Zatímco na prvních táborech věnovali skauti většinu času práci a sportu, dnes mají více prostoru ke hrám. Ty už nejsou jen o indiánech, rytířích či hledání zlata, inspiraci hledají ve filmech a počítačových hrách. Nový kabát dostaly i skautské zkoušky zvané odborky. Tradice a rituály ale zůstávají téměř beze změn. Aktuálně.cz přináší třetí díl seriálu Do další stovky pod junáckou vlajkou.
Klubovna je pro skauty místem, které oddíly přijmou za vlastní, kde se schází a tráví společný čas. Může jí být téměř cokoli: sklep, věž kostela, ale i maringotka nebo jurta. Tato nouzová řešení dnes skauti často volí kvůli cenám nemovitostí i rostoucím počtům členů. Podobně na tom ale byli i za první republiky. I Foglar obešel 600 míst, než našel to pravé, říká historik Roman Šantora.
13. července 1912 vyrazil Antonín Svojsík se skupinou skautů ze Žižkova utábořit se do lesů nedaleko Lipnice nad Sázavou. Založil tak tradici skautských táborů v Česku. Během více než století se v lecčem změnily. Místo jednoduchých vojenských stanů se dnes spí ve stanech s podsadou a indiánských týpí, řadu míst ale poničilo sucho a kůrovec. Původní kouzlo, hry, výchova a rituály však zůstávají.
Portrét přeživšího holokaustu, publikace věnovaná historii české a slovenské fotografie nebo práce o historii slavné firmy na ohýbaný nábytek dostaly v pondělí ceny v soutěži Nejkrásnější české knihy roku. Výsledky vyhlásili pořadatelé v pražském Centru architektury a městského plánování, kde budou oceněné tituly vystavené do 26. května.
Skaut Felix Kolmer skončil v roce 1941 s dalšími mladými Židy v Terezíně, pak ho přesunuli do koncentračního tábora v Osvětimi. Všechny hrůzy a útrapy přežil, a dokonce se po válce setkal se svou ženou, kterou si v Terezíně vzal. Jeho životní osudy vypráví nová fotografická kniha se snímky Libora Fojtíka.
Ještě v pátek čeští skauti přemýšleli, jak lidem zasaženým válkou na Ukrajině pomoci. O víkendu uspořádali sbírku, která předčila očekávání. Místo, aby dary naložili do jedné bedny, poslali na Ukrajinu 55 dodávek, dvě nákladní auta a dva autobusy. Vlna solidarity s napadenou zemí se zvedla po celém Česku. Lidé nabízejí ubytování, pořádají sbírky, nakupují potřebné věci a vozí dary k hranicím.
Odborným jazykem se tomuto fenoménu říká villegiatura. Venkovská vila určená pro letní pobyt majitelů. Před půldruhým stoletím se začaly stávat módní součástí života mnoha bohatých Pražanů. Jedny z prvních villegiatur se zrodily v údolí Berounky. Minulý díl zavítal do Černošic, tentokrát se přesuneme o kousek dál proti proudu malebné řeky, do Dobřichovic.
Luxusní vila v americkém Wisconsinu s netypickou koupelnou hledá nového majitele. Má to ale háček. Stavba o šesti ložnicích a třech koupelnách se od jiných domů v jednom detailu dost odlišuje. V jedné z koupelen jsou čtyři toalety - a to v řadě, bez zástěn a těsně vedle sebe.
Jako skaut jsem cítil povinnost pomáhat tam, kde je to potřeba, říkal Eduard Marek zvaný Hroznýš. Za pomoc Židům během druhé světové války ho uvěznili nacisti. Po komunistickém převratu se zapojil do skupiny, která měla pronásledované Čechoslováky převádět přes hranice. Soud ho za to poslal do uranového lágru. "Povinnost byla silnější než strach," vzpomínal v DVTV. Zemřel 22. ledna ve 104 letech.
Ve 104 letech zemřel nejstarší skaut v Česku Eduard Marek. Za války skončil na tři měsíce ve vězení, komunisté ho zase zavřeli do uranových dolů. „Měl jsem navrženo 25 let nebo doživotí, ale protože jsem zatvrzele zapíral, dali mi alespoň těch deset let. Skaut nám dával povinnost pomáhat bližnímu a tam, kde je to nejvíc potřeba,” vzpomínal v rozhovoru pro DVTV v roce 2019.
Na příručkách Vladimíra Rogla vyrostly celé generace turistů, trampů či skautů. Tituly U táborového ohně, Správnou stopou či Vaříme v přírodě bývaly hned rozebrány a velmi opotřebované se dědily z otce na syna. Velký úspěch mělo i jejich novodobé vydání. "Dneska už je to retro, i když sever je na severu za všech režimů," říká autor, jenž zažil i vyšetřování a sledování Státní bezpečností.
Plamínek zažehnutý v Betlémě, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus, je v České republice. Skauti si pro něj kvůli pandemii koronaviru ale ani tentokrát nejeli do Vídně, v neděli ráno jej od svých rakouských kolegů převzali na hraničním přechodu Reintal - Břeclav. Na hranici jej přebírali i loni.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
Příběhy z pohnuté historie českého skautingu vyprávějí členové Foglarova slavného oddílu Pražská dvojka: Vladimír „Dan“ Janík a Jiří „Jirka N“ Navrátil.
Otakara Batličku, nevšedního dobrodruha, cestovatele, spisovatele, radiotelegrafistu a neohroženého protinacistického bojovníka v jedné osobě, zatklo gestapo před osmdesáti lety 14. října 1941. Po nelidském mučení ho zavraždili benzenovou injekcí do srdce v Mauthausenu 13. února 1942 přesně v 15:16, jak vyplývá z německých záznamů o chování odbojářů v posledních vteřinách jejich života.
Lubor Šušlík prožil dlouhý a dobrodružný život. Nacisté ho odsoudili k trestu smrti, vyvázl díky obrovskému štěstí. Bojoval o rozhlas, v roce 1949 se zapojil do protikomunistického puče. Hrozilo mu 25 let za velezradu, vyvázl díky skautské nezdolnosti. Po revoluci jezdil až do 87 let po světě jako průvodce. "Můj anděl strážný má křídla ošoupaná na brka," říkal. Zemřel 21. září v 93 letech.
Skaláci Brno jsou skautský oddíl, tábořící ve skalách v České Kanadě. Zdá se neskutečné, že by stany s podsadou šlo postavit ve skalním terénu, jejich předchůdci však v 60. letech přišli na geniální nápad. Od té doby tu staví habitaty, výšková dřevěná plata propojená žebříky, schůdky a lávkami. Know-how se tu dědí z generace na generaci.
Přes dva měsíce chceme po ministerstvu srozumitelné podmínky pro letní tábory. Poprvé jsme je ale dostali teprve minulý týden a od té doby se už dvakrát měnily. Komplikuje to práci desetitisícům dobrovolníků, kteří si berou dovolené a za své peníze působí na táborech jako vedoucí, kritizuje místostarosta Junáka - českého skauta Petr Vaněk.
Oba aktéři jednoho z největších tuzemských případů sexuálního zneužívání dětí jsou na svobodě. Oba si přitom nemuseli odsedět celý desetiletý trest, soud je propustil podmíněně. Martin Mertl a Milan Machát ublížili 39 dětem. První z nich opustil věznici na podzim 2019. Jak nyní zjistil deník Aktuálně.cz, Machát se dostal na svobodu uplynulé pondělí. Oba mají desetiletý zákaz pracovat s dětmi.
