Čeští vědci se podíleli na objevu univerzálních protilátek proti koronaviru, které fungují na všechny jeho varianty. Chystá se jejich klinická studie. O objevu, který na konci ledna zveřejnili v časopise Science Immunology, informovalo Biologické centrum Akademie věd.
Jak neutonout v informační bažině - ucelený přehled mýtů i ověřených poznatků o pandemii.
Odborníci z Akademie věd dokončují nový biočip, který bude alternativou k současným testům na koronavirus. Píše to server idnes.cz. Velkou poptávku po testech přitom od příštího týdne vyvolá zpřísnění testovací povinnosti. Biočip vyhodnotí vzorek za pouhých několik minut a je tak výrazně rychlejší než PCR test. Je taky citlivý na záchyt mutací.
Dívat se na to, jak lidé kvůli dezinformacím odmítají očkování, už medici 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dál nemohli. Kvůli falešným zprávám o škodlivosti vakcín klesala ještě před pandemií koronaviru proočkovanost a začaly se vracet dávno vymýcené choroby. Přizvali si studenty marketingu na FSV UK a rozhodli se očkování podpořit, v dobrovolnické snaze pokračují i při covidu.
Aneta Nyčová založila a vede spolek Medici pro očkování. Se svými kolegy z 2. lékařské fakulty a studenty marketingu z FSV UK se v něm snaží bořit mýty o vakcínách. Kromě toho s medikem a nyní již anesteziologem Ondřejem Hubálkem sloužila dlouhé týdny na covidáriu. V chatu čtenáři Aktuálně.cz nejčastěji čelili dotazům souvisejícím s pochybami o očkování proti covidu-19.
Š' Čeng-li podle svých slov nemá žádné výčitky svědomí, nic neskrývá a nebojí se vyšetřování. Tato sedmapadesátiletá Číňanka je ústřední postavou sporu o původ pandemie koronaviru. Viroložka vede Centrum pro výzkum infekčních nemocí na Virologickém institutu ve Wu-chanu. Tedy v budově, na kterou míří podezření z případného úniku koronaviru z laboratoře.
Co doporučují Česku mezinárodně uznávaní čeští vědci - virolog Jan Konvalinka, epidemiolog Petr Smejkal, matematik Jan Kulveit nebo ekonomka Danuše Nerudová, aby nepokazilo plánované rozvolňování? Debatu uspořádal Nadační fond Neuron.
Pandemie s sebou nese sedavější způsob života, ztrátu sportovního a kulturního vyžití, méně pestrou stravu či zanedbané preventivní kontroly. To vše zvyšuje riziko srdečního selhání. Svou roli hraje i nynější zhoršená socioekonomická situace, varují lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Srdce jako po infarktu, plíce jak po velmi těžkém průběhu chřipky. I tak mohou vypadat orgány lidí pár měsíců poté, co prodělali lehkou formu covidu-19, se kterou se léčili v klidu domova. Lékaři předpokládají, že nejde o trvalé následky, s jistotou to však zatím tvrdit nechtějí.
V Česku je už od března, kdy do země pronikla koronavirová krize, velká poptávka po rouškách, respirátorech i dalších zdravotnických pomůckách. Zároveň se objevila řada českých výrobců, kteří se snažili přijít se svou troškou do mlýna a zároveň s něčím odlišným. Podívejte se, s jakými inovacemi se snaží uspět u zákazníků v Česku i ve světě.
Dosud se při diskusích o šíření koronaviru mluvilo hlavně o dvou způsobech přenosu: kapénkami a dotekem. Poslední dobou se ale objevují studie, podle nichž se většina lidí nakazí jinak: aerosolem. Ten lidé kolem sebe šíří i pouhým dýcháním nebo mluvením, a to i na vzdálenost několika metrů. Vliv na to může mít, jakým konkrétním jazykem mluvíme, či styl naší řeči, říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček.
Nádech a výdech a tak stále dokola. Jinak tak samozřejmou věc tu musí kvůli koronaviru za pacienty dělat stroje. Umělé dýchání a neustálá péče personálu drží nemocné při životě a všichni doufají, že zase začnou dýchat sami. Zdaleka ne všem se to ale nakonec podaří. Nahlédněte ve fotoreportáži Aktuálně.cz na místa poslední šance, anesteziologicko-resuscitační oddělení nemocnic v Táboře a Liberci.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v úterý pořádala on-line diskusi předních českých virologů, infektologů či imunologů o nynější pandemii. Redakce Aktuálně.cz vybrala informace odpovídající na časté dotazy veřejnosti: Proč Česko tak silně zasáhla druhá vlna? Kde jsou příčiny a jak je napravit? Jaká rizika jsou největší? Jak je to s vývojem léků na nemoc covid-19?
