Nová naučná stezka u Ledče nad Sázavou připomíná táboření nejstaršího českého skautského oddílu Pražská Dvojka vedeného spisovatelem Jaroslavem Foglarem, který měl skautskou přezdívku Jestřáb.
Tábořiště jsou posekaná, stany postavené a stožáry vztyčené. Děti tak po roce mohou opět vyrazit na letní tábory. Nejčastěji zamíří na Vysočinu, do Jihočeského a Středočeského kraje. Jejich rodiče vyjde pobyt dítěte na nekomerčním táboře zhruba na necelé tři stokoruny denně.
„Být skaut je jako kdybyste měli druhé manželství. Vztah, který se prolíná celým vaším životem,” říká ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, jehož dědeček kvůli skautu skončil v koncentračním táboře a tatínek v lágru na Jáchymovsku. „Skauting se u nás po revoluci rozjel skvěle, rodiče vědí, co od nás čekat. Dětem pomáhá převzít zodpovědnost a stát se dobrými a spokojenými lidmi,” dodává.
Klubovna je pro skauty místem, které oddíly přijmou za vlastní, kde se schází a tráví společný čas. Může jí být téměř cokoli: sklep, věž kostela, ale i maringotka nebo jurta. Tato nouzová řešení dnes skauti často volí kvůli cenám nemovitostí i rostoucím počtům členů. Podobně na tom ale byli i za první republiky. I Foglar obešel 600 míst, než našel to pravé, říká historik Roman Šantora.
13. července 1912 vyrazil Antonín Svojsík se skupinou skautů ze Žižkova utábořit se do lesů nedaleko Lipnice nad Sázavou. Založil tak tradici skautských táborů v Česku. Během více než století se v lecčem změnily. Místo jednoduchých vojenských stanů se dnes spí ve stanech s podsadou a indiánských týpí, řadu míst ale poničilo sucho a kůrovec. Původní kouzlo, hry, výchova a rituály však zůstávají.
Na příručkách Vladimíra Rogla vyrostly celé generace turistů, trampů či skautů. Tituly U táborového ohně, Správnou stopou či Vaříme v přírodě bývaly hned rozebrány a velmi opotřebované se dědily z otce na syna. Velký úspěch mělo i jejich novodobé vydání. "Dneska už je to retro, i když sever je na severu za všech režimů," říká autor, jenž zažil i vyšetřování a sledování Státní bezpečností.
Skaláci Brno jsou skautský oddíl, tábořící ve skalách v České Kanadě. Zdá se neskutečné, že by stany s podsadou šlo postavit ve skalním terénu, jejich předchůdci však v 60. letech přišli na geniální nápad. Od té doby tu staví habitaty, výšková dřevěná plata propojená žebříky, schůdky a lávkami. Know-how se tu dědí z generace na generaci.
V září se nevrátili jen žáci do svých lavic, ale také skauti do svých kluboven. Kvůli nedostatku peněz na volnočasové aktivity mládeže je však často čekal návrat do provizorních podmínek. Třeba do nádražní budovy, fotbalové šatny, márnice, sklepa či maringotky. Peníze na opravy shánějí těžko, na nové domy ještě hůře. Při opravách tak musí "dřít" vedoucí, děti i jejich rodiče.
Po pečlivé roční přípravě vypustili skauti z pražských Hlubočep nedaleko Želivského kláštera sondu. Každou minutu jim posílala data o letu. Po prasknutí balonu ve stratosféře ji našli u Písku. "Pilot" přežil a vydržely i kamery, které zaznamenaly celý průběh letu.
Když komunisté provedli v únoru 1948 puč a dostali se k moci, jedněmi z mála, kdo se tehdy ozvali a odmítli se s převratem smířit, se stali studenti a skauti. Komunisté skauting zakázali, do jejich doktríny se totiž nehodil svým zdůrazňováním pravdy, demokracie, svobody a cti. Mnohé skautské oddíly fungovaly ilegálně pod hlavičkami tělovýchovných jednot či turistických oddílů. Někteří přešli do ilegality a stali se součástí tzv. třetího odboje. To byl i případ odbojářské skupinky skautů ze Železného Brodu na Jablonecku.
