Ukrajinští a američtí zástupci mají ve Francii na programu další jednání. Očekává se, že se budou zabývat nejobtížnějšími otázkami - územími a Záporožskou jadernou elektrárnou. Na síti X to ve středu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Mír musí být důstojný. A to závisí na partnerech - na tom, zda zajistí skutečnou připravenost Ruska ukončit válku," dodal Zelenskyj.
Rusové na konci roku přišli s informací, že Ukrajina měla zaútočit pomocí téměř sta dronů na rezidenci ruského prezidenta Putina. Moskva podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenechá útok bez odpovědi a „zreviduje svoji pozici“ ve vyjednávání o míru. Ukrajina i západní tajné služby ovšem útok popřely. Co tajné sídlo vlastně skrývá?
"Musíme počítat s faktorem Stevea Witkoffa, u kterého hrozí, že to zase zmotal a že do Washingtonu doveze něco, co se pak ukáže, že není pravda," říká v pořadu Spotlight News rusista Karel Svoboda k úternímu jednání americké a ruské delegace o míru na Ukrajině. V rozhovoru také říká, kolik sil ještě Rusku a Ukrajině zbývá, jak je na tom ruská válečná ekonomika a kdo je chodící katastrofa.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mohl u Vladimira Putina upadnout v nemilost, všímala si minulý týden přední světová i ruská média. Lavrov se totiž neukázal na posledním zasedání Bezpečnostní rady Ruska, navíc přestal vést některé delegace. V rozhovoru pro Aktuálně.cz domněnky vyvrací jeho bývalý podřízený - jediný ruský diplomat, který po začátku války "hlasitě" odešel - Boris Bondarev.
Styl vyjednávání současného ruského ministra zahraničí byl jedním z důvodů, proč nedošlo k summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti. Sergej Lavrov se podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy řídil tvrdou školou sovětského šéfa diplomacie Andreje Gromyka, které ale Američané nepodlehli.
Nově zveřejněné e-maily ukazují, že se Jeffrey Epstein v roce 2018 pokusil navázat kontakt s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem s nabídkou, že pomůže vysvětlit osobnost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Z korespondence, kterou zveřejnili zákonodárci Kongresu, vyplývá, že Epstein se Trumpem opakovaně zabýval a diskutoval o něm i s dalšími vlivnými politickými osobnostmi.
Šestasedmdesátiletý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zřejmě upadl v nemilost Kremlu po telefonátu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, který dopadl "katastrofálně". Píší o tom ruská média. Lavrov se totiž neukázal na posledním zasedání Bezpečnostní rady Ruska, navíc přestal vést některé delegace.
Americký prezident Donald Trump znovu otočil. Pokud to v posledních dnech vypadalo, že se nechal až příliš ovlivnit Vladimirem Putinem, teď se zdá, že šéfovi Bílého domu znovu došla trpělivost. Trump ve středu oznámil, že se plánovaná schůzka v Budapešti v dohledné době neuskuteční, a uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Podobný scénář se odehrál už několikrát.
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva tak nadále ukazuje neochotu účastnit se mírových jednání a uzavřít alespoň krátkodobé příměří, což značně komplikuje plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý mír.
Zatímco Sýrie se vzpamatovává z dekád tyranie asadovské dynastie, její poslední vládnoucí - tedy aspoň donedávna - potomek Bašár Asad tráví většinu času hraním videoher ve svém luxusním komplexu za stovky milionů korun v centru Moskvy. Na první pohled žije pohádkově, objevily se však spekulace o vážné nemoci jeho manželky i o pokusu připravit jej o život.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov patří podle protivníků k těžkým váhám ve vyjednávání, přičemž se nebojí otevřeně lhát. Už 21 let se drží na své pozici. Charismatický milovník whisky a doutníků neměl od začátku války v roce 2022 mnoho příležitostí, kdy využít svou perfektní angličtinu. V souvislosti s vyjednáváním o míru mu ovšem západní média nyní dávají víc prostoru.
Německý deník Die Welt s odvoláním na evropské diplomaty o víkendu informoval o ochotě Číny vyslat na Ukrajinu mírové jednotky v rámci poválečných bezpečnostních záruk. Podle některých diplomatů by čínská účast mohla přispět k uzavření míru, jiní však vyjadřují obavy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve Čínu jako garanta bezpečnosti odmítl.
