Americký viceprezident Mike Pence prohlásil, že "éra strategické trpělivosti" s KLDR je u konce. Severní Korea podnikla v neděli u svého východního pobřeží další test rakety, ale neúspěšný. Pence to považuje za provokaci. Také japonský premiér Šinzó Abe KLDR vyzval, aby nepodnikala další "provokativní kroky". Severní Korea ale hodlá i přes kritiku s testováním raket pokračovat.
Severní Korea pravděpodobně chystá další jaderný test, který by mohl být dvacetinásobně silnější, než byla bomba svržená v roce 1945 na japonskou Hirošimu. Napsala to ve středu řada amerických médií. Odvolávají se na satelitní snímky, které analyzovali američtí experti z vojenských laboratoří v Los Alamos. Japonský premiér Šinzó Abe varuje před případným chemickým útokem ze strany Pchongjangu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa mezitím pracuje na celé škále tvrdých sankcí, které by přišly v reakci na chování Severní Koreje.
Spolu se sesterskou lodí Izumo je Kaga největší japonskou bojovou lodí od druhé světové války. Obě plavidla jsou koncipována jako vrtulníkové torpédoborce. Vrtulníky budou monitorovat pohyb čínských ponorek.
Dosavadní působení Rexe Tillersona ve funkci nového ministra zahraničí USA je rozpačité. Důležitá rozhodnutí o americké zahraniční politice zatím za něj dělá někdo jiný - hlavně samotný Bílý dům. Diplomaté mají navíc rozhodnutím prezidenta Trumpa dostat o třetinu méně peněz. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí Nicholase Burnse by šlo o likvidační opatření, sám Rex Tillerson ale neprotestuje. Podle kritiků už je předem smířen s tím, že tzv. "měkká síla" bude v zahraniční politice administrativy Donalda Trumpa odsunuta na vedlejší kolej.
V prezidentské kampani a ještě i po zvolení prezident Donald Trump avizoval, že zásadně změní zahraniční politiku USA. Číně chtěl vyhlásit obchodní válku, spojencům vzkázal, že už nemají automaticky počítat s bezpečnostními zárukami ze strany USA. Jen současný premiér Izraele Benjamin Netanjahu se mohl těšit, že Trump bude vstřícnější k jeho politice vůči Palestincům. Ve středu se Netanjahu má s Trumpem setkat. A zřejmě zjistí, že americký prezident své zahraničněpolitické postoje v posledních dnech výrazně změnil.
Americký prezident má ve zvyku vítat se s hosty poněkud svérázně. Pevně jim stiskne ruku a hned nato trhne svou pravicí prudce k sobě. Tím své protějšky Donald Trump zaskočí a vyvede z rovnováhy. Stalo se to už řadě politiků včetně japonského premiéra Šinzóa Abeho. U kanadského premiéra Justina Trudeaua však narazil.
Podle Donalda Trumpa je americko-japonské spojenectví základem míru v tichomoří, obchodní vztahy by však měly být vyrovnanější, uvedl na tiskové konferenci. Ve volební kampani zpochybňoval obchod s Japonskem a nařkl zemi z neférové obchodní politiky. Rozhodl se také odstoupit od Transpacifickém partnerství. Trump se však na setkání s japonským premiérem dohodl na vytvoření nového rámce pro hospodářský dialog,
Šinzó Abe se sice v havajském přístavu Pearl Harbor za napadení před 75 lety neomluvil, jako první premiér země vycházejícího slunce ale vzdal úctu Američanům, kteří tam při japonském napadení v prosinci 1941 zahynuli. Nadstandardní vztahy měl Abe s prezidentem USA Barackem Obamou a chce je mít i s jeho nástupcem Donaldem Trumpem. Japonsko Spojené státy potřebuje, mimo jiné i kvůli Číně. Tu Trump vehementně kritizuje, hlavně kvůli obchodu. A i on bude potřebovat ve východní Asii spojence.
Japonsko se snaží postoupit při řešení otázky sporných Kurilských ostrovů, a tak ruský prezident Vladimir Putin po dlouhých jedenácti letech přijel na oficiální návštěvu do Tokia. Spolu s japonským premiérem Šinzóem Abem se shodli na spuštění společných ekonomických aktivit na ostrovech. Přelom ohledně teritoriálních sporů ale jednání na japonské půdě nepřineslo.
Spojené státy si připomínají 75 let od útoku na námořní základnu Pearl Harbor. Na obřad v "perlovém" přístavu na Havaji se sjeli vojáci, váleční veteráni i ti, kteří měli štěstí a japonský útok přežili. Koncem prosince navštíví přístav i japonský premiér Šinzó Abe. Při události ze 7. prosince 1941, která předznamenala vstup USA do druhé světové války, zahynulo více než 2400 Američanů a šest desítek Japonců.
