Na první pohled působí jako obyčejná budova u cyklostezky na Libeňském ostrově, jde však o místo s mimořádně bohatou historií. Zprvu nenápadný sochařský ateliér z roku 1930 od architekta Otakara Novotného byl postaven kvůli jedné soše. Zároveň ustál povodně, stavební plány i změny režimů, ale hlavně – přežil, přestože měl být dávno zbořen.
Šestapadesátiletý mikroumělec z Bournemouthu ve Velké Británii David A. Lindon má zápis v Guinnessově knize rekordů. Svou vlastní stránku si mezi úžasnými úkazy i bizáry vysloužil za vytvoření nejmenší sochy na světě.
"Tak já se převleču a vylezu nahoru!" navrhuje Jarmila Maráková pod sochou obřího prehistorického tvora. Na její zahradě už více než šedesát let stojí mlčenlivá pravěká zvířata i pohádkové bytosti. O dědictví umělce Františka Jaicha se dlouho staral syn a nyní i jeho vnučka Jarmila s manželem. Kvůli první soše nahé bohyně Diany měla dokonce pro zaujetí řidičů sjíždět projíždějící auta do řeky.
Skupina mladých kameníků se před více než dvaceti lety rozhodla, že do skalních stěn lomů v Lipnici nad Sázavou vysochá soubor tří reliéfů. Mecenáše neměli, a tak vzali nářadí a basu piva a dali se do práce. Postupem let vysochali do žulových stěn nad vodní hladinou ucho, ústa a oči. Soubor, který dostal název Národní památník odposlechu, se postupem let stal oblíbeným výletním místem.
Mladé rodině, která má sklony k umění, se před pár lety naskytla příležitost koupit ateliér po výtvarníkovi Jiřím Harcubovi a sochaři Aleši Grimovi. Překrásný dům v Praze, plný malebných zákoutí a se silným geniem loci, měl ale své nedostatky. Kvůli neustálým únikům tepla v něm v zimním období vydrželi jen otužilci. Rekonstrukce studia A1 Architects ale všechno spravila.
V neděli 26. listopadu začne na pražském Žofíně ojedinělá aukce obrazů, jejichž autorem má být Václav Havel. Jeho švagrová bude dražit olejomalby, o nichž tvrdí, že je exprezident namaloval v 50. letech. Autorství ale zpochybňuje jeho manželka i bývalí spolupracovníci. Do sporu nyní zasáhl sochař Jaroslav Róna, který Aktuálně.cz popsal, že Havel skutečně maloval a jeden z obrazů mu daroval.
Dosud neviděné obrazy a kresby na papíře vystavuje sochař Jindřich Zeithamml v českobudějovickém Domě umění. Přehlídka, jež začala tento čtvrtek a potrvá do 19. března, pro autora nezvykle obsahuje jedinou trojrozměrnou sochu.
Výstava v Galerii hlavního města Prahy představuje dílo svérázného chorvatského sochaře Ivana Meštroviče, který patřil k obdivovatelům prvního československého prezidenta.
Obrovské úsilí vynaložené komunistickým režimem v Československu při budování pomníku sovětskému vůdci Josifu Stalinovi v Praze přišlo vniveč za pouhých sedm let. Nedostatek předvídavosti a soudnosti stál za tím, že monstrózní dílo za 140 milionů korun bylo dokončeno až v době, kdy se kult Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu již notně otřásal. V říjnu 1962 byl pomník odstřelen.
Sochař František Bílek se řadí mezi nejoriginálnější spirituální umělce, kteří dosahem svého díla přesahují hranice naší republiky. Když koncem září 1941 obdržel zprávu, že si má za svou celoživotní práci převzít u ministra školství a národní osvěty Jana Kaprase národní cenu, musel nemocný umělec poslat omluvný list. Dne 13. října 1941 se jeho pozemské dny naplnily.
V Praze je známá její plastika u Stavovského divadla, která připomíná prázdný plášť, či postavy zdobící fontánu na nedalekém Senovážném náměstí. Ve věku 81 let zemřela Anna Chromy. Dlouhodobě žila v západní Evropě, její úmrtí potvrdila producentka Renata Sabongui, která s ní spolupracovala.
Sousoší v centru Bukurešti, které se již dříve stalo předmětem posměchu kvůli spornosti uměleckých kvalit, se znovu dostalo do popředí pozornosti. Tentokráte kvůli podezření, že jeho autor nahradil ušlechtilý bronz prachobyčejnou mosazí.
Před 53 lety tragicky zahynula expedice Peru 1970. Patnáct československých horolezců našlo 31. května 1970 svoji smrt v údolí Bílých Kordiller, kde je zastihlo jedno z nejsmrtonosnějších zemětřesení historie, které si nakonec vyžádalo na 70 tisíc obětí.
Pražská Galerie Kodl pořádá další charitativní on-line aukci na pomoc těm, kterým koronavirová pandemie ztížila život. Do dražby, která probíhá od pátku 22. května do první červnové neděle, jde dílo českého sochaře Rudolfa Burdy nazvané Virus Fighter, vyrobené z uranového skla. "Rychlá pomoc je ta nejúčinnější," komentuje akci majitel galerie Martin Kodl.
Navrhuje domy, a přesto není architekt. Alex Chinneck je sochař, který ukazuje svět z jiné perspektivy. Humorem připomíná Monty Pythony, intelektem zase Banksyho. "Moje práce má stejnou filozofii, ale je časově i materiálně mnohem náročnější," říká pro Aktuálně.cz umělec, který staví věci vzhůru nohama.
Sochař Petr Váňa umístil na Staroměstské náměstí v Praze část repliky mariánského sloupu. Původní sloup v roce 1918 svrhl dav, protože v něm spatřoval symbol habsburské monarchie. O jeho návratu na původní místo se diskutuje od 90. let.
Se stavbou bylo potřeba začít, pracujeme podle povolení, které bylo vydáno před dvěma lety. S policií řešíme, jestli nám bude vydán zábor, říká akademický sochař Petr Váňa. Dnes na Staroměstském náměstí oplotil místo, kde sloup stál, a začal s budováním jeho základů. Je to krásná památka, je to klíč k baroknímu umění v Čechách, líčí Váňa. V roce 1918 byl Mariánský sloup vandalským činem zničen, teď může být symbolem smíření, dodává.
Josef Klimeš, který zemřel několik dní před svými devadesátými narozeninami, je autorem plastik u Barrandovského mostu, zaujal i porotu výstavy EXPO '58 v Bruselu. Jeho socha byla také vybrána jako dar papeži Janu Pavlu II.
Jaroslav Róna je jedním z nejvýraznějších malířů a sochařů dnešní doby. Jeho díla se stala nedílnou součástí veřejného prostoru. Mezi nejznámější patří jezdecká socha Jošta Lucemburského v Brně a Pomník France Kafky v Praze. Umělec se po dvaceti letech vrátil s velkou výstavou do Domu U Kamenného zvonu a expozicí vás osobně provede.
Rodina přední české sochařky Hany Wichterlové, sestry českého vynálezce Otty Wichterleho, bojuje o budoucnost ateliéru své pratety. Loni podala žádost o zapsání objektu na seznam kulturních památek. "Hodnota ateliéru tkví v náboji, v geniu loci, který opakovaně popisují pamětníci a který bude přitahovat návštěvníky. Jsem přesvědčena, že lidé chtějí vidět ateliér takový, jaký byl, s tvorbou opotřebovaným vybavením, s osahanými dveřmi, jeho typickou vůní, s každým detailem," říká Zuzana Wichterlová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
