Ministerstvo vnitra postupovalo nezákonně, když pro prezidentskou volbu registrovalo Denisu Rohanovou, tvrdí senátoři, kteří podpořili kandidaturu Marka Hilšera. Potřebné podpisy Rohanové dodalo 20 poslanců, jejichž mandát vypršel v říjnu 2021. Tehdy ještě nebyla volba prezidenta vyhlášená, nebylo jasné ani to, kdy se uskuteční. Hilšerovi podporovatelé se domáhají vyřazení Rohanové z voleb.
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas s jejich výcvikem stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Souhlas vyslovilo 67 ze 70 přítomných senátorů.
Prezidentovi v současné době důvěřuje třetina lidí, vládě a sněmovně 28 procent. Zatímco důvěra v hlavu státu a dolní komoru od léta mírně vzrostla, důvěra v kabinet stagnuje. Z ústavních institucí jsou na tom stabilně nejlépe obecní zastupitelstva a starostové, kterým věří více než 60 procent dotázaných. Vyplývá to z podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
ČT překáží těm, které odmítá uznat za nekritizovatelné. A například Tomiu Okamurovi vysloveně vadí i to, když odvádí špičkovou práci. Třeba takovou, jakou představuje její profesionální zpravodajství z ruské války proti Ukrajině.
Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil (ODS). Stejně jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v 81členném Senátu. Senát si též zvolil čtyři místopředsedy - Jiřího Drahoše, Jiřího Oberfalzera, Tomáše Czernina a Jitku Seitlovou.
Prezidentský kandidát, který není schopný posbírat 50 tisíc podpisů od občanů, by se o Hrad neměl ucházet. Podle Miloše Zemana tím ukazuje, že není schopný oslovit voliče. Dosluhující prezident to prohlásil při návštěvě Ústeckého kraje, kterou se s výjezdy do regionů ve funkci loučil. Lidi, kteří se s ním přišli setkat, ale více zajímalo, co bude od příštího roku dělat a zda setrvá v politice.
Podporu 20 poslanců a 30 senátorů získal dosud pro svou prezidentskou kandidaturu nezávislý senátor Pavel Fischer. Ucházet se začátkem příštího roku o Pražský hrad chce mimo jiné s heslem "Česká republika na prvním místě". Fischer při představení kampaně v pražském klubu Rock Café řekl, že jako prezident by pokračoval ve svém boji proti omezování lidských práv. Chtěl by podněcovat dlouhodobé vize.
Finalista prezidentského souboje z roku 2018 Jiří Drahoš upozorňuje nynější kandidáty na nebezpečí dezinformací při volbách. Před pěti lety je podle svých slov měl v souboji s Milošem Zemanem razantně vyvracet. Nového prezidenta bude Česko volit už v lednu příštího roku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje nynější senátor i výsledky nedávné cesty na Tchaj-wan a význam spolupráce s touto zemí.
Po srpnové rezignaci zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové, která skončila kvůli sporům s ombudsmanem Stanislavem Křečkem, musí parlament vybrat jejího nástupce. Senát měl ve středu možnost vybrat ze čtyř kandidátů dva, ale nakonec zvolil jen jednoho, Víta Schorma. Další tři neprošli, včetně kritizovaného advokáta Jakuba Kříže, kterému chyběl jediný hlas. Konečná volba bude na poslancích.
Naposledy ve starém složení se ve středu schází Senát. Končí tak období převážně jednotné horní komory parlamentu, podporující kroky současné vlády. Až se v listopadu setkají senátoři znovu, bude mezi nimi 15 nováčků. Velkou pozornost budí dvojice někdejších právniček roku Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová. Obě kritizují vládu a Evropskou unii a body sbírají u české protestní scény.
