Mileniálové, kteří jsou posedlí fotografováním selfie či hraním videoher, by měli zpozornět. Britská armáda totiž v nové náborové kampani hledá právě příslušníky generace, které se kvůli její psychologické zranitelnosti přezdívá také sněhové vločky.
Skutečnost se stává iluzí a iluze skutečností. To, co vidíme na sociálních sítích a na internetu, často nemusí mít a nemá reálný otisk v tom, co se děje okolo nás.
Jaké představy měl o setkání s kmenem Sentinelců, který žije jako v době kamenné, a jaké svědectví chtěl přinést, se už nedozvíme.
Touha odnést si selfie z nechráněného skalního výběžku se stala osudná pro indický pár, který se na konci října vydal na túru do Yosemitského národního parku. Těla devětadvacetiletého Višnua Viswanatha a jeho třicetileté partnerky Meenakši Moorthyové našli hlídači 245 metrů pod výběžkem, kde se dvojice fotila. Co přesně se na místě stalo, policie stále vyšetřuje, ale podle jiného turisty Moorthyová seděla nebezpečně blízko okraje.
Aplikace a hry k vylepšování vzhledu používají stále mladší děti. Doktoři upozorňují, že to má negativní vliv na dětskou psychiku. Virtuální změna reálného vzhledu může způsobovat pocity méněcennosti a problémy s přijetím sebe sama.
Řešením by podle vedoucího studie mohl být zákaz selfie v rizikových zónách, jako jsou například vrcholky hor nebo střechy výškových budov.
Singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan zveřejnil pravděpodobně první selfie se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Snímkem se pochlubil na Twitteru v pondělí, tedy jen den před klíčovým summitem Kima s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Usměvavý lídr KLDR na něm pózuje také se singapurským ministrem školství Ongem Ye Kungem. Schůzka amerického prezidenta s Kimem začne v úterý ve tři hodiny ráno středoevropského času. Vůdce Severní Koreje si v noci před summitem po pořízení selfie podle agentury AFP vyšel na procházku po městě. Trump zase předčasně oslavil své 72. narozeniny, od singapurské delegace dostal dort.
Bouři hněvu a znechucení vyvolal v Itálii mladík, který si pořídil selfie z místa, kde zasahovali záchranáři.
Muži měli makety sebevražedných vest, samopalů a mačet. Jeden dokonce vjel do obchodu na koni. Někteří zákazníci v panice prchali, jiní si s nimi pořizovali selfíčka.
Milovníci kávy si mohou v jedné z londýnských kaváren vychutnat své vlastní portréty na pěně nápoje. Vyrobit "selfieccino" přitom není žádná velká věda. Samotný proces trvá zhruba čtyři minuty. Zákazník se vyfotí a pošle svůj portrét do stroje, který si fotku naskenuje a vytvoří ji na pěnu.
Makak Naruto, který proslul diskutovanou selfie fotkou, byl organizací PETA jmenován osobností roku. Jako hlavní důvod organizace uvedla, že se makak díky kauze s fotografem Davidem Slaterem stal někým, ne pouze něčím. "Narutova historická selfie zpochybnila myšlenku, kdo je a kdo není osoba a vyústila ve vůbec první soudní žalobu s cílem prohlásit zvíře vlastníkem majetku,“ citoval zakladatelku PET Ingrid Newkirkovou britský Daily Mail. Diskutovaný selfie snímek Naruta byl vyfocen v roce 2011 na indonéském ostrově Sulawesi. Britský fotograf na podzim definitivně vyhrál dvouletý soudní spor o autorství fotografie. Zavázal se však dát 25 procent svých příjmů z prodaného snímku na charitu.
"Cílem fotky bylo vyjádřit naději na světový mír," napsala Iráčanka. Podle některých se ale vyfotila královna krásy Iráku s královnou krásy "okupace a brutality". Selfie modelek vyvolala rozporuplné reakce na sociálních sítích.
Na sociálních sítích se objevila řada fotografií, na kterých lidé pózují u Hitlerovy sochy, včetně snímku skupiny mladíků oblečených v oranžových uniformách, kterak předvádí nacistický pozdrav. Právě nevhodná selfíčka vyvolala negativní reakce lidí z celého světa, a to přesto, že si podle muzea žádný návštěvník nestěžoval. Socha byla z muzea odstraněna méně než rok poté, co byla na Jávě zavřena kavárna inspirovaná nacistickou historií.
Mnozí by si řekli, že ženy budou samy sebe fotit častěji než muži. Průzkum společnosti Huawei však ukázal pravý opak. Muži jsou většími fanoušky takzvaných selfies než ženy. A v České republice je tento rozdíl dokonce výrazně větší, než je průměr v zemích střední, východní a severní Evropy.
Když lidé fotí selfie, věří, že to dělají s nadhledem a sebeironií. Když však hodnotí selfie, která nafotili jiní, žádný nadhled a sebeironii nevidí. Považují je za zbytečně přehnanou sebeprezentaci. Tento paradox odhalila vědecká studie publikovaná v magazínu Frontiers of Psychology.
Soud v Bavorsku řeší žalobu Syřana Anase Modamaniho, který si v roce 2015 v uprchlickém táboře v Berlíně vyfotil selfie s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Fotografie se následně dostala na internet a doprovázela řadu zpráv, které uprchlíka Modamaniho spojovaly například s teroristickými útoky v Bruselu nebo v Berlíně. Kauza přilévá olej do ohně už tak silné kritice, které Facebook v poslední době čelí kvůli šíření klamných zpráv. Na situaci kolem falešných informací se teď vzhledem k blížícím se volbám zaměřují hlavně v Německu a ve Francii.
Představte si, že turisté na Karlově mostě přestanou mávat selfie tyčkami a místo toho jim kolem hlavy budou bzučet malé fotografické drony. Není to až tak velké sci-fi, jak by se mohlo na první pohled zdát. Izraelská firma Selfly už takový dron má – a věří, že o něj bude velký zájem.
Izraelského umělce už štvaly praštěné fotky u Židovského památníku v Berlíně, kterými se lidé chlubí na sociálních sítích, aniž by si uvědomovali, kde je ve skutečnosti pořídili. Vzal proto selfíčka z pietního místa, která našel na Facebooku a Instagramu, a předělal je do prostředí koncentračního tábora. Z jeho projektu Yolocaust se stal hit sociálních sítí.
Facebook podle technologického serveru TechCrunch chystá „umělecké“ filtry pro úpravu fotek z mobilu. Měly by fungovat podobně jako v oblíbených aplikacích Prisma, Snapchat nebo Instagram.
V indickém státě Rádžasthán vynášela skupina lidí krajtu, která vlezla do areálu školy. Chtěli si s ní pořídit společnou fotku. Hadovi se to nelíbilo.