Vláda razantními opatřeními chce co nejrychleji zastavit šíření epidemie. Pondělní predikce Ústavu zdravotnických informací a statistik, které se redakci Aktuálně.cz podařilo získat, ukazují, že se Česko dostává do kritické situace. Nejhorší scénář počítá s tím, že v říjnu zemře kvůli covidu-19 1755 lidí. I ty příznivější však počítají s tím, že se nemocnice dostanou na hranu svých kapacit.
Všichni by brzy mohli vyrazit ke svému praktickému lékaři a nechat se u něj otestovat, zdali jsou pozitivní na covid-19. O takové možnosti uvažuje ministr zdravotnictví Roman Prymula. Odborníci mezitím stát kritizují, že testuje velmi málo, o čemž svědčí stále rostoucí procento pozitivních testů. Za posledních několik dní byl mezi testovanými infikovaný každý pátý.
Za přínos v boji proti virovým a bakteriálním nákazám letos Nadační fond Neuron ocenil Tomáše Cihláře a Karla Rašku staršího. Virolog Cihlář působí v americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. Jeho tým vyvinul přípravek remdesivir, který se jako experimentální lék využívá pro léčbu lidí s těžkým průběhem covidu-19.
Propuknutí pandemie koronaviru v Evropě na jaře provázely úvahy expertů a lékařů o tom, že přísná opatření a omezení sociálních kontaktů zlepší situaci zhruba na začátku léta. Bez ohledu na to, zda měly některé státy mnoho nakažených, nebo se jim naopak podařilo virus včas zabrzdit.
Čísla nakažených koronavirem rapidně rostou a Česko čeká dramatický podzim. Vrchní statistik z Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak jsme se do této situace dostali, jaké hrozí černé scénáře, ale třeba i to, proč na předpovědi nemůže být nikdy stoprocentní spolehnutí.
Česko pozoruje rekordní nárůst nakažených, ale co je horší, zvedá se i počet těch, které covid-19 upoutal na nemocniční lůžko. Vládní odborníci však ujišťují, že rezervy českého zdravotnictví jsou ještě dost velké na to, abychom se museli obávat černých scénářů, jaké vidíme třeba v USA či ve státech Jižní Ameriky. Aktuálně je v Česku tisíc volných lůžek a tisíc nepoužitých plicních ventilátorů.
Pandemie covid-19 nepovoluje, nakažených přibývá, pouze průběh nemoci bývá lehčí. Nemoc způsobuje SARS koronavirus 2, takzvaný RNA vir, který se dokáže kamuflovat jako neškodná lidská RNA, aby ho naše buněčná imunita pustila dovnitř. Tým Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie nyní podrobně prozkoumal proteiny, které to umožňují, a snaží se najít látky, jež by maskování viru zamezily.
Šíření nákazy koronavirem ještě zcela neodeznělo a už se diskutuje o druhé, podzimní vlně onemocnění. Temný konec roku ovšem Česko nečeká, alespoň podle slov předního českého mikrobiologa Pavla Dřevínka. "S čím se u nás setkáváme, to jsou mírné symptomy a bezpříznakovost," říká přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Ještě před pár týdny laická veřejnost nesledovala, co vědci v laboratořích vyvíjejí, mnozí jejich snažení považovali za nepodstatné a nezajímavé. Nyní se svádí boj s koronavirovou pandemií a na badatele se upírají zraky veřejnosti, novinářů, politiků či byznysmenů.
Většina virů, které mohou za nedávné epidemie s vysokou smrtností, mají původ u divokých zvířat – ať už jde o ebolu, SARS, MERS nebo i HIV. U nemoci Covid-19 jsou v podezření netopýři. V přírodě jsou užiteční a lidé s nimi nepřijdou do styku, ale narušováním jejich prostředí riziko nákazy roste, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Máme vědecké pracovníky i dobře vybavené biologické laboratoře, můžeme pomoct s testováním odebraných vzorků na přítomnost koronaviru v těle, nabídla se Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Masarykovou univerzitou. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula odpoledne oznámil, že se na zapojení vědců dohodli. Denně by mohli otestovat až 4000 vzorků.
