odvahu problém řešit. Policie trestně stíhá 10 sexuálních predátorů, dalších 42 řeší, drtivá většina končí podmínkou. Naštvali jsme hodně lidí, ale měli jsme hlavně strach o herečky, postarali jsme se o jejich ochranu, říká dokumentarista Vít Klusák o filmu V síti. Jednu z hereček obsluhoval predátor v kavárně, druhou oslovili v obchodě.
První domácí násilí přišlo měsíc po svatbě, manžel na mě činil nátlak, omezoval mě, tušila jsem, že to je špatné, zažila jsem i škrcení, polévání studenou vodou, tahání za vlasy, říká Kateřina Lieskovská, autorka knihy Svobodomyslná, ve které popisuje svou zkušenost s domácím násilím. Měla jsem strach, co přijde ze strany exmanžela po napsání knihy, kniha byla jako terapie, dodává.
Mariánský sloup z dílny Jana Jiřího Bendla na pražském Staroměstském náměstí strhl dav 3. listopadu v roce 1918 po pádu habsburské monarchie. Na jeho obnově pracoval sochař Petr Váňa 23 let.
Na Staroměstském náměstí v centru Prahy dnes bude vztyčena napodobenina mariánského sloupu ze 17. století. Sledujte dokončování stavby.
Pilot v utajení potěšil obyvatele západoanglického Bristolu. Na obloze nad městečkem asi 185 km na západ od Londýna letounem nakreslil ohromného smajlíka a později i srdce. Autor videa přiznal, že překvapení přineslo radost zdejším obyvatelům, kteří stále snášejí přísná bezpečnostní opatření kvůli šíření koronaviru.
Nevím, co to provedli. Video smazali ze strachu. Za týden ho vidělo půl milionu lidí, to byl ten problém, říká herec Jaroslav Dušek. Několik serverů včetně YouTube odstranilo na doporučení ministerstva záznam představení Malá vizita, ve kterém se hovoří o možnostech alternativní léčby koronaviru. Kdybych měl covid-19, šel bych si koupit melatonin, ten úplně stačí, aby vás zachránil, tvrdí Dušek.
Bílá Amerika se po Afroameričanech od nepaměti jen vozí. Většina Američanů jsou rasisté a Trump je rasista stoprocentně. Nastolil dojem, že je v pořádku projevovat se xenofobně, míní hudebník Ondřej Pivec, který žije 11 let v New Yorku. Nechce se mi zpátky, vnitřně to se mnou hýbe, skoro všichni moji kamarádi jsou Afroameričané a všechny moje úspěchy stojí na kultuře, kterou vytvořili, dodává.
Vládní sliby byly veliké, ale činy jsou velmi smutné. Pomoc státu vypadala bombasticky, nakonec ovšem zvítězila byrokracie. Stát funguje zkostnatěle. Úředník je pán a daňový poplatník je sluha, kritizuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pořád jsme tak trochu montovnou, levná pracovní síla ale pomáhá ekonomiku stabilizovat. Země, kde je vysoký podíl služeb, trpí ještě víc, dodává.
Je tu hodně smutku a zlosti vůči tomu, že se něco takového může v 21. století stát. Některé ulice se proměnily v bojovou zónu, většina lidí ale protestuje klidně, líčí Renata Tichá z Minneapolisu, kde po brutálním zákroku policistů zemřel černoch George Floyd. Není to překvapení a není to poprvé. Minnesota je naneštěstí jedním ze států, kde jsou rozdíly mezi černými a bílými největší, dodává.
Dramatické okamžiky přinesla demonstrace proti policejní brutalitě na uzavřené dálnici vedoucí skrze Minneapolis v USA. Do davu pokojně manifestujících lidí tam vjela cisterna, všichni se jí ale stačili vyhnout. Policie označila počínání řidiče, který skončil ve vazbě, za "velmi znepokojivé". Poté co zastavil své vozidlo uprostřed shromáždění, ho několik lidí napadlo a lehce zranilo.
Nápad na 85 % českých potravin v obchodech je hloupý. Zatížit přírodu další výrobou je nepromyšlené a člověk, který to navrhl, neví, co se kolem děje, míní novinářka Hana Michopulu. Krize podle ní změní gastrobyznys. To, co dovolí restauracím přežít, je přestup do online prostředí a budování komunity zákazníků. Gastronomii, kde forma předbíhá obsah, jsem si škrtla. Jídlo musí dávat smysl, říká.
Nechceme, aby bolest přeživších koncentračních táborů byla atakována takovými nemorálními a nelegálními artefakty. To by si měli státní zástupci uvědomit, říká právnička Klára Kalibová o činnosti nakladatelství Naše vojsko. Nemyslím si, že člověk, který dlouhodobě vyrábí a distribuuje takové věci, to dělá jen za účelem zisku. A i kdyby ano, tak už se mu několikrát řeklo, že to dělat nemá, dodává.
Nastavit u nás povinné spropitné je nereálné. Není to možné legislativně a není to správné. Je to zpětná vazba pro personál, jestli byl host spokojený, říká spoluautor iniciativy Milujeme víno a vinárník Jan Horešovský. Napsali jsme výzvu restauracím, ať nastaví minimální spropitné 10 %. Ale měla to být spíše výzva hostům, ať si všímají svého číšníka. Podcenili jsme prvotní formulaci, přiznává.
Sezona samosběru jahod v Praze a okolí je zahájena. Jako první letos milovníky jahod mezi své řádky pustila Jahodárna ve středočeských Vraňanech, kam trvá cesta z pražských Holešovic necelou půlhodinu. Jahody se tu sbírají za cenu 65 korun za kilogram, zatímco v obchodech se vraňanské jahody prodávají za 120 korun. Akce proběhla v pátek až do vysbírání, další termíny Jahodárna vyhlásí v neděli.
Plovoucí plošina s čerpadly je v Česku unikát. Z Vranovské přehrady vytlačí surovou vodu do úpravny Štítary. Ta ji potom posílá 80 000 obyvatel okresu Třebíč. Plošina je dokonce registrována jako plavidlo s domovským přístavem v Přerově. Těžkou konstrukci nadnášejí tři plováky vyrobené z železničních cisteren. Kvůli kolísání hladiny v době sucha se ale životnost jedinečného zařízení rychle krátí.
