slunce

Světově proslulého astrofotografa Horálka okradli, teď začíná od nuly. Zbyl mu jen jeden fotofilm

Petr Horálek je světově proslulý astrofotograf, několikrát oceněný samotnou NASA. Pracuje pro Evropskou jižní observatoř. Na své zatím poslední velké misi, kdy v Argentině fotil prstencové zatmění Slunce, mu zloděj odcizil z auta většinu fototechniky a také 80 gigabajtů dat, která představují tvrdou práci za několik posledních let. Horálek nyní začíná znovu, pomáhá mu veřejná sbírka vyhlášená Evropskou jižní observatoří. "Hrozně moc těm lidem děkuju. Data a práci mi už ale nikdo nenahradí. Měl jsem tam také rozepsanou knihu, zálohoval jsem si ji na externí disk, jejž mi taky ukradli," říká pro Aktuálně.cz Petr Horálek.

Cestující natočili polární záři z letadla

Chcete vidět polární záři zblízka? Stačí si koupit letenku. Stojí 70 tisíc korun a víc

Strávit osm hodin v dopravním letadle a přistát na stejném místě, ze kterého letadlo vzlétlo, může znít jako ztráta času. Každý ze 130 cestujících z celého světa ale za takový let zaplatil od 70 až po 140 tisíc korun. Vydali se totiž na první komerční let nad jižní pól, aby zblízka na vlastní oči viděli polární záři. Velký zájem pořadatele z Nového Zélandu zaskočil. Akci chtějí zopakovat příští rok.

Planet podobných Zemi budeme nacházet čím dál více, říká o novém objevu NASA český astronom

Astronomové z NASA a Evropské jižní observatoře ohlásili ve středu nebývalý objev. Pomocí vesmírných i pozemských dalekohledů našli novou planetární soustavu s minimálně třemi planetami, na nichž by se mohla nacházet voda a potenciálně tak i život. Význam objevu v rozhovoru vysvětluje Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Radioteleskop odhalil tmavou skvrnu na Slunci, která je dvakrát větší než průměr Země

Radioteleskop odhalil tmavou skvrnu na Slunci, která je dvakrát větší než průměr Země

Radioteleskop ALMA Evropské jižní observatoře pracující v Chile pořídil nové záběry odhalující jinak nepozorovatelné detaily Slunce. Zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr planety Země. Antény teleskopu byly navrženy tak, aby se nepoškodily intenzivním žárem světla dopadajícího do ohniska.

Vědci zjistili původ tajemných vesmírných signálů. Pocházejí ze vzdálené trpasličí galaxie

Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.

Čeští studenti hledali v opuštěné poušti Gobi nový život. Štěstí nalezli až mezi domorodci v Africe

Poutníci Dominik Ilichman, Roman Zámečník a Adam Hofman minulé léto strávili na cestách po Asii. Poznávali vzdálené kultury a hledali úplně nový pohled na svět na míle vzdálený od toho evropského. V Asii ho však nenašli, tak vyrazili do Afriky. Společně projeli velkou část Etiopie, setkali se s kmenovými národy a vylezli na druhou nejvyšší africkou horu. Cestou zažívali pocity štěstí, strachu, vyčerpání i ztracenosti. V žádném okamžiku si však nepřipustili, že by jejich dobrodružství mohlo skončit. "Okamžik, kdybychom si řekli, teď je konec, už to dál nejde, končíme, naštěstí nepřišel," shoduje se Dominik spolu s Adamem.

Vědci objevili za sluneční soustavou novou planetu: váží jako Země a mohl by na ní existovat život

Astronomové doslova "za humny" sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a tedy by na ní mohla být tekutá voda. Oznámila to ve středu Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature. Planeta, o kterou se jedná, Proxima b je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo sluneční soustavu.

NASA slaví. Po dvou letech navázala kontakt se ztracenou lodí za půl miliardy

Solární observatoř STEREO-B byla součástí mise zkoumající Slunce. Spolu se svou sesterskou lodí STEREO-A kolem něj obíhala od roku 2006 a posílala na Zemi cenné snímky této hvězdy. Před 22 měsíci se odmlčela a ztratila z dosahu. Díky mezinárodní síti antén NASA (DSN) a vytrvalé práci vědců se opět našla. Nyní je třeba opět nabít její baterie a uvést ji do provozu, aby mohla v misi pokračovat.

Čína chce poručit větru a dešti, pošle další stamiliony na chemickou úpravu počasí

Čína plánuje investovat dalších 199 milionů jüanů (724 milionů Kč) do umělých úprav počasí, které mají zabránit suchům a omezit dopady přírodních katastrof. Podle agentury Reuters o tom informovalo ministerstvo financí. Peníze dostane zvláštní čínský Úřad pro úpravu počasí, který se snaží chemicky modifikovat podmínky v atmosféře. Ten v loňském plánu uvedl, že chce do roku 2020 přispět k vytvoření dodatečných 60 miliard kubíků dešťové vody. K vyvolávání deště Číňané používají "bombardování mraků" chemikáliemi. Při některých událostech se naopak vláda snaží oblaka rozptýlit a zajistit modrou oblohu. Mezinárodní odborníci ovšem pochybují, že jsou tyto metody skutečně účinné.

Pět let, 2,8 miliardy kilometrů. K Jupiteru dorazila sonda Juno, NASA přišla na miliardu

Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.

Mars se rozzáří na obloze, uvidíme na něm sníh i bouře. Takhle blízko Zemi nebyl 11 let

Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.

Polární záře ohromuje krásou, dříve však vzbuzovala strach. Předpovídala příchod krvavých bitev

Atmosférický jev a světelný úkaz zvaný polární záře ohromuje pozorovatele svou krásou a je vyhledávaným divadlem na obloze. Byly však doby, kdy pozemšťany polární záře naplňovala spíše posvátnou hrůzou. Pokládali ji za předzvěst války. K vidění byla i před Velkou francouzskou revolucí a z našeho území, což není příliš časté, byla pozorována 17. listopadu 1989.

Keplerův teleskop objevil 1284 nových planet, několik z nich by mohlo být obyvatelných

Podle NASA se jedná o největší hromadné doložení existence planet k dnešnímu dni. K ověření jejich podoby vědci použili novou statistickou metodu analýzy. Keplerova sonda potenciální kandidáty na planety mimo naši sluneční soustavu identifikuje už od roku 2009. Sleduje mírné tlumení svitu hvězd, když okolo nich tělesa procházejí.

Češi se dočkají vzácné nebeské podívané. Merkur bude přecházet před Sluncem

V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.

Planeta Devět zničí život na Zemi, předpokládá astrofyzik. Podle něj to udělala už několikrát

Souvisejí spolu objev deváté planety sluneční soustavy za Neptunem a katastrofa, která na Zemi vedla k vyhynutí dinosaurů? Možná, i když ověření správnosti této teorie možná nikdo nepřežije.

Astronaut, který si získal srdce statisíců lidí, se vrátil na Zemi. Ve stepi přistál po 340 dnech

Americký astronaut Scott Kelly strávil na Mezinárodní vesmírné stanici spolu s ruským kolegou Michailem Kornijenkem 340 dnů. Ve středu nad ránem se vrátili na Zemi. V kazašské stepi přistála návratová kabina ruské rakety Sojuz. Kromě řady vědeckých úkolů měli přispět i do výzkumu, co s člověkem dělá dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Scott navíc okouzlil lidi na celé planetě svými nádhernými snímky Země a vzkazy, které přes sociální sítě pravidelně posílal. Paralelně s ním bylo na Zemi zkoumáno jeho jednovaječné dvojče Mark Kelly. Svého času byl on tím slavnějším z bratrské dvojice kosmonautů, kariéru však zastavil atentát na jeho manželku, političku Gabby Giffordsovou.

Vědci jsou na stopě tajemné "planetě Devět". Oblast pátrání zmenšili na polovinu

Francouzští vědci se přiblížili k určení polohy deváté planety sluneční soustavy. Pomocí matematických výpočtů došli k závěru, jak by planeta s desetkrát větší hmotností, než je hmotnost Země, ovlivňovala pomocí svého gravitačního pole okolní vesmírná tělesa. Výpočty pak porovnali s realitou a vyloučili dvě zóny, ve kterých se planeta Devět nacházet nemůže. Pokud ovšem skutečně existuje.

"Je čas se rozloučit." Sonda Philae už se z komety nikdy neozve, oznámili vědci

Vědci vzdali veškeré naděje, že evropská robotická sonda Philae ještě naváže spojení se Zemí. V pátek to oznámila německá vesmírná agentura DLR, která ji spolu s dalšími evropskými vědci sleduje. Sonda, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, se od loňského léta neozývá. Podle agentury "je načase se s ní rozloučit". Kometa se vzdálila Slunci a je na ní tak chladno, že robot nemůže pracovat.

Vědci objevili největší sluneční systém ve vesmíru. Planeta oběhne svoji hvězdu za milion let

O vzdálené planetě 2MASS J2126 si astronomové dlouho mysleli, že "pluje" vesmírem sama. Teprve nyní zjistili, že ve skutečnosti obíhá svou hvězdu na nejdelší oběžné dráze, jaká byla doposud objevena. Je 7000krát delší než ta, po níž Země obíhá Slunce. Svoji hvězdu oběhne za bezmála milion let.

Hibernující sonda Philae by v lednu opět mohla posílat data z komety. Ubíhá jí ale čas

Sonda Philae, která před rokem přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, by mohla v lednu 2016 opět navázat spojení se Zemí. Před časem jí došla energie, proto byla dodnes v hibernujícím stavu. Sonda Philae je projektem Evropské vesmírné agentury s cílem zjistit, zda za vznikem sluneční soustavy nestojí právě komety.