Trump ve videovzkazu zveřejněném na portálu YouTube prohlásil, že chce místo transpacifické obchodní dohody, dojednané dosluhujícím prezidentem Barackem Obamou, dojednat spravedlivé bilaterální dohody. Dohoda TPP zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky.
Japonsko zvažuje projekt společné správy několika sporných ostrovů, které přes 70 let blokují normalizaci vztahů s Ruskem. Napsal to dnes list Nikkei. Premiér Šinzó Abe chce prý návrh na dělbu pravomocí nad dvěma ze sporných ostrovů na jihu Kuril předložit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Čtyři ostrovy ležící východně od japonského ostrova Hokkaidó nesou v Japonsku jméno Severní území a v Rusku jižní Kurily. Moskva ostrovy anektovala po druhé světové válce. Spor se navzdory občasným pokusům o smír od války nepohnul z místa a brání podpisu mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Abe se svým návrhem seznámit Putina při jeho návštěvě v Tokiu naplánované na 15. prosince.
Japonský císař podruhé během své vlády vystoupil v televizi, aby oznámil přání rezignovat. Přestože japonské zákony abdikaci neumožňují, má Akihito podporu mezi obyvateli, kteří ho chovají ve velké úctě. Během svého panování je dokázal spojit a distancovat monarchii od agresivního nacionalismu, který země praktikovala v období druhé světové války. Jako první se oženil s ženou bez šlechtického původu a procestoval s ní kus světa na oficiálních zahraničních návštěvách. Císař Akihito boří mýty a nezastavil se ani v pokročilém věku. Ohlášení úmyslu abdikovat je jen dalším příkladem jeho nevšedního chování, kterým si získal srdce Japonců.
Japonský premiér Šinzó Abe vyměnil přes půlku vlády. Má se jednat o krok napomáhající mu uplatnit své politické cíle. Jako ministryni obrany si vybral Tomomi Inadaovou. Ta sdílí jeho vášeň pro revizi pacifistické ústavy, kterou Japonsko přijalo po 2. světové válce a která je obecně vnímaná jako ponížení. To by mohlo narušit japonské vztahy s Čínou a Jižní Koreou.
Barack Obama se stal prvním prezidentem USA, který navštívil japonskou Hirošimu. Město, které koncem druhé světové války srovnala se zemí americká jaderná bomba. U tamního Památníku míru, jenž memento připomíná, položil věnec. V následném projevu připomněl smrt 140 000 lidí a upozornil, že svět má společnou zodpovědnost za to, aby se podobné utrpení neopakovalo. Japonský premiér Šinzó Abe návštěvu označil za "důležitý krok na cestě ke světu bez jaderných zbraní".
Japonský premiér Šinzó Abe u amerického prezidenta Baracka Obamy protestoval kvůli nedávné vraždě mladé japonské ženy, za kterou byl zatčen dvaatřicetiletý americký civilista pracující pro leteckou základnu Kadena na Okinawě. Obama prohlásil, že Spojené státy budou s japonskými vyšetřovateli plně spolupracovat, samotný zločin pak označil za "děsivý", uvedla agentura Reuters. "Vyjádřil jsem nejupřímnější soustrast a nejhlubší politování. Spojené státy budou pokračovat v plné spolupráci na vyšetřování a zajistí, že bude spravedlnosti učiněno zadost v souladu s japonským právním řádem," sdělil novinářům Obama, který se s Abem sešel v předvečer summitu skupiny vyspělých ekonomik G7.
Spojené státy, Japonsko, Austrálie a dalších devět významných zemí kolem Tichého oceánu dokončily pět let připravovanou obchodní dohodu. Týká se rozsáhlé oblasti vzájemného obchodu a měla by sjednotit standardy jednotlivých zemí. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky. Podle Baracka Obamy má vyvážit posilování vlivu Číny.
Peking uspořádá 3. září vojenskou přehlídku, která má završit vzpomínkové akce. Podle některých médií ji Čína hodlá využít k tomu, aby se pochlubila svou modernizovanou armádou.
Vláda povolila spuštění prvního z celkem osmačtyřiceti odstavených jaderných reaktorů, a to přes hlasitý odpor veřejnosti. Jako první se probrala k životu elektrárna Sendai.
Vláda schválila možnost nasazení vojáků v zahraničí. Kvůli Severní Koreji, zbrojící Číně, terorismu a smlouvě s USA.
