Přestože je Oskaru Gröningovi už 96 let, odpyká si trest za napomáhání k vraždám nejméně 300 000 Židů, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách. Rozhodlo o tom státní zastupitelství v Hannoveru. Někdejší dozorce v nacistickém vyhlazovacím táboře byl v roce 2014 odsouzen ke čtyřem letům ve vězení. Jeho obhájce usiloval o to, aby za mříže ze zdravotních důvodů nemusel.
Tři mrtvé si vyžádal útok u soudu v Moskvě. O střelbě informovala agenturu Reuters ruská právnička, která se na místě nacházela. Agentura AP s odkazem na ruské informační zdroje píše o minimálně dvou zraněných. Podle agentury TASS došlo k přestřelce poté, co se několik obžalovaných pokusilo utéct a vzít střelné zbraně ochrance soudu. Úřady uvedly, že k incidentu došlo během slyšení v případu devítičlenného gangu, jehož členové jsou podezřelí ze zabití 17 motoristů. Podle prokuratury pokládali na silnice hroty, kradli auta a stříleli jejich řidiče.
Jen z jediného z původních tří trestných činů uznala vinným soudkyně Krajského soudu v Praze Naděžda Bittnerová bývalého majitele kladenských hutí Poldi Vladimíra Stehlíka. Způsobená škoda v kauze, která se vleče takřka dvacet let, se navíc v rozsudku smrskla na pouhého půl milionu korun z původních více než dvě stě milionů. "Nelze přehlédnout složitost doby. Byl v obtížné situaci, dělal, co mohl," uvedla soudkyně Bittnerová, když poukázala na stav privatizovaných hutí, které prý byly od počátku ztrátové. Do vězení Stehlík nepůjde, protože se na něj vztahuje amnestie Václava Klause, kterou ale odmítl, takže soud rozhodoval jen o vině. Případ ale nekončí, Stehlík se na místě odvolal.
První jednání sporu o to, kdo zaplatí více než miliardu korun za sesuv dálnice D8 u Lovosic, skončilo ještě před zazněním jednotlivých argumentů a důkazů. Soud totiž musí rozhodnout, zda řady účastníků kromě státu a společnosti Kámen Zbraslav nerozšíří i o projektanta a zhotovitele stavby. Navrhlo to totiž Ředitelství silnic a dálnic, které stát u soudu zastupuje. Stát ze sesuvu viní společnost Kámen Zbraslav, která provozuje lom Kubačka, jehož vytěžená zemina podle posudku brněnského Vysokého učení technického svah utrhla. Kámen Zbraslav to ale odmítá a nechal i vypracovat vlastní posudky.
Izraelský vojenský soud odvolání izraelského vojáka Elora Azarii odsouzeného k 18 měsícům vězení zamítl. Soudci vojenského tribunálu ale zároveň odmítli i přísnější trest, kteří požadovali prokurátoři. Azariův případ je v Izraeli velmi sledován - část veřejnosti se vojáka zastává a jeho čin hodnotí jako obranu. Armádní vedení ovšem skutečnost, že voják střílel na Palestince ležícího na zemi, považuje za vraždu.
Evropská komise oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru, která by mohla vést až k finančním sankcím. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost polských soudů. Komise podle agentury AFP dala Varšavě měsíc na to, aby odpověděla na spuštění zmíněné procedury. Polské úřady vydaly následně prohlášení, že komise překračuje své kompetence.
Jedenáctiměsíční britský kojenec Charlie Gard trpěl nevyléčitelným syndromem mitochondriálního vyčerpání. Neviděl, neslyšel a bez lékařské pomoci nemohl dýchat ani se hýbat. Soud nařídil, aby byl kojenec odpojen od přístrojů a své poslední chvíle života strávil v hospicu. Přestože to rodiče odmítali a svého syna chtěli mít doma. Přesun by byl ale podle soudce příliš náročný a drahý. Po odpojení od přístrojů mu zbývalo pár hodin života.
Ústavní soud ve středu rozhodl, že náhrada újmy ve výši 610 tisíc za dlouhodobé odebrání novorozeného dítěte matce je nedostatečná. Vyhověl tak ústavní stížnosti ženy i její dcery, která dva a půl roku svého života strávila v ústavní péči kvůli špatným materiálním podmínkám rodiny. Podle soudců ale špatné materiální podmínky samy o sobě nemohou být důvodem pro odebrání dítěte. Zamezení kontaktu s matkou navíc nevratně poškozuje vývoj dítěte. Obvodní soud pro Prahu 2 tak bude muset o výši náhrady rozhodnout znovu.
Polsko má měsíc na to, aby uvedlo svou justiční reformu do souladu s unijním právem. Jinak může přijít o hlasovací práva. Evropská komise ve středu uvedla, že polské úřady stále nenapravily, co jim dosud doporučovala. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí sice oznámil, že dva kontroverzní zákony vetuje, což komise ocenila. Ohrožení právního státu v zemi ale prý nadále trvá. Polští politici s postojem EK nesouhlasí a osočují ji z vydírání.
Dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou o výměně informací o cestujících v letecké dopravě není možné uzavřít v její současné podobě. Ve středu tak rozhodl Soudní dvůr EU, podle kterého jsou některé části dohody v rozporu se základními právy občanů unie. Údaje shromažďují letečtí dopravci během procesu, kdy si cestující rezervuje letenky. Jde o informace, které vedle jména a adresy cestujícího zahrnují například i data o platbě nebo čísle sedadla. Úřady je mohou využívat třeba v případě podezření z terorismu nebo dalších závažných zločinů. Unijní soud ale uvedl, že předávání údajů kanadským úřadům zasahuje do základního práva na respektování soukromého života. Znění dohody se tak musí změnit.