Optimismus Donalda Trumpa o rychlém ukončení války na Ukrajině naráží na chladnou reakci Moskvy. Zatímco západní spojenci jednají o bezpečnostních zárukách, podle šéfa ruské diplomacie nebudou mít tato opatření bez zapojení Ruska žádný význam. Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, jak navrhuje Západ, by se podle něj rovnalo zahraniční intervenci.
Ruská média a politici píší o pondělním třístranném jednání o konci války na Ukrajině různě. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například doufá, že Ukrajina projde takzvanou finlandizací a bude muset odevzdat kusy území. Média pak připomínají vliv Trumpova charismatu a označují diskuse s "nelegitimním" Zelenským za surreálné.
Bílý svetr s nápisem CCCP, v němž byl v pátek při příletu na Aljašku zachycen ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, se stal virálním hitem. Provokativní kousek vyvolal obrovský zájem a podle výrobce byl během jediné noci vyprodán.
Administrativa Donalda Trumpa má další problém s bezpečností. Obšírné informace o obou delegacích či o chystané slavnostní večeři - to vše lze zjistit z dokumentů, které americký tým zanechal v hotelu nedaleko místa konání summitu kousek od vojenské základny v aljašském městě Anchorage. Ovšem podle Bílého domu bezpečnost schůzky Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohrožena nebyla.
Na Aljašku v pátek ráno dorazila ruská delegace složená z "těžkých vah" tamní diplomacie. Přijeli hned tři ruští ministři - ministr zahraničí Sergej Lavrov, který si oblekl triko s nápisem SSSR, ministr obrany i ministr financí. Prezident Vladimir Putin dorazí později, zdržel se totiž v sibiřském Magadanu, městě gulagu. Americký prezident Donald Trump už je na cestě z Washingtonu.
Téměř půl roku se ruskému vůdci Vladimiru Putinovi skvěle dařilo kombinovat falešnou připravenost jednat o ukončení agrese na Ukrajině s neúprosnými útoky na její pozice a města. Nyní se zdá, že se blíží k bodu zlomu, píše Institut pro výzkum míru v Oslu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte mluvil v americké televizi Fox News o zvyšování rozpočtu aliance. V rámci rozhovoru se vysmál ruskému ministrovi zahraničí, když upozornil na extrémně dlouhé období, po které Sergej Lavrov post zastává, a jednou větou ho nemilosrdně zhodnotil. Ruská odpověď na sebe nenechala čekat.
Tvrzení, že se pomalu, ale jistě blíží konec války na Ukrajině, z různých stran přibývá. Obdobně se k situaci staví i nová analytická zpráva geopolitického centra JPMorganChase, podle které lze předpokládat, že Rusko a Ukrajina do konce druhého čtvrtletí dosáhnou "nedokonalé dohody", která sice zmrazí probíhající válku, ale nebude znamenat komplexní mírovou dohodu.
Ve východní Evropě panují obavy, že si Moskva připravuje půdu pro narušení mezinárodních hranic další sousední země. V monografii s názvem Dějiny Litvy se objevila předmluva, kterou napsal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Kniha zpochybňuje existenci litevského jazyka a samotnou státnost současné Litvy.
Již v prvních hodinách druhého mandátu Donalda Trumpa bylo zřejmé, že jeho ambiciózní cíl - ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin - je iluzorní. Trumpův emisar Keith Kellogg slova svého šéfa vzápětí mírnil, za realističtější označil lhůtu sta dní. A ta končí právě tuto středu. Podle deníku Financial Times je Trump nyní připraven využít jakékoliv příležitosti, aby se z mírových jednání vyvázal.
Kreml rozjel snahu využít koloniální minulosti Ruského impéria a Sovětského svazu, aby ospravedlnil budoucí agresi proti státům NATO. Jde především o země, jejichž území dříve načas ovládaly právě tyto dva historické útvary.
Americký tým dle prezidenta Donalda Trumpa už míří na jednání do Ruska. Děje se tak poté, co ukrajinská strana při schůzce s Američany v saúdskoarabské Džiddě uvedla, že je připravena přijmout jejich návrh na zahájení okamžitého třicetidenního příměří. Teprve se uvidí, zda budou souhlasit i Rusové.
Za hrozbu pro Rusko označil ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku.
