Před třinácti lety si parta čínských spolužáků jako každý víkend sedla k televizi. Chtěli si pustit film a společně povečeřet. Po filmu, který tehdy viděli, ale nikdo hlad neměl. Komedii totiž po pár minutách přerušil vložený dokument o potlačení demonstrace na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Do té chvíle studenti neměli o události nejmenší ponětí. Jedním z nich byl budoucí umělec Badiucao.
Vyhýbejte se přímému kontaktu s lidmi, nesdružujte se ve větších skupinách a nevycházejte zbytečně ven, nabádá čínská vláda občany, aby nedocházelo k dalšímu šíření nového koronaviru. Na Ujgury, které režim drží ve stísněných podmínkách převýchovných táborů, se však tato pravidla nevztahují. Pokud se mezi nimi virus rozšíří, odborníci se obávají extrémního nárůstu počtu obětí.
Nekonečná kauza "Hitler je gentleman" nabírá čím dál bizarnějších peripetií. Článek se nenašel "vlevo dole" ani nikde jinde, ale Miloš Zeman se přesto domáhá náhrady soudního řízení. Prý z výchovných důvodů. Těžko říct, jaký výchovný účinek by takový nestoudný požadavek mohl mít. Odhlédněme však na okamžik od našeho lokálního koloritu, a podívejme se na celou záležitost z širší perspektivy.
Když ujgurskému básníkovi Azizi Isovi Elkunovi zemřel v roce 2017 otec, nemohl se jeho pohřbu v čínské provincii Sin-ťiang z bezpečnostních důvodů zúčastnit. Proto si našel jiný způsob, jak jeho hrob navštívit alespoň virtuálně. Začal sledovat satelitní snímky hřbitova.
Nenáviděná politická korektnost není výplodem západní demokracie, ale leninské diktatury sekretariátu.
Na sociálních sítích slaví úspěch japonský komiks, který je nakreslen ve stylu manga a vypráví o etnické Ujgurce. Jeho autorka říká, že chce úspěch využít k tomu, aby "poukázala na každodenní utrpení" převážně muslimské menšiny žijící v Číně.
Záložník fotbalového Arsenalu Mesut Özil před několika dny kritizoval Čínu za její politiku vůči ujgurskému obyvatelstvu na západě země. Kauza má další dohru.
Kdysi se Čína modernizovala přebíráním západních technologií. Teď Peking nabízí k přebrání ostatním svůj koncept "modernizace" politického systému. Jeho "demoverze" je k vidění v Sin-ťiangu.
Komunikace s okolním světem je pro Ujgury, které čínský režim zavírá do vězení, prakticky nemožná. Přesto si ale příslušníci této muslimské menšiny nacházejí cesty, jak okolní svět informovat o tom, co se v přísně kontrolované oblasti provincie Sin-ťiang na západě Číny děje.
Dramatické záběry policejní brutality a zoufalého odporu demonstrantů šokují celý svět. Nejvíc ale deprimují pamětníky dob, kdy ostrovní město patřilo k nejcivilizovanějším místům planety.
Meteoritické jezero, město Kašgar na historické Hedvábné stezce, jedinečná kultura, pohoří Ťan-šan zapsané v seznamu kulturního dědictví UNESCO... Všechny leží v provincii Sin-ťiang na západě Číny. Každý rok sem kvůli nim přijedou miliony turistů. Neodradí je ani fakt, že se nacházejí v provincii, kde jsou v převýchovných táborech zavřeny naopak miliony členů muslimské menšiny Ujgurů.
Když se turisté cestující z Kyrgyzstánu do čínské provincie Sin-ťiang chystali k přechodu hranic, upozornil je průvodce na nezvyklou praktiku, kterou čínští celníci na místě provádějí. Ať se připraví, že se jim na hranicích "něco" stane s mobilem. O pár hodin později turisté zjistili, co tím průvodce myslel - celníci jim zabavili telefony, ve kterých po navrácení našli nově nainstalovanou neznámou aplikaci.
Až tři miliony lidí z jedenáctimilionové populace Ujgurů, muslimů žijících v západočínské provincii Sin-ťiang, by mohly z vůle Pekingu skončit v převýchovných táborech. Podle bojovnice za práva Ujgurů Rushan Abbasové není důvodem jen jejich náboženství, ale také přírodní bohatství a strategické umístění provincie, přes kterou chce čínský prezident Si Ťin-pching vést novou Hedvábnou stezku. "Západní státy musí porozumět tomu, co je v sázce, když se zapojí do Pásu a stezky: genocida, životy a budoucnost více než 11 milionů lidí," řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz jednapadesátiletá Ujgurka, která již třicet let žije ve Spojených státech.
Tresty za pomalé učení čínštiny, píchání injekcí "na omámení" i sexuální zneužívání dívek. To jsou jen některé z výčtu drsných praktik v převýchovných táborech pro Ujgury, které v Číně zřizuje tamní komunistický režim.
Když spisovatel George Orwell přišel s dystopickou knihou 1984, psal v ní o Velkém bratrovi. Jeho popis propracovaného sledovacího systému obyvatel ale není vzdálený současné realitě v Číně. Naznačují to nová zjištění nizozemského výzkumníka Victora Geverse. Podle něj Peking velmi podrobně monitoruje život asi 2,5 milionu obyvatel, většinou Ujgurů. A to 24 hodin denně.
Už několik let se hongkongští fotbaloví fanoušci při zvuku své hymny otáčí zády, bučí nebo drží transparenty na podporu nezávislosti města. Hymna, která při jejich sportovních zápasech zní, je totiž čínská, což se fanouškům požadujícím nezávislost nelíbí. Tamní poslanci nyní přišli s návrhem zákona, který by měl jejich chování trestat. Je to jen součást tažení Číny proti "neposlušným" územím, která se stupňují s nástupem Si Ťin-pchinga do prezidentské funkce.
Oficiálně je Peking posílá do internačních táborů "na převýchovu". Vše ve jménu boje proti islamismu. Muslimská menšina Ujgurů tu ale ve skutečnosti pracuje v továrnách jako levná pracovní síla. Existenci továren dokazují podle amerického listu The New York Times satelitní snímky i svědectví lidí, jejichž příbuzní jsou v táborech drženi.
Muslimská menšina obývá autonomní oblast Sin-ťiang. Stěžuje si na tvrdé omezování své víry a kultury a na rozpínavost většinových Chanů.
Na Ujgury, kteří nepijí a nekouří, Peking nahlíží jako na potenciální náboženské extremisty.
Mezi zabitými je podle místních úřadů asi 40 útočníků.
