Reklama
Reklama

Sibiř


Reklama
Ondřej Vokatý
Ondřej Vokatý
Ondřej Vokatý

Nezaručuji, že Rusko dokážete plně pochopit. Zážitky si ale odnesete na celý život, říká průvodce

Ondřej Vokatý od dětství toužil podívat se na Sibiř. Vystudoval ruštinu v cestovním ruchu a stal se průvodcem po Rusku, které projel od finských hranic po Kamčatku. Každý rok jezdí vlakem na Bajkal a před čtyřmi lety pobýval během zimy také na Kamčatce. O kamčatských sjezdovkách, „mafii důchodců“ v moskevském metru i ruských vlacích vyprávěl Aktuálně.cz.

Patrícia Pečnerová
Patrícia Pečnerová
Patrícia Pečnerová

Chci dělat vědu víc cool, říká výzkumnice, která zkoumá mamuty a absolvovala expedice v Arktidě

V patnácti letech zhlédla Patrícia Pečnerová seriál Evoluce a touha zkoumat světovou biodiverzitu ji pohltila natolik, že se dala na studium ekologické a evoluční biologie. V diplomové práci se zabývala výzkumem veverek. Před čtyřmi lety se za doktorským studiem přestěhovala do Stockholmu, kde působí v Muzeu přírodní historie a zkoumá mamuty. Díky tomu se jako jediná Slovenka zúčastnila arktických výzkumných expedic na sever Grónska a severovýchodní Wrangelův ostrov. Před expedicí absolvovala pobyt ve švédských horách a učila se střílet. "Pokud vědec rozumí svému výzkumu, měl by být schopen vysvětlit jej jednoduchými slovy, které každý pochopí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Reklama
Youtube: Ester Prishkolnik
Youtube: Ester Prishkolnik
Youtube: Ester Prishkolnik

"Chci jim tím odpustit". Židovka, která za války přišla o rodiče, šije svetry pro německé děti

Ester Prishkolniková se narodila v roce 1936 do židovské rodiny v Polsku. Válka ji brzy připravila o oba rodiče a po deportaci do SSSR vyrůstala v sirotčincích na Sibiři. S dětstvím má spjatý hlavně jeden silný pocit: neustále jí byla zima. Už jako malá ale začala plést a činnosti se věnuje dodnes. Po emigraci do Izraele vyrábí Prishkolniková dětské svetry, které její vnučka vozí do Německa. Ester se tak rozhodla vypořádat s ošklivou minulostí, která ji k této zemi kvůli druhé světové válce pojí.

Stěží jsem se mohl plazit. Muž promluvil o pronásledování gayů v Čečensku
Stěží jsem se mohl plazit. Muž promluvil o pronásledování gayů v Čečensku
Stěží jsem se mohl plazit. Muž promluvil o pronásledování gayů v Čečensku

Mlátili mu hlavou o zeď a stále ho bili. První gay promluvil o mučení v Čečensku

Čečenští policisté v civilu ho jednoho dne zastavili na ulici a odvlekli do auta. Chtěli po něm přiznání, že je homosexuál. Když to 30letý Maxim Lapunov odmítl, začalo bití, mučení a 12denní pobyt v krví nasáklé cele. O pronásledování gayů v Čečensku informoval ruský magazín Novaja Gazeta poprvé před půl rokem. Tamní režim podle lidskoprávních organizací zadržel a mučil už stovku lidí. Maxim je první z nich, kdo o své zkušenosti otevřeně promluvil.

Po stopách Jana Eskymo Welzla.
Po stopách Jana Eskymo Welzla.
Po stopách Jana Eskymo Welzla.

Čech se vydal po stopách legendárního Eskymo Welzla. O dávném arktickém životě psal pravdu, říká

Do odlehlé divočiny, kde před více než sto lety žil český polárník Jan "Eskymo" Welzl, se vydal před časem Martin Strouhal. Jako první Čech se snažil prohlédnout přes mlhu času, zda jsou osudy jednoho z nejsvéráznějších cestovatelů českých zemí skutečné. Ze Sibiře si Strouhal přivezl vzpomínky na tamější krátké léto i postřehy místních, kteří považují Welzlovy příběhy za věrohodné.

Rusko, policie, ilustrační
Rusko, policie, ilustrační
Rusko, policie, ilustrační

Sibiří se masově šíří poplašné zprávy o bombách na úřadech. Žádnou ale ještě nenašli

Městy na Sibiři se v posledních dnech šíří vlna poplašných telefonátů, které tvrdí, že na některém z úřadů je bomba. Původci poplachu často použili podle ruské policie počítačový program, aby hrozby rozšířili. Počty evakuovaných škol, nádraží nebo radnic jdou už do stovek. Například v Irkutsku ve středu evidují deset telefonátů, vyklizeny byly školy, místní letiště a obchodní střediska. Odpoledne zasáhla vlna alarmujících telefonátů i Moskvu. Žádnou nálož přitom policie nikdy nenašla. Na ruských sociálních sítích se začaly šířit spekulace, že telefonáty organizuje stát, aby prověřil záchranný systém. Ministerstvo pro mimořádné události ale tyto zprávy popřelo.