Soudcům v Kroměříži ruší odvolací soud verdikty pětkrát častěji než těm ze Semil. Ministerstvo spravedlnosti proto chce zjistit, proč jsou mezi nimi takové rozdíly. "Budeme řešit s předsedy těch soudů, čím to je. Takové rozdíly by neměly být," uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Zároveň však odmítá, že by to bylo rozdílnou kvalitou soudců.
Britští rodiče nevyléčitelně nemocného jedenáctiměsíčního Charlieho Garda se obrátili na soud s žádostí, aby synovi umožnil zemřít doma. Jejich právník přitom obvinil nemocnici, ve které chlapec leží, že klade překážky splnění "posledního přání" rodičů, uvedla agentura AP. Soudce jednání odročil na středu, kdy by měl také rozhodnout. Charlieho rodiče v pondělí vzdali dlouhodobou snahu o využití experimentální léčby k záchraně syna. Nemocnice Great Ormond Street Hospital tvrdí, že by přání rodičů ráda splnila, ale poskytnutí péče mimo zdravotnické zařízení není snadné a navrhla přemístit chlapce do hospice. Charlie trpí syndromem mitochondriálního vyčerpání, který poškozuje svalstvo a mozek.
Soud v Mnichově v úterý spustil závěrečnou řeč obžaloby s extremistkou Beate Zschäpeovou. Očekává se, že projev státního zástupce se protáhne na zhruba 22 hodin. Zschäpeové, spoluzakladatelce teroristické organizace Národněsocialistické podzemí, hrozí doživotí. Její skupina zavraždila podle vyšetřovatelů deset lidí a usilovala o to, aby Německo bylo zemí bez cizinců.
Vrchní soud v Praze zpřísnil trest lobbistovi Marku Dalíkovi. Někdejšího přítele expremiéra Mirka Topolánka poslal na pět let do vězení, verdikt je pravomocný. Předchozí rozsudek, v němž dostal za vymáhání půlmiliardového úplatku v kauze nákupu pandurů čtyřletý trest vězení, zrušil Nejvyšší soud v Brně. Vrchní soud podle něj dostatečně neodůvodnil, proč jej odsoudil podle starého trestního zákona a nepoužil nový trestní zákoník, který mezitím začal platit. Dalík v úterý poprvé před soudem promluvil o tom, jak z jeho pohledu vyjednávání kontraktu probíhalo.
Polský prezident Andrzej Duda v úterý podepsal zbývající z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice, kritizované Evropskou unií i domácí opozicí. Už v pondělí Duda oznámil, že dvě další právní normy bude vetovat. Potvrzený zákon měnící fungování obecných soudů v zemi dává podle webových stránek prezidentského úřadu ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. Podle kritiků je takový postup neústavní. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti, kterým je v současnosti Zbigniew Ziobro, zároveň generálním prokurátorem.
Polskem už měsíce otřásá ostrý politický spor o kontroverzní reformu soudnictví a Ústavního soudu a některé další kroky nové pravicové vlády. Provázejí ho demonstrace, ostré osobní střety politiků i nenávistné nadávky, které nemají podle polského sociologa Michala Luczewského daleko k fyzickému násilí. "To nebezpečí opravdu existuje a musíme udělat vše pro to, abychom to zastavili," říká konzervativní sociolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodává ale, že vnitřní rozdělení polské společnosti se v poslední době bohužel stále více prohlubuje. Navzdory pokusu prezidenta Andrzeje Dudy situaci uklidnit.
Zdravotní sestra Věra Marešová, kterou v loňském roce soud očistil od obvinění, že zavraždila šest pacientů v Rumburku, získá odškodné. "O žádosti jsme rozhodli minulý týden a vyhověli jsme částečně," oznámila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Podle Radiožurnálu dostane Marešová milion korun. Marešová žádala dva miliony za újmu na zdraví a ztížené společenské uplatnění a 650 tisíc korun za vazbu.
Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že vetuje návrhy zákonů o nejvyšším soudu a o nejvyšší radě soudnictví. Vyslyšel tak žádosti opozice i demonstrantů, kteří v minulých dnech vyšli kvůli reformě do polských ulic. "Návrhy zákonů musí být upraveny tak, aby byly přijatelné pro každého,” vysvětlil své rozhodnutí Duda. Podle agentury Reuters jde o nečekaný krok, Duda byl dříve členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Co mají společného polská reforma justice, Orbánův útok na Sorose a Babišův návrh na rušení Senátu.
Vrchní soud v Praze začne již podruhé projednávat případ Marka Dalíka poté, co jeho původní verdikt zrušil Nejvyšší soud. Vrchní soud podle něj nedoložil, že při odsouzení použil pro Dalíka výhodnější výklad trestního zákona. I když má přitom Vrchní soud použít případný příznivější výklad, není vyloučeno, že původní čtyřletý trest zvýší. Proti verdiktu podal totiž dovolání i Nejvyšší státní zástupce, který čtyřletý trest vězení považoval za nepřiměřeně nízký a i jemu Nejvyšší soud vyhověl. Vrchní soud musí při dalším verdiktu důkladně odůvodnit, pokud dá Dalíkovi opět trest pod spodní zákonnou hranicí pěti let.
