


Přídavek na děti pro pracující rodiče má výrazně stoupnout, plánuje ČSSD
Místo nynějších 500, 610 a 700 korun by se podle věku potomka vyplácelo 1000, 1100 a 1200 korun. Na dávku by měly dosáhnout navíc i rodiny s průměrným příjmem.



Místo nynějších 500, 610 a 700 korun by se podle věku potomka vyplácelo 1000, 1100 a 1200 korun. Na dávku by měly dosáhnout navíc i rodiny s průměrným příjmem.



Policie na severu Německa vyšetřuje rozsáhlý případ zneužívání sociálních dávek migranty. Žadatelé o azyl, kteří byli většinou ze Súdánu, si tak údajně přišli až na několik milionů eur. Vytvořili si tři až čtyři totožnosti a na každou z nich pobírali na různých místech země peníze. Podle azylového zákona má každý žadatel o azyl právo na 135 eur měsíčně. Jeden z podvodníků si však dokonce přišel na 45 tisíc eur, tedy v přepočtu více než milion korun.



Srovnejme Miloše Zemana s Joachimem Gauckem, který na Hod boží děkoval Němcům, že pomáhají uprchlíkům, chválil je za to, že ukázali lidskost.



Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 60 miliard. Vláda ale sklidila kritiku za výdaje na armádu i za špatně směřované investice. O nich mluvil ve svém úvodním projevu k poslancům prezident Miloš Zeman. Opozici vadil schodek v době, kdy může být rozpočet přebytkový.



To, že se český prezident stane mostem mezi Unií a USA, je stejně pravděpodobné, jako že Andrej Babiš dostane Nobelovu cenu za ekonomii.



Dlouhodobá nemocenská by se měla zvýšit. Shodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Z jednání tripartity vzešly dva návrhy, které teď projedná vládní koalice. Navýšení chce premiér prosadit ještě do konce jejich funkčního období.



Aktivní příjemci dávek v hmotné nouzi by mohli navíc dostávat 40 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Mohli by dosáhnout částky životního minima, případně i vyšší sumy. Novelu dnes podepsal prezident.



Německá vláda schválila návrh zákona, podle něhož by lidé jiných členských států Unie měli nárok na sociální dávky až po pěti letech pobytu, pokud by v zemi nepracovali – dosud stačí půl roku. Zákon musí ještě schválit parlament, spolková vláda v něm má ale většinu. Nadále není jasné, zda zákon nebude protiprávní, jak z hlediska německého, tak evropského práva.



Tuzemským průmyslovým firmám chybí 140 000 zaměstnanců kvalifikovaných především v technicky zaměřených oborech. Lidé registrovaní na úřadech práce už podle šéfa Svazu průmyslu buď pracovat nechtějí, nebo nemohou. Získávání pracovníků ze zemí, které jsou Česku kulturně blízké, schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka.



Od října příštího roku by mohl začít platit nový zákon o sociálním bydlení. Omezit by to mělo byznys s předraženými ubytovnami, který vydělává na chudých, jimž bydlení dotuje stát. Bydlení pro potřebné by měla zajistit obec. Pokud tak neučiní, může dostat pokutu až milion korun. S placením sníženého nájemného bude chudým i nadále pomáhat stát. Zákon ale sjednocuje současné dvě dávky – příspěvek a doplatek – do jedné.



Kult „makání“ se zdaleka neomezuje jen na politický mikrosvět Andreje Babiše.



Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost v EU je v Řecku a na jihu Itálie, naopak dobře jsou na tom hlavně švédské regiony. V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce.



Novinka funguje od dubna a zatím si o ni zažádalo 299 lidí, z toho 98 uspělo a čerpají nejčastěji 1500 korun měsíčně. O příspěvek, který lze pobírat maximálně 12 měsíců, můžou lidé žádat v šesti krajích, které mají v Česku nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 1000 korun až 3500 korun, a to podle vzdálenosti dojezdu.



Ministři schválili zvýšení důchodů, a to průměrně o 308 korun. Od příštího roku tak budou důchodci měsíčně pobírat v průměru 11 745 korun.



Poslanci v prvním čtení podpořili návrh na novou dávku ze systému nemocenského pojištění, k definitivnímu schválení může dojít na podzim. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci, stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství.



Nezaměstnaní, kteří budou ochotni vykonávat veřejně prospěšné práce, by měli dostávat vyšší příspěvky na živobytí než ti, kteří pracovat nechtějí. Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi schválila ve středu sněmovna.



Projekt, který vláda nejdřív vyzkouší na náhodně vybraném vzorku dvou tisíc obyvatel, je součástí volebních slibů, s nimiž přišel centristický premiér a bývalý podnikatel Juha Sipilä. Předseda vlády doufá, že zavedení všeobecného základního příjmu přispěje ke zvýšení zaměstnanosti a zjednodušení systému sociálních dávek. Experiment se zaručeným příjmem se má v lednu 2017 rozběhnout i v nizozemském městě Utrecht.



Držme kancléřce Merkelové palce, aby kombinaci své politiky otevřené náruče a konkrétních omezení dobře vybalancovala. Je to i v našem zájmu, tvrdí komentátor David Klimeš.



Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc ze systému Hartz IV přes 1,54 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Nejvíce z cizinců systém využívají Turci, Syřané a Poláci. Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo.



Ministryně práce a sociálních věcí vymýšlí, jak znovu dostat do práce 160 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Úřady práce registrují desetitisíce lidí, kteří se hodí na pracovní pozice, jež mají firmy neobsazené. Podle zaměstnavatelů ale často raději zůstávají na dávkách.