Reklama
Hydrant na vodu
Hydrant na vodu
Hydrant na vodu

Rusové s velkou pompou otevřeli pítko, první vodu v půlmilionovém městě. Sociální sítě se baví

Starosta sibiřského Tomsku a šéf městského sněmu za velké slávy o víkendu zahájili provoz pouliční pumpy či spíše pítka, které má životadárnou tekutinou zásobovat obyvatele dvou přilehlých ulic. Nahradit má cisterny, přijíždějící dvakrát v týdnu. "Odteď z jakéhokoli obytného domu není ke zdroji vody dále než sto metrů," chválí se radnice. Ale až přímo do domů voda dosud zavedena nebyla, poznamenal server Newsru.com.

Policie v Soči
Policie v Soči
Policie v Soči

Muž pobodal na Sibiři sedm lidí, policie ho zastřelila a vyšetřuje motiv útoku

Neznámý muž pobodal v sobotu dopoledne ve městě Surgut na Sibiři nožem sedm lidí. Útočník, jehož motiv zatím není jasný, byl zastřelen, informovali podle agentury Ria Novosti vyšetřovatelé. K činu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát, úřady ale uvedly, že tento incident prozatím jako teroristický čin nevyšetřují.

Přepočítávání dělníků v diamantovém dole na východě Sibiře
Přepočítávání dělníků v diamantovém dole na východě Sibiře
Přepočítávání dělníků v diamantovém dole na východě Sibiře

Diamantový důl na Sibiři zatopila voda, devět horníků se stále pohřešuje

Diamantový důl na východě Sibiře zatopila voda. Evakuováno bylo 142 horníků. Dalších devět se stále pohřešuje. Voda do dolu pronikla zřejmě z vodního rezervoáru v důsledku technické poruchy. Důl, kde se diamanty těží od poloviny 50. let minulého století, je hluboký 525 metrů. Zatopen byl úsek v hloubce 210 metrů.

Starší děti přenášejí mladší přes řeku. Jinak by se nedostaly do školy
Starší děti přenášejí mladší přes řeku. Jinak by se nedostaly do školy
Starší děti přenášejí mladší přes řeku. Jinak by se nedostaly do školy

Děti musí do školy přes ledovou řeku. Peníze na most nejsou

Děti z malé vesnice Batkhai v jižní části ruské Sibiře mají velmi náročnou cestu do školy. Každý den musí přebrodit řeku, která je dělí od školy, jelikož vesnice nemá dostatečné finanční prostředky na postavení mostu. Starší studenti proto pomáhají těm mladším a nosí je na zádech. „Není zde jiná cesta než přes řeku, takže je to nutné,“ okomentoval situaci student Ilya Imeyev.

Reklama
Sibiřský deník
Sibiřský deník
Sibiřský deník

Recenze: Dobytčákem do pekla. Sibiřský deník není lehké sledovat, ale je těžké z něj spustit oči

U filmu, jako je Sibiřský deník, se dá podvědomě najít spousta důvodů, proč si ho v kině nechat ujít. Osudy žen deportovaných za války do stalinistických lágrů nepatří mezi témata, která by si chtěl člověk denně připomínat. U filmu, jenž popisuje traumatickou kapitolu lotyšských dějin, navíc může předsudečně předpokládat, že půjde o čítankově didaktický film plný patosu. V případě Sibiřského deníku tomu tak ale vůbec není. Snímek operního a divadelního režiséra Viesturse Kairišse je nenápadný filmový skvost, který by bylo škoda v distribuci zmeškat.

Práce na poli nedaleko Krasnojarsku na Sibiři.
Práce na poli nedaleko Krasnojarsku na Sibiři.
Práce na poli nedaleko Krasnojarsku na Sibiři.

Němci s ruskými kořeny utekli ze "zkažené Evropy" na Sibiř. Teď se zase potichu vrátili domů

Němec s ruskými kořeny Eugen Martens vzal svou rodinu ze Severního Porýní a loni na podzim se s ní přestěhoval na Sibiř. Nesouhlasil mimo jiné s povinnou sexuální výchovou v německých školách a starý kontinent považoval za "zkažený". Jako potomek ruských Němců proto využil ruský program pro návrat krajanů a odjel do země svých předků. Stal se z něj hrdina ruských provládních médií. Na konci letošního února ale rodina otočila - a vrátila se rychle zpátky do Německa.

Mongolsko, vlajka
Mongolsko, vlajka
Mongolsko, vlajka

Mongolsko

Mongolsko je druhý z největších vnitrozemských států světa a zároveň je zemí s nejnižší hustotou obyvatelstva.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama