


Kvóty: vzít pár set chudáků prchajících před terorem znamená se hrbit? Lež jako věž
Rozhodování o kvótách se čím dál víc stává rozhodováním o naší budoucnosti v Evropské unii, na které jsme bytostně závislí a víme to.



Rozhodování o kvótách se čím dál víc stává rozhodováním o naší budoucnosti v Evropské unii, na které jsme bytostně závislí a víme to.



Čeští politici budou nadále ignorovat povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Nic na tom nemění ani rozhodnutí Soudního dvora EU. "Nadále (s kvótami) nesouhlasíme," reagoval na rozhodnutí soudu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V rámci kvót přijatých v roce 2015 si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadalo zhruba 2600, přesto přijalo jen 12 běženců. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos v reakci na rozhodnutí soudu potvrdil, že pokud tyto země nezmění postoj, žaloba přijde.



Na poslední zahraniční návštěvu v nynějším funkčním období by prezident Miloš Zeman měl jet na Slovenko. Cesta by se měla uskutečnit v polovině prosince. Informoval o tom ředitel zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák. Zeman ještě v září pojede na zasedání OSN do New Yorku, v říjnu vystoupí v Radě Evropy a na schůzce zemí visegrádské čtyřky. Na 21. listopadu je pak plánována návštěva Moskvy a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na Slovensko se Zeman v roce 2013 vydal na svou první zahraniční cestu ve funkci prezidenta. V zemi pak byl několikrát třeba při oslavě výročí Slovenského národního povstání či na konferencích.



Nejvyšší soud v Evropské unii odmítl žalobu Slovenska a Maďarska proti povinným kvótám na přijímání uprchlíků. Podle Soudního dvora EU bylo jejich odhlasování zeměmi unie v souladu s právem. Česko, Polsko a Maďarsko se jimi odmítají řídit a hrozí jim žaloba.



Po jednání české a slovenské vlády sdělil slovenský premiér Robert Fico, že se obě země vzájemně podpoří při snaze o získání nového sídla evropských agentur. Ty se po Brexitu budou muset přestěhovat z Londýna. Fico zároveň zdůraznil, že na Slovensku zatím žádná unijní agentura nesídlí, což by se podle něj mělo změnit.



Srp a kladivo jsou symboly vražedné ideologie, už jsem jich odstranil mnoho, kolik komunistických pomníků jsem poničil nepočítám, říká Ľuboš Lorenz, který strávil čtyři dny ve slovenské vazbě za to, že z pomníku sovětským vojákům padlým při osvobozování země během druhé světové války na košickém náměstí Osvoboditelů odstranil osm komunistických symbolů srpu a kladiva. Dodává, že na hrobech německých vojáků se také často objevovaly hákové kříže a symboly SS a dnes už tam také nejsou. Symboly srpu a kladiva podle něho navíc byly nalepeny v rozporu s památkovým zákonem.



Obří výstavu k 100. výročí založení Československa chystá na příští červen Brno. Po české a slovenské vládě žádá celkem 80 milionů na její uspořádání. Ministerstvo kultury, které společné oslavy vzniku státu koordinuje, se k akci staví rezervovaně. Tvrdí, že o záměru nic neví, a podivuje se, že organizátoři nepožádali o peníze dřív. Brno přesto doufá, že vláda výstavu podpoří. Primátor Petr Vokřál se dopisem obrátil na premiéra, vicepremiéry i ministra financí.



Muž, který spadl z Huncovského štítu, byl podle slovenské horské služby oblečen jako na výlet do města, nevhodná obuv a oblečení tak mohly být jednou z příčin tragédie. S manželkou sešel mimo turistickou trasu a sám pak pokračoval na hřeben. Ve výšce zřejmě ztratil orientaci a při sestupu dolů jinou cestou se zřítil.



Českou velvyslankyni na Slovensku Livii Klausovou hlídá a vozí prezidentská ochranka, i když za normálních okolností na takový servis nemá nárok. Podle policejního prezidia ochranu s autem dostala bývalá první dáma proto, že jí může v Česku hrozit nebezpečí. "Policie vyhodnocuje nepřetržitě aktuální bezpečnostní situaci a k eliminaci rizik přijímá adekvátní opatření, která se mnohdy dotýkají i rodinných příslušníků chráněných osob," sdělil bez dalších podrobností mluvčí policejního prezidia Josef Bocán.



Čtvrtstoletí od dohody o rozdělení Československa jsou vztahy mezi oběma zeměmi skvělé. Řekl to prezident Miloš Zeman, který pochválil svého předchůdce a tehdejšího premiéra Václava Klause, že se snažil o to, aby se federace zachovala. Dělení republiky podle něj nevyplynulo jen z neslučitelných představ vítězů voleb v roce 1992 o budoucnosti společného státu. Ve vztazích obou zemí podle Zemana nejsou trhliny.



Předsedové tří vládních stran na Slovensku se na pátečním jednání shodli, že současný kabinet nemá alternativu. Novinářům to řekl premiér a předseda nejsilnější vládní strany Směr - sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico. Dodal, že se s kolegy dohodl na přípravě dodatku ke koaliční smlouvě. Nově by se zástupci vládních stran měli scházet pravidelně. Koalice chce také dohodnout postup pro řešení případných sporů. Vládní krize na Slovensku propukla poté, co Slovenská národní strana (SNS) vypověděla koaliční smlouvu před více než dvěma týdny a požadovala nové nastavení vztahů v koalici. SNS smlouvu vypověděla po odhalení dotační aféry, která se týkala ministra školství Petera Plavčana.



Slovensko v reakci na útoky ve Španělsku a Finsku rozhodlo o zvýšení stupně teroristického ohrožení země na druhý z dosud nejnižšího stupně. Policie například zvýší počet hlídek v ulicích. Novinářům to řekl slovenský policejní prezident Tibor Gašpar, podle něhož riziko útoku v zemi ale bezprostředně nehrozí. Posílení policie Gašpar zdůvodnil i připravovanými oslavami blížících se státních svátků a kulturními či sportovními akcemi, kde se očekává velká účast lidí. Zvýšený stupeň teroristického ohrožení Slovensko naposledy zavedlo loni v březnu po útocích v Belgii. Opatření odvolalo letos v květnu.



Distribuční centrum, ve kterém najde práci 1200 lidí, otevřelo Tesco poblíž Galanty na Slovensku.



V souvislosti s odchodem Velké Británie z Evropské unie si stále více lidí myslí, že členství v unii jejich zemi přináší spíše výhody než nevýhody. Vyplývá to z průzkumu, který v osmi státech EU - včetně Česka - uspořádala německá nadace Friedrich-Ebert-Stiftung. Nejvíce si členství v osmadvacítce cení Němci - 64 procent, což je oproti roku 2015 nárůst skoro na dvojnásobek. V Česku vzrostl počet stoupenců EU za poslední dva roky ze 13 na 25 procent.



Slovenský ministr školství Peter Plavčan po aféře spojené s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů ve čtvrtek podle očekávání oznámil demisi. K výměně ministra ve středu vybídl premiér a předseda nejsilnější koaliční strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico. Slovenská národní strana (SNS), která Plavčana do funkce ministra dosadila a minulý týden odstartovala vládní krizi vypovězením koaliční smlouvy, Ficovi ustoupila. "Po zralé úvaze abdikuji na post ministra školství, protože to, co se dělo v posledních dnech, překročilo své meze. Potřebuji chránit svou rodinu a rovněž Slovenskou národní stranu," řekl Plavčan. Jméno jeho nástupce není známé.



Kvůli podivnému rozdělování evropských dotací na Slovensku s nejvyšší pravděpodobností skončí ve funkci dosavadní ministr školství Peter Plavčan. Dosud není jasné, kdo ho nahradí. S novým kandidátem by měl na Ficovo požádání přijít šéf Slovenské národní strany Andrej Danko. Opozice Ficovo rozhodnutí uvítala.



Slovenský ministr školství Peter Plavčan (SNS) po aféře spojené s podezřením z netransparentního rozdělování evropských dotací zřejmě skončí ve funkci. Premiér a předseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico ve středu oznámil, že požádal šéfa koaliční Slovenské národní strany (SNS) Andreje Danka o Plavčanovu výměnu. Dankova strana přitom minulý týden odstartovala krizi ve tříčlenné vládní koalici, když oznámila vypovězení koaliční smlouvy.



Slovenské ministerstvo sociálních věcí se rozhodlo vzít akreditaci výchovnému zařízení, které čelilo podezření, že na jeho půdě byla znásilněna nezletilá dívka. Kauza kolem výchovného zařízení propukla loni na podzim. Opoziční poslankyně parlamentu Natália Blahová tehdy na blogu psala o znásilnění čtrnáctileté dívky ústavním terapeutem. Ministr sociálních věcí Ján Richter později rozhodl, že akreditaci centru neodebere, ačkoliv čelil kritice opozice i odborníků.



Brno chce příští rok navázat na obří výstavu, kterou v roce 1928 zahajoval tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Akcí nazvanou CS Expo Brno připomene sté výročí založení Československa. Výstava se bude symbolicky konat ve stejný čas a na stejném místě – brněnském výstavišti – jako před 90 lety, kdy republika slavila deset let. Měla by stát až 150 milionů korun. Organizátoři počítají s prezentováním průmyslu, designu nebo historických milníků důležitých pro Čechy a Slováky. Akce se bude držet hesla: Pojďme se podívat, co jsme za 100 let dokázali. Už nyní brněnští zastupitelé pro Expo odsouhlasili 29milionovou podporu. Další peníze má dodat česká a slovenská vláda.



Pavol Delej je držitelem několika prestižních fotografických ocenění a zaměřuje se především na svatební fotografii. Na začátku jeho fotografické kariéry stála trochu náhoda. Tři kamarádi ho těsně po sobě požádali, ať jim vyfotí svatbu. A stala se z toho jeho práce.