V hrabství Norfolk na východě Anglie vznikne lesní škola s alternativní vyučovací metodou. Děti se budou starat o zemědělskou půdu a šestičlenné stádo alpak. Praktické vyučování bude venku, teorie pak v mongolských jurtách a dřevěných přístřešcích bez světla a elektřiny.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce zrušit plánované zavedení povinné maturity z matematiky. Rozhodl se tak na základě analýzy výsledků maturantů ve vybraných úlohách z minulých let. Podle ministra je třeba nejdřív zlepšit výuku matematiky tak, aby jí žáci skutečně rozuměli, a až potom případně povinnou maturitu zavést, sdělilo ministerstvo školství v reakci na informace Deníku. Zákon v současnosti počítá se zavedením povinné maturity z matematiky nejpozději od jara 2022.
Do školství by v příštím roce měla jít oproti původnímu návrhu rozpočtu miliarda korun navíc na zajištění nových učitelů. O 30 milionů korun více by mělo jít na dotační program ministerstva na školní obědy zdarma pro děti z chudých rodin. Celkově by ministerstvo školství mělo v roce 2020 hospodařit s 213 miliardami korun, což je o zhruba 17 miliard korun více než letos. Ministr školství Robert Plaga (ANO) se na tom v pondělí dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Ústavní soud zamítl návrh skupiny 18 pravicových senátorů na zrušení části školského zákona. Stěžovatelům vadilo, že stát může odmítnou žádost o zápis nové školy do rejstříku, pokud není v souladu se záměry státu nebo kraje. Soud to však odmítl, podle něj ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem.
Když chci, tak jsem velmi rychlý - při psaní knih, když skládám hudbu nebo maluju, tak to dělám násobně rychleji, říká Karel Kostka, muž s IQ 206 a mimo jiné zakladatel jedné z prvních soukromých středních škol v Česku. O světě toho my lidé víme málo. To, v čem žijeme, je jen nehmotná energie, nevíme, jak funguje vědomí, míní Kostka. Umělá inteligence je podle něj jen marketingový tah. Nikdo ji nemá k dispozici a jen si namlouváme, že něco takového existuje, tvrdí.
Jen 57 procent středoškoláků hodnotí svou školu známkou 1 nebo 2. Horší známku nejčastěji udělili kvůli pocitu, že jim obsah výuky nebude mimo školní lavice k ničemu užitečný. Žáci učilišť hodnotili své školy výrazně hůře než žáci gymnázií. Celkově se zvyšuje míra pozitivních, ale i negativních emocí u žáků, což je možné přisuzovat rostoucím rozdílům mezi kvalitou škol. Takové závěry vyplynuly z analýzy výzev ve vzdělávání zpracované nadačním fondem Eduzměna.
Učitelství nejde dělat bez toho, abyste se dostávali do složitých situací, vyhořelý učitel má ale jen minimum energie a těžko může být dobrý pedagog, říká psycholožka z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity Irena Smetáčková, která se podílela na výzkumu stresu mezi českými učiteli. Ti pak trpí nespavostí i bolestmi a nejlépe by potřebovali ze školství odejít, vysvětluje. Za vyhoření ale může systémová chyba, málokdy je to selhání jednotlivců, dodává.
Dlouhodobé investice do školství mohou zpětinásobit ekonomický výkon Česka, přinést vyšší platy i životní úroveň, tvrdí studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle ekonoma Daniela Münicha je však česká společnost zatím pokrytecká a volí politiky, kteří dávají přednost okamžitým řešením před systematickou změnou, jejíž ekonomické dopady by začaly být patrné až po třiceti letech.
Tvar bysme není újma na češtině, v mluveném projevu se objevuje v drtivé většině případů, upozorňuje jazykovědec Václav Cvrček. Do spisovné češtiny probublává něco, co tu latentně pořád je, jen před tím lingvisté dlouho zavírali oči. Když budeme trvat na tom, že jazyk má být neměnný, tak se nám to možná nakonec povede, ale ten jazyk zmrtvíme, míní. Nečeká ale, že by se pravidla v dohledné době změnila. Nikdo není ochoten s tím cokoliv udělat, protože při poslední změně v roce 1993 z toho byla téměř vzpoura, říká Cvrček.
České školství trpí řadou problémů. Analýza nadace Eduzměna ukázala, že se zhoršují znalosti žáků, děti chodí do školy nerady a jejich výsledky silně závisí na sociálním původu. Rozevírají se také nůžky mezi regiony i různými typy škol. O tom, jak situaci řešit, diskutovali účastníci debaty Hospodářských novin.
Profesní spolek Pedagogická komora kvůli situaci v českém školství a v obavě, že nynější kroky vlády sníží kvalitu vzdělávání, připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Komora zároveň zveřejnila návrh osmi požadavků na vládu či ministerstvo školství.
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Test z matematiky letos u maturit zvládlo více studentů než loni. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV), které v pondělí údaje zveřejnilo, napomohl k lepšímu výsledku prodloužení času zkoušky. U testu z češtiny si maturanti letos naopak mírně pohoršili.
Ředitelé škol se vzbouřili proti nápadu ministra školství Roberta Plagy (ANO) na zrušení funkce zástupců ředitelů pro praktické vyučování. Práce zástupců je pro studenty velmi důležitá a školy tvrdí, že si bez nich fungování nedokážou představit. Tito zástupci totiž studentům domlouvají praxi ve firmách, dohadují podmínky, za jakých budou pracovat, a dohlížejí na to, jak se jim ve firmách daří. Plaga nyní tvrdí, že ředitele vyslyšel a chystaný návrh se nakonec odborných zástupců nedotkne.
Diana Burdová se již od malička projevovala jako technický typ. Opravit počítač uměla už na základní škole, po vychození devítiletky začala studovat na Smíchovské střední průmyslové škole. Zde založila Dívčí spolek a bojuje za více dívek na technických oborech. Dnes je jí 19 let.
Pražský magistrát přidá na mzdy učitelů a nepedagogických pracovníků ve školách zřizovanými hlavním městem 300 milionů korun. Novinářům to v pondělí řekli náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) a radní Vít Šimral (Piráti). Pražští zastupitelé již na konci loňského roku při schvalování rozpočtu na letošek vyčlenili na navýšení mezd pracovníků ve školství 700 milionů korun.
Školy stojí podle odborníka na vzdělávání společnosti EDUin Bohumila Kartouse před zlomovým okamžikem: hrozí, že tradiční školství pod tlakem technologií zanikne a stát bude dávat lidem vouchery na nákup individuálních vzdělávacích služeb. "Pouze učitelé, kteří budou schopni tuto postupující změnu sledovat, budou schopni udržovat školu jako instituci," říká Kartous.
Matematický mozek se dá naučit, lidé nejsou hloupí na matematiku, jen z ní máme strach. Matika je hrozně důležitá, když jí rozumíte, když máte matematické myšlení, zlepší vám to život. Státní maturita i přijímačky jsou špatně, neučíme matiku, jen připravujeme na zkoušky a podřizujeme výuku tomu, aby děti udělaly jeden test, říká Marek Valášek, zakladatel webů Mathematicator a Learntube, internetový i skutečný učitel matematiky. Dodává, že úroveň státní maturity z matematiky je neskutečně nízká, studenti pak prý mají problémy udržet se na vysoké škole.
Máme problém nasytit trh práce v oborech, které jsou potřebné, musíme se starat o to, aby kraje ekonomicky prosperovaly, tvrdí poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Právě kraje získají pravomoc ovlivnit, kolik žáků bude studovat na jednotlivých oborech středních škol. Vzdělávací systém vychovává lidi pro život a život je hlavně o práci. Když budeme vychovávat jen maséry, tak budeme mít národ plný masérů, ale nebude mít kdo vyrábět, míní hejtman.
Zatížení žáků základních škol v Česku domácími úkoly v přírodovědných předmětech a matematice je v mezinárodním srovnání velmi nízké. Ve čtvrté třídě stráví nad úkoly v průměru 13 minut na každou vyučovací hodinu, v osmé třídě pouze devět minut. Na základě své studie to uvedl Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.
