Spojené arabské emiráty se v roce 2014 rozhodly, že k 50. výročí od založení království udělají něco mimořádného. Ohlásily, že pošlou k Marsu sondu. Termín nakonec pravděpodobně splní už o rok dříve. Sonda by měla odstartovat toto úterý v noci.
V pondělí odstartuje ke slunci vesmírná sonda Solar Orbiter, do jejíž výroby se zapojili i čeští vědci. Podíleli se na čtyřech z celkem deseti přístrojů. Z Česka pocházejí mimo jiné zrcadla teleskopu pro pozorování sluneční koróny nebo software spektrometru pro rentgenové záření.
V roce 2021 dosedne na Mars první evropské planetární vozítko. Jeho přistávací platforma ponese český vědecký přístroj, který má v paměti 11 zvukových nahrávek, vybraných v tomto projektu. Jednu z nich odvysílá zpět k Zemi – tu, která na těchto stránkách získá nejvíce hlasů do okamžiku přistání sondy ExoMars na povrchu rudé planety. K čemu to všechno bude, a kde můžete hlasovat, zjistíte ve videu.
Před rokem přistála americká sonda na povrchu Marsu a dnes si díky ní můžeme poslechnout, jaké zvuky se ozývají z míst pod povrchem planety. Pomocí nich by mohli vědci odhalit, jak se vyvíjely i další planety sluneční soustavy. Poslechněte si níže audiozáznamy, které zveřejnil americký vesmírný úřad NASA.
Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Do přistání podle vědců zbývalo jen několik vteřin. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace. "V životě přicházejí úspěchy i neúspěchy. Země je na vás hrdá. Všechna vaše tvrdá práce nás něčemu naučila," řekl pracovníkům vesmírného programu indický premiér Naréndra Módí. "To nejlepší v našem vesmírném programu teprve přijde. Indie je s vámi," nenechal na sobě znát zklamání.
Izraelská sonda Berešit, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, mohla na zemského souputníka přivézt život. Nevyvedené přistání mohly přežít extrémně odolné organismy zvané želvušky, které byly součástí nákladu sondy, napsal magazín Wired.
Vědci z Akademie věd ČR se budou podílet na zkonstruování dosud největšího přístroje, jaký byl kdy pro vědecký výzkum ve vesmíru navržen. Mají za úkol sestavit řídicí jednotku jednoho z přístrojů na evropské družici Athena, která by se do vesmíru měla podívat v roce 2031. Kolegové z astronomického ústavu se pak budou podílet na výzkumu černých děr, temné hmoty či vzniku galaxií a galaktických kup.
Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev v úterý oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru, které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír.
Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Zařízení bude zkoumat strukturu a minerální složení terénu. Na palubě sondy jsou podle dřívějších zpráv i semínka rostlin.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na tiskové konferenci zveřejnil první ostrý snímek planetky Ultima Thule, který pořídila sonda New Horizons během úterního průletu. NASA již v úterý ukázala snímek z neděle před maximálním přiblížením sondy, fotografie ale i přes digitální očištění byla značně zrnitá; přesto ukazovala v hrubých rysech podobu planetky. Tu šéf projektu New Horizons Alan Stern přirovnal ke sněhulákovi. Nově zveřejněná fotografie umožňuje vědcům získat jasnou představu o podobě planetky v Kuiperově pásu, která je od Země vzdálena 6,6 miliardy kilometrů. V nadcházejících dnech a týdnech NASA očekává ještě ostřejší snímky.
Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Žádná sonda ani průzkumný modul tam dosud nepřistály. Tato oblast na přírodním satelitu Země je hornatá, zvlněná a posetá krátery.
Planetární úkol máme před nosem, ne 484 milionů kilometrů daleko.
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, v pondělí po více než půlročním letu úspěšně přistála na rudé planetě. Přistání patřilo k nejnáročnějším částem mise, pracovníci NASA manévr označovali za šest a půl minut hrůzy. Sonda během nich vstoupila do řídké marsovské atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a postupně s pomocí tepelného štítu, padáku a přistávacích trysek zpomalila na osm kilometrů v hodině.
Americká sonda InSight po více než půlročním letu přistála na Marsu. Je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu této planety. Přistání patří k nejnáročnějším manévrům mise. NASA v této souvislosti používá termín šest a půl minuty hrůzy. Sonda vstoupí do atmosféry rychlostí 19 800 km/h a během šesti a půl minuty musí zpomalit na osm km/h. Vše se podařilo, InSight by nyní měla měřit tepelný tok v kůře či zaznamenávat případné marsotřesení. Vědci chtějí zjistit podrobnosti o jádru Marsu.
V sobotu odstartuje k Merkuru, nejbližší planetě v naší sluneční soustavě, evropská sonda BepiColombo. Cesta k dosud takřka neprobádané planetě jí potrvá sedm let. Sonda bude vystavena enormnímu žáru a gravitaci Slunce. Mise by měla pomoci zodpovědět otázky ohledně formování naší sluneční soustavy. Vypuštění sondy je společný projekt evropské a japonské kosmické agentury. Pro obě společnosti půjde o první misi takového významu.
Američané vypustili v roce 1977 sondy Voyager 1 a Voyager 2, aby prozkoumaly vnější planety sluneční soustavy. Všechny ty klasické snímky plynných obrů Jupiteru a Saturnu a jejich měsíců, které známe z encyklopedií a učebnic, pořídila tato dvojčata.
Sonda by měla zamířit k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri rychlostí, která by se měla přiblížit desetině rychlosti světla. Ke svému cíli by měla doputovat v roce 2113, tedy po 44 letech od startu. Ten má být součástí oslav stého výročí prvního letu člověka na Měsíc.
Před 60 lety do vesmíru vzlétla první sovětská družice Sputnik-1 a začalo dobývání vesmíru. Hledání vzdálených exoplanet, kde by se mohl nacházet život, pokračuje. Podívejte se na hlavní výzkumné projekty v naší sluneční soustavě.
Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů NASA po 20 letech končí. Planetární sonda Cassini byla vypuštěna už v říjnu 1997 a zaznamenala mnoho převratných objevů. Největším z nich byla data z Enceladu, měsíce Saturnu, která prokázala, že splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. 15. září 2017 byla sonda nasměrována do atmosféry Saturnu, kde shořela. Podívejte se na nejzajímavější momenty z její mise.
Kdyby Zemi zasáhly větší asteroidy, mohly by způsobit značnou škodu. NASA proto navrhla řešení, jak naši planetu ochránit. V říjnu 2022 chce kosmickou lodí velikosti ledničky narazit do menšího asteroidu, který letí na oběžné dráze kolem obřího asteroidu, a tím odklonit jeho dráhu letu.
