Tvůrci nového dokumentárního filmu nazvaného Španělská chřipka varují, že svět se nepoučil z epidemie, která si v letech 1919 až 1920 vyžádala víc obětí než první světová válka.
Premiér Andrej Babiš před odletem do Srbska ráno varoval před mutacemi koronaviru. "Je to zabiják, chraňte se," řekl. Podle virologa Libora Grubhoffera se mutace daly očekávat, v kontextu jiných známých patogenů se SARS-CoV-2 nemění výrazně rychle.
V případě pandemie španělské chřipky došlo k úplnému promoření a velkým úmrtím. Doufám, že se to nestane i s koronavirem, proto si myslím, že má smysl proti němu bojovat. Katastrofický scénář, když se mu neubráníme, je takový, že virus zabije, kolik lidí bude moct, a to nebude malé číslo. Mohlo by být srovnatelné i se španělskou chřipkou, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Zatímco za Velké války vycházely denně v novinách dlouhé seznamy padlých, nezvěstných a raněných a za heydrichiády naháněly hrůzu proslulé seznamy popravených, dnešní mrtví na koronavirus zůstávají s výjimkou několika celebrit či jejich příbuzných anonymní.
Ve stejné době, kdy se rodilo samostatné Československo, zasáhla celý svět pandemie španělské chřipky. Onemocněla více než čtvrtina světové populace, zemřelo až 50 milionů lidí. Ve dnech, kdy Tomáš Garrigue Masaryk vyhlašoval samostatný stát, byly v Praze tak plné hřbitovy, že se na pohřeb čekalo několik dní a s kopáním hrobů pomáhala armáda. Přinášíme deset příběhů a desítky fotek z té doby.
V Česku se život vrací zpět do starých kolejí. Počty nakažených koronavirem rostou pomaleji a lidé se začínají znovu sdružovat. Strach z nákazy střídají obavy z budoucího ekonomického vývoje a jeho dopadu na společnost. Podle historika a sociologa Stanislava Holubce bude pandemie velkým dějinným mezníkem podobně jako rok 1989 a rozhodne i o dalším politickém vývoji.
Nouzový stav v Česku stále trvá, každodenní život se ale pomalu vrací k normálu. Debatuje se o tom, co přijde po pandemii a jestli strach z viru vystřídají obavy z ekonomické krize. Sociologové Tereza Stöckelová a Stanislav Holubec z Akademie věd ČR se shodují, že pandemie přinutí lidi zamyslet se nad věcmi, které dlouho opomíjeli.
Od vyhlášení první světové války uplynulo století. Zabíjela v ní i zbraň, kterou žádný člověk nevymyslel.
Pokud by se speciálně vyšlechtěný chřipkový supervir dostal z laboratoře, hrozí lidstvu smrtící pandemie. Mohl by se opakovat scénář španělské chřipky z let 1918 až 1920.
Chřipka je virové onemocnění, napadající dýchací ústrojí. Chřipce podléhají hlavně lidé s oslabenou imunitou, malé děti a lidé vyššího věku.
Panika provázející šíření epidemie po celém světě se znovu vrací
Londýn - Britský diplomat Mark Sykes je už 88 let mrtev. Přesto to může být on, kdo zastaví další šíření viru H5N1.
