Reklama
Reklama

Sluneční soustava


Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici. Podívejte se na animaci
Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici. Podívejte se na animaci
Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici. Podívejte se na animaci

Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici. Má doletět k obyvatelné planetě do 20 let

Britský fyzik Stephen Hawking spolupracuje na projektu Breakthrough Starshot, který vyšle k nejbližší hvězdě Alfě Centauri takzvanou sluneční plachetnici. Jde o malou vesmírnou loď poháněnou slunečním zářením, která dosáhne až pětiny rychlosti světla. Do 20 let by se tak mohla dostat i k planetě Proxima B, která je podobně velká jako Země. Slavný fyzik už dlouho varuje, že kolonizace jiné planety je jediná možnost záchrany lidstva.

Saturn
Saturn
Saturn

Saturnovy prstence skrývají tajemství svého vzniku 400 let. Brzy bude odhaleno, věří astronom

Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.

Proxima Centauri
Proxima Centauri
Proxima Centauri

Vědci objevili za sluneční soustavou novou planetu: váží jako Země a mohl by na ní existovat život

Astronomové doslova "za humny" sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a tedy by na ní mohla být tekutá voda. Oznámila to ve středu Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature. Planeta, o kterou se jedná, Proxima b je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo sluneční soustavu.

Reklama
Jupiter s polární září
Jupiter s polární září
Jupiter s polární září

Pět let, 2,8 miliardy kilometrů. K Jupiteru dorazila sonda Juno, NASA přišla na miliardu

Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.

Polární záře nad Finskem
Polární záře nad Finskem
Polární záře nad Finskem

Polární záře ohromuje krásou, dříve však vzbuzovala strach. Předpovídala příchod krvavých bitev

Atmosférický jev a světelný úkaz zvaný polární záře ohromuje pozorovatele svou krásou a je vyhledávaným divadlem na obloze. Byly však doby, kdy pozemšťany polární záře naplňovala spíše posvátnou hrůzou. Pokládali ji za předzvěst války. K vidění byla i před Velkou francouzskou revolucí a z našeho území, což není příliš časté, byla pozorována 17. listopadu 1989.

Pavel Spurný s meteoritem
Pavel Spurný s meteoritem
Pavel Spurný s meteoritem

Nalezený meteorit je poklad. Ukrývá v sobě informace o vzniku sluneční soustavy, říká český vědec

Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.

Stephen Hawking
Stephen Hawking
Stephen Hawking

Fyzik Hawking a ruský miliardář vyšlou ke hvězdám sondy. Poletí 20 let, lehké budou jako list papíru

Ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking ohlásili revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které by těch nejbližších hvězd měly dosáhnout za 20 let. Sonda, kterou Milner označuje jako nanoplavidlo, bude vážit zhruba jako list papíru a součástí jejího pohonu bude plachta o přibližné velikosti dětského draka.

Reklama
25. meteorit s rodokmenem
25. meteorit s rodokmenem
25. meteorit s rodokmenem

V Bavorsku našli meteorit starý jako sluneční soustava, pomohli i Češi

V německém Bavorsku byl v sobotu 12. března nalezen 25. meteorit s rodokmenem. Rozbor ukázal, že meteorit se zatím neoficiálním názvem Stubenberg pochází z doby vzniku sluneční soustavy. K nálezu přispěli čeští vědci z Evropské bolidové sítě, kteří se meteority s rodokmenem, tedy tělesy se známým původem a místem dopadu, zabývají dlouhodobě. V roce 1959 objevili i první z nich, meteorit Příbram.

exoplaneta-malba
exoplaneta-malba
exoplaneta-malba

Vědci jsou na stopě tajemné "planetě Devět". Oblast pátrání zmenšili na polovinu

Francouzští vědci se přiblížili k určení polohy deváté planety sluneční soustavy. Pomocí matematických výpočtů došli k závěru, jak by planeta s desetkrát větší hmotností, než je hmotnost Země, ovlivňovala pomocí svého gravitačního pole okolní vesmírná tělesa. Výpočty pak porovnali s realitou a vyloučili dvě zóny, ve kterých se planeta Devět nacházet nemůže. Pokud ovšem skutečně existuje.

Reklama
Prohlédněte si nádherné fotografie z Hubbleova teleskopu
Prohlédněte si nádherné fotografie z Hubbleova teleskopu
Prohlédněte si nádherné fotografie z Hubbleova teleskopu

Astronomové našli nejvzdálenější objekt naší soustavy. Je 15,5 miliardy kilometrů od Slunce

Až dosud platila za nejvzdálenější těleso ve Sluneční soustavě trpasličí planeta Eris. Nyní ale astronomové identifikovali objekt ještě vzdálenější. Ledové těleso s označením V774104 se nachází asi 15,5 miliardy kilometrů od Slunce, tedy třikrát dál než Pluto. Důležité bude podle vědců zjistit, kam se objekt z tohoto bodu vydá. Podle pozorování japonského teleskopu Subaru měří objekt napříč asi 500 až 1000 kilometrů.

Kyslík na kometě neumíme vysvětlit, posouvá to teorie vzniku sluneční soustavy, tvrdí astronom
Kyslík na kometě neumíme vysvětlit, posouvá to teorie vzniku sluneční soustavy, tvrdí astronom
Kyslík na kometě neumíme vysvětlit, posouvá to teorie vzniku sluneční soustavy, tvrdí astronom

Teorie o vzniku vesmíru je v ohrožení. Sonda Rosetta objevila na kometě kyslík

Překvapivý objev molekul kyslíku na kometě Čurjumov-Gerasimenko může zpochybnit některé teorie o vzniku vesmíru. Látka, která za normálních okolností rychle reaguje s okolními prvky, přežila pravděpodobně zmražená v jádru komety už od počátku vzniku sluneční soustavy. Doposud vědci našli molekuly kyslíku jen na ledových měsících Jupiteru a Saturnu.

Bílý trpaslík
Bílý trpaslík
Bílý trpaslík

NASA objevila "Hvězdu smrti". Bílý trpaslík dokáže zničit celý solární systém

Vědci objevili ve vzdáleném vesmíru bílého trpaslíka, který svou gravitací ničí planetku, která kolem něj obíhá. Dokázali tak, že mrtvé hvězdy mají sílu živit se okolními planetárními tělesy. Podle odhadů by na to naše sluneční soustava mohla doplatit asi tak za pět miliard let. To je doba, během které se naše Slunce dostane do pozdní fáze svého vývoje a promění se v bílého trpaslíka.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama