Dokud to bude potřeba, nechť jsou školy zavřené. I kdyby to bylo dva měsíce, zvládneme to. Předpokládám, že po týdnu a půl bychom se mohli vrátit, říká k rozhodnutí vlády uzavřít od zítřka všechny školy s výjimkou mateřských ředitel MŠ a ZŠ Lyčkovo náměstí Jan Korda. Co budou dělat učitelé, jsem nechal na nich. Dětem připraví domácí úkoly na týden, dodává.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
Počítačovou hru Minecraft vyvinul Švéd Markus Persson v roce 2009, o pět let později ji odkoupil Microsoft. Veřejnost má hru spojenou především s kopáním kostiček, farmařením či boji s příšerami. Existuje však i vzdělávací verze pro školy s desítkami výukových her. Žáci v nich místo smyšlených úloh často řeší problémy, s kterými se budou v životě skutečně setkávat.
Naproti kostelu Zvěstování Panny Marie v historickém centru Pardubic býval minoritský klášter, později gymnázium a měšťanka. Pak se na budovu vrhli komunističtí architekti a znehodnotili ji k nepoznání. Dlouhá léta zde byla zvláštní škola, naposledy se tu učilo před šesti lety. Do budovy se ale neinvestovalo již dlouho před tím. Nyní se objekt zrekonstruuje pro postižené děti ze školy Svítání.
Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) zní: dítě by se mělo věnovat alespoň 60 minut denně pohybovým aktivitám. To splňuje necelá pětina českých dětí, naopak každé páté má problémy s nadváhou či dokonce obezitou. Nejnovější průzkum Univerzity Palackého v Olomouci ale přinesl poněkud překvapivé zjištění, že čas strávený na sociálních sítích nelze z nedostatku pohybu dětí vždy vinit.
Tradiční média ztrácejí váhu, po internetu kolují miliony hoaxů a fake news, žijeme v postfaktické době - a přitom školy mediální výchovu zanedbávají a někteří politici ji považují za vymývání mozků dětem. S touto kritikou se Platforma pro mediální vzdělávání v pondělí otevřeným dopisem obrátila na ministra školství Roberta Plagu (ANO). Žádá, aby v dosavadním přístupu došlo k radikální změně.
Bití a poutání bylo v nechvalně proslulé státní škole Willowbrook na newyorském ostrově Staten Island na denním pořádku. Až v roce 1975 rozhodl americký federální soud o odškodnění pro více než dvě tisícovky chovanců s vývojovými vadami, kteří ve Willowbrooku trpěli. Slíbil jim tehdy "ústavní právo na ochranu před újmou". Podle listu New York Times ale mnoho z žijících chovanců i dnes čelí týrání.
Většina rodičů si podle průzkumů přeje změny ve vzdělávání svých dětí. Málo však není ani těch nenáročných, kteří nemají na školu žádné zvláštní nároky a přejí si hlavně to, aby je ničím nezatěžovala (24 procent), popřípadě těch spořádaných, kterým jde hlavně o školní osnovy, disciplínu a výkon (28 procent). Typy rodičů podle jejich nároků na školu popsal průzkum společnosti School My Project.
Žáci už dnes nemusí mít žádné papírové učebnice nebo sešity, na vše stačí jeden program se sdílenými prezentacemi učitelů a vpisovanými poznámkami dětí. Vše si stáhnou a učí se pak v klidu doma nebo třeba při cestě vlakem. V tomto virtuálním prostředí se mohou odehrávat i písemky či úkoly. Na částečnou e-výuku přechází stále více českých škol.
Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.
Uplynulé desetiletí znamenalo pro české školství z pohledu rodičů žáků a studentů velký zlom. Generaci postkomunisticky "ustrašených" rodičů vystřídala generace sebevědomějších a aktivnějších porevolučních rodičů. Mnozí z nich pochopili, že jestli chtějí pro své děti dobré školy, musí začít jednat. Narovnání jejich vztahu se školou pomáhá i značka Rodiče vítáni.
Svobodné školy jsou přesvědčené, že děti vědí lépe než dospělí, co je pro ně ve vzdělávání dobré, a tudíž si ho mají řídit samy. Učit se to, k čemu právě každé dítě dozrálo, o co má zrovna zájem, co ho posouvá dál, a způsobem, který mu nejvíc vyhovuje. Klasické školy považují za vězení, státem nařízenou výuku za poškozování dětí, poslušnost za sprosté slovo. V Česku zatím stojí mimo zákon.
České školství letos čekají zásadní změny. Klíčové výzvy a problémy, před nimiž stojí, sestavila společnost EDUin, zaměřující se na informace o vzdělávání. V každoroční analýze popisuje, v jakém stavu se české veřejné vzdělávání nachází.
Většina rodičů se do školy dostane obvykle jen dvakrát ročně - na třídní schůzky, kde podepíšou potřebné dokumenty, dozvědí se, jak prospívá jejich dítě, případně co rozbilo a kolik peněz bude stát oprava. Když se snaží aktivně přispět nějakým nápadem, učitel to bere jako vměšování do jeho práce a nemístné poučování. Jsou ale i školy, kde to funguje úplně jinak - jedna taková je v Chýni u Prahy.
Mají tu skvěle vybavené počítačové učebny, ale i řemeslné dílny. Místo tu má i klasická tužka a papír. Zásadně neprobírají teorii odtrženou od praxe. V britském Readingu věří, že každý bude brzy pracovat v technologické firmě. Technologie totiž budou všude. Deník Aktuálně.cz nahlédl do školy, z níž vycházejí pro moderní dobu tolik potřební vynálezci a inovátoři. Jen dívek je mezi nimi stále málo.
Každoroční výzkum ukazuje, jak prestižně vnímají Češi učitelské povolání. Pravidelně se umisťuje na špičce hned za lékařem a vědcem. Jenže pro mnoho rodičů žáků a studentů je učitel někdo, kdo pár hodin denně něco vypráví u tabule, má spoustu volna, a učí proto, že nic jiného neumí. Tyto falešné stereotypy, nízký plat a představa "uštvaných učitelek" mohou za jejich nízký sociální status.
Na studijním pobytu v Číně jsou desítky českých studentů, pobývají v různých částech země. Ministerstvo školství jich přes různé programy spolupráce vyslalo devadesát. Pokud by se v souvislosti se šířením nového koronaviru rozhodli vrátit do Česka, úřad jim poskytne pomoc. Studentům doporučuje sledovat informace ministerstva zahraničí.
Je to o dívce, která provádí neplechy, pak přijde exekutor a všechno jí vezme. Vůbec se tam nemluví o roli rodičů, kritizuje Daniel Hůle z Člověka v tísni komiks, jehož pomocí advokáti vysvětlují dětem problematiku dluhů. Je to jediná stránka celé velké publikace, děti by měly být vystavené realitě, situaci nejlépe pochopí na svém vlastním příkladu, tvrdí advokát a autor námětu Michal Žižlavský.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Národní institut pro další vzdělávání vede třetím rokem projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Chce lépe připravit učitele na inkluzi a více informovat veřejnost. "Na inkluzi se nabalila spousta mýtů, za co všechno může, a svádí se na ni většina problémů českého školství," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz manažerka projektu Jana Odstrčilová.