Otokaru Randákovi ve skautu neřekli jinak než Oskar. Mnoho lidí jeho pravé jméno nejspíš ani neznalo. Zato každý, kdo prošel vodním skautem, znal jeho vynález - loď P550. Pramici kombinovanou s plachetnicí. Dílo geniální svou jednoduchostí a účelností, které umožnilo tisícům družin absolvovat bezpečnou plavbu. Oskar, který za války fungoval ve skautském odboji a později čelil perzekuci od komunistů, byl až do posledních chvil neúnavným propagátorem skautského jachtingu. Jen loni 28. září stihl zkontrolovat trasu tradičního závodu Napříč Prahou, pogratulovat vítězi a večer si na Den české státnosti převzít ocenění Senátu. Narodil se 18. října 1926, zemřel 12. června ve věku 92 let.
Jaroslav Foglar si do Rychlých šípů s povolením rodičů půjčil jeho jméno i povahu. Jindřich Hojer by dnes oslavil stovku, narodil se 30. července 1924 v Praze. Foglarův oddíl pražské Dvojky navštěvoval od roku 1936 do roku 1940, kdy Němci skauting zakázali. Zemřel 22. prosince 2020 ve věku 96 let. Připomeňte si jeho život v galerii Aktuálně.cz.
V prosinci 1938 vyšel v časopise Mladý hlasatel první díl komiksu Rychlé šípy. Seriál spisovatele Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera se stal fenoménem. Ovlivnil celé generace dětí, které zakládaly podobné kluby a toužily se vyrovnat obdivované pětici: Mirkovi Dušínovi, Jarkovi Metelkovi, Jindrovi Hojerovi, Červenáčkovi a Rychlonožkovi. Vyprávíme jejich příběh od počátků až do současnosti.
Příběh česko-ukrajinského skauta Myroslava Hryhorijiva je značně zapomenutý, a přitom velice pestrý. Myroslav spolu se svým otcem bojoval za nezávislost Ukrajiny, půl života proto utíkal před Rusy. Klid našel až v americké zóně Německa a posléze v USA. Tam se proslavil jako ilustrátor prvních foglarovek a karikaturista prestižního deníku The Washington Post. Přečtěte si jeho příběh, který je osmým dílem unikátního seriálu Čeští skauti v USA.
Skaut a politický vězeň Luboš Jednorožec měl krušný a dobrodružný život. Dostal deset let v jáchymovském lágru, protože neudal svou známou, která chtěla emigrovat. Podařilo se mu uprchnout a snažil se dostat na Západ za hranice. Chytili ho ještě dvakrát, celkem si měl odsedět 26 let. Článek je druhým dílem seriálu Aktuálně.cz, Skautského institutu a U.S. Embassy o českých skautech v USA.
Skautské oddíly se potýkají s velkou vlnou zájmu. Rodiče hledají místo i ve vzdálenějším okolí, zapisují se do pořadníků nebo vstupují do oddílu jako dobrovolníci či podporovatelé.
Ve skautských celotáborových hrách jde v podstatě stále o totéž - prověřit a prohloubit dovednosti dětí v přírodě, zažít dobrodružství, prokázat odvahu i rozvahu. Jen kulisy se mění. Dnešní skauti se tu inspirují Hunger Games, tu Harrym Potterem a tu celý tábor "zkrychličkovatí", protože se ocitne ve víru Minecraftu. A díky Hvězdné bráně se dokonce ocitají na jiných planetách a zkusí si i postapokalyptický příběh.
Skauti se vždy vyznačovali schopností poradit si za každé situace. A jako správní Češi jsou i neobyčejně vynalézaví. Takže zvládli i zdánlivě neřešitelný problém - jak zrealizovat nezbytné slavnostní vatry, když kvůli vedru platí zákaz rozdělávání ohňů.
Podívejte se do přírodní skautské oázy skryté v zástavbě Žižkova. Pár kroků od rušné ulice to vypadá jak na posázavském tábořišti.
Navštívili jsme 4. přístav vodních skautů, který je schován mezi luxusními žižkovskými apartmány a pověstnou telekomunikační věží. V téhle oáze najdete pastviny, prales, slepičí dvorek, klubovny i loděnici. Pro děti z betonového Žižkova hotový ráj, brzy se ale možná změní v golfové hřiště.
