Začínající čínská spisovatelka Miffy Guová jednoho červnového rána jako obyčejně ve svém počítači klikla na rozsáhlý online dokument, v němž si ukládala nepublikované kapitoly svého rozsáhlého románu. Brzy ale ke svému zděšení zjistila, že jí ho tamní komunističtí cenzoři zablokovali na základě pouhé analýzy klíčových slov.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
Kniha O času a o vodě Islanďana Andriho Magnasona je ekologickým apelem na to, abychom začali jednat, než bude pozdě. Letos byla přeložena do češtiny a Magnason do Česka v červenci zavítá v rámci Měsíce autorského čtení. V rozhovoru vysvětlil, proč současní čtyřicátníci a padesátníci mentálně nežijí v tomto století, a zavzpomínal, jak uprostřed klimatické katastrofy prožil nejkrásnější den života.
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.
Už je to 30 let, co s rodiči utekla ze Sarajeva před válkou. Byla ještě dítě, stejně jako hlavní postava její nové knihy Sametový domov. Spisovatelka Vesna Evans se v ní vrací do Jugoslávie a Prahy 90. let a popisuje, co všechno zažívají a prožívají lidé prchající před tanky. "Když jsem se do Bosny jela podívat v roce 1996, po válce, bylo to úplně jiné místo, než na jaké jsem si pamatovala," říká.
Po prasknutí aorty přišel o krátkodobou paměť. Starší zážitky si ale spisovatel Michal Viewegh vybavuje živě, a tak při příležitosti svých šedesátin vydal knihu Děravé paměti, ve které upřímně bilancuje svoje životní výhry i prohry. V rozhovoru popisuje, jak se ze zamindrákovaného panice stal donchuánem, proč se dřív pouštěl do střetů s literárními kritiky a co mu pomohlo v boji s depresí.
Spisovatel Jaroslav Rudiš rád jezdí vlakem, což čeští i němečtí čtenáři jeho knih dobře vědí. V pondělí ho za jeho literární dílo, "jehož živým symbolem je železnice překračující hranice jazyků a krajů", ocenilo také České centrum Mezinárodního PEN klubu. "Mám rád prázdná noční nádraží, i když jsou všude okolo opilci," říká Rudiš v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
S překladatelkou Michalou Markovou o "pornu" na stanici Český rozhlas Vltava i znejistění čtenáře, zda stojí na správné straně dějin, když je popisuje Hilary Mantelová.
Na příručkách Vladimíra Rogla vyrostly celé generace turistů, trampů či skautů. Tituly U táborového ohně, Správnou stopou či Vaříme v přírodě bývaly hned rozebrány a velmi opotřebované se dědily z otce na syna. Velký úspěch mělo i jejich novodobé vydání. "Dneska už je to retro, i když sever je na severu za všech režimů," říká autor, jenž zažil i vyšetřování a sledování Státní bezpečností.
V sobotu zemřel v Brandýse nad Labem spisovatel, scenárista a filmový dramaturg Stanislav Rudolf. Bylo mu 89 let. ČTK to dnes sdělil jeho syn Martin Rudolf. Mezi nejznámější Rudolfovy knihy, které byly i zfilmovány, patří Metráček, Kopretiny pro zámeckou paní nebo Operace mé dcery. Poslední rozloučení bude v rodinném kruhu.
Anna Freimanová, původním povoláním knihovnice, bývalá Havlova tajemnice a současná editorka v Knihovně Václava Havla, v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na dny, které spolu s manželem strávila po boku Václava Havla a jeho ženy Olgy. “V době revoluce jsem k Havlovým chodila s tlukoucím srdcem, ve vzduchu byla ohromná atmosféra. Vašek byl velký bojovník, odvážný a nebál se,” říká.
Nová expozice v chatě spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku na Nymbursku by se měla otevřít v březnu 2024, kdy si připomeneme 110. výročí spisovatelova narození. Středočeský kraj chatu, kde Hrabal napsal většinu svých knih, před dvěma lety koupil a připravuje v ní stálou výstavu, která připomene spisovatelův život a tvorbu.
"Knížkou se snažím lidem pomoci zvládnout utrpení ze života," říká bývalý manažer a moderátor Marek Greger, který právě vydal humoristický román Vydři - duši. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví nejen o krizi středního věku, ale i smrti rodičů a životě v Americe.
„Jsem jenom obyčejný fotr, kterého má mladej na háku,“ říká šestatřicetiletý spisovatel Dominik Landsman o tom, jak si užil se svým prvňákem distanční výuku. Autor Deníčků moderního fotra, podle nichž byl natočen i stejnojmenný film, právě vydal nejnovější a prý i poslední knihu o rodičovském životě – Karanténa s moderním fotrem.
Několikrát jsem Milana Kunderu navštívil v Paříži, nenechal se natáčet, máme jen audio záznam, říká o spisovateli Miloslav Šmídmajer, režisér dokumentu Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti. Nechtěl být disidentem, vypráví o proslulém autorovi, který po roce 1968 emigroval z Československa. Těžce nesl obvinění, že měl udat západního agenta Dvořáčka, dodává režisér. Psát už Kundera nebude.
Karolína Zoe Meixnerová přibližuje mladým lidem slavné obrozenecké autory. Vybírá zajímavosti a pikanterie ze života českých spisovatelů a ve videích podle aktuálních trendů na TikToku hraje třeba Boženu Němcovou nebo Ladislava Fukse. Za svoje videa získala i nominaci na cenu Křišťálová lupa, jejíž výsledky budou vyhlášeny 25. listopadu.
Před 170 lety, 18. prosince 1851, nechala rakouská vláda vyhostit do Brixenu Karla Havlíčka Borovského, českého vlastence, zakladatele moderní české novinařiny a satirického básníka. Strádal tu udaleko od domova a české společnosti, rozhodně však nestrádal fyzicky. Nejprve bydlel v luxusním hotelu, se svou rodinou pak v pěkném domku, vše na náklady mocnářství.
Život Otakara Batličky, spisovatele, dobrodruha, jakých je málo, vynálezce, sportovce, ale také výjimečného radiotelegrafisty a neohroženého bojovníka proti totalitě, ukončila 13. února 1942 dávka benzenu vstříknutá injekcí přímo do srdce. Gestapo ho dopadlo 14. října 1941. Připomeňme si obrazem život tohoto pozoruhodného muže, na jehož mistrně vypointované povídky se vždy dychtivě čekalo.
Před 75 lety se narodil silák a recesista Franta Kocourek. Boxoval a zápasil, ale sporům se vyhýbal. Překousl minci, ohýbal železo a své kolegy doslova "vynášel v zubech", ale měl slabost pro básně, hrál v divadle a tančil ve sboru. Odkaz brněnského gladiátora Franty Kocourka žije dodnes, přestože zemřel v roce 1991. Připomeňte si jeho život na archivních snímcích.
Říká, že píše o tom, čeho se nejvíc bojí. V prvním románu Prvok, Šampón, Tečka a Karel se například popral s krizí středního věku a natočil podle něj film, který by měl 29. července zamířit do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spisovatel a režisér Patrik Hartl vypráví o tom, jak skončil s prací na seriálu Ulice a stal se autorem bestsellerů, i jak se před lety proběhl nahý po Staroměstském náměstí.
