Rychlé objekty, postavy bez výrazu. Možná jsou jen o krok před námi, možná už jsou dávno mezi námi, možná je jen nezajímáme. "Nechceme věřit, chceme vědět," říká Vladimír Šiška, který se UFO, jevy kolem nich a mimozemšťany zabývá přes třicet let. V rámci Projektu Záře sesbíral tisíce výpovědí - proto klíč k úspěchu vidí v logice. Co když ale logika někdy nestačí? A co čekat od cizích civilizací?
Památník Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku představí slavného spisovatele coby průkopníka světové vědeckofantastické literatury na dvou odborných konferencích ve Spojených státech. Uskuteční se 24. a 25. září v Los Angeles. S programem inspirovaným Čapkem se následně počítá i v Českém centru v New Yorku.
"Připrav se na překvapení. Ty nejsi ty, ty jsi nyní já." Pod tímto sloganem vstoupil do tehdy ještě československé distribuce akční sci-fi thriller Total Recall, od jehož světové premiéry uplynulo 35 let. Ve své době kritikou rozporuplně přijatý snímek s Arnoldem Schwarzeneggerem se za tu dobu stal žánrovou klasikou a byl zařazen do knihy 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.
Dopady umělé inteligence a s ní spojené robotiky už desítky let promýšlejí autoři sci‑fi i mnozí vědci a futurologové. Jasnější obrysy pak mají od doby, kdy se za druhé světové války zrodily první elektronické počítače a kybernetika a kdy se v továrnách rozběhla automatizovaná výroba.
Nigérie jako africká supervelmoc, Indie na vrcholu vlivu, stárnoucí Čína nebo do slavné minulosti zahleděné, ale bohaté USA. Či podobně blahobytná, nicméně ospalá multikulturní Evropa. Tak koncem 21. století, za 75 let, může vypadat svět. Pokud se to zdá přitažené za vlasy, stačí porovnat současnost s podobně vzdálenou minulostí.
Postavu E.T. vytvořil italský umělec Carlo Rambaldi. Vzhled mimozemšťana částečně vycházel z obličejových rysů Alberta Einsteina, Karla Sandburga a Ernesta Hemingwaye. Cílem bylo vytvořit tvář, která by působila inteligentně, ale zároveň důvěrně a přátelsky. Model, který zítra nabídne aukční síň Sotheby's, pochází z Rambaldiho osobní sbírky. Předpokládaná cena může být až 900 tisíc dolarů.
Film Bod obnovy se těšil mimořádné pozornosti. Po řadě let totiž v Česku vzniklo čistokrevné sci-fi, které se vizuálem dokázalo vyrovnat i několikanásobně dražším zahraničním produkcím. Ve snímku se objevila řada pražských budov ve futuristické podobě i jedna, která nikdy nevznikla. Své místo v něm získaly i unikátní prototypy starých Škodovek. Podívejte se na nový díl pořadu Historky z placu.
Tisíce lidí z několika kontinentů se vloni sjely do města Čcheng-tu, kde Čína poprvé hostila největší světový festival sci-fi zvaný Worldcon. Místní fanoušci žánru neskrývali hrdost, že se v cizině konečně zajímají o zdejší sci-fi. A že se akce koná v novém Muzeu science fiction, navrženém renomovaným studiem architektky Zahy Hadid.
Je rok 2041 a Praha bojuje s terorismem i rozevíráním sociálních nůžek. Nadějí může být technologie, která lidem dovoluje vstát z mrtvých. Jen si musí pravidelně zálohovat svá digitální já. Zápletka filmu Bod obnovy přitom není tak nereálná, jak se zdá. "Vědci už na tom pracují," říká režisér Robert Hloz. V rozhovoru popisuje, jak se mu v Česku povedlo natočit sci-fi, které snese světové srovnání.
Více než 900 metrů čtverečních zabírá výstava prací švýcarského výtvarníka Hanse Rudolfa Gigera, kterou otevřela Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou. Ve zdejší zámecké jízdárně shromáždila přes stovku děl autora filmového monstra Vetřelec.
Nejlepší tuzemskou detektivní knihou se stal román Františka Šmehlíka Šelma. V rámci večera, na kterém pořadatelé knižních cen Magnesia Litera vyhlašovali vítěze nových žánrových kategorií, pak ocenění za obor fantastika získala Vilma Kadlečková s osmým dílem ságy Mycelium. Literu za humoristickou knihu mají Martin Mach Ondřej a Lela Geislerová za seriál krátkých komiksových příběhů Zen žen.
V nejznámější knize Vladimira Sorokina vládne Rusku car. Jeho osobní hrdlořezové, barbaři zvaní opričníci, křižují Moskvu v červených mercedesech s psími hlavami nasazenými na náraznících. Dospělé mučí, vraždí a znásilňují, děti unášejí. V duchu dobyvatele Čingischána dí, že „největším potěšením je vítězit nad nepřáteli, drancovat jejich majetek a milovat jejich ženy“.
Je jako kouzelná kapsle, která schraňuje uplynulý čas. Stačí ji otevřít a začnou se vracet vůně, situace, vzpomínky a emoce. Jenže nejde o kapsli, ale o analogový nosič, který drtivá většina lidí buď vyhodila, nebo pohřbila někde v hlubinách sklepa. Videokazety ale nezmizely a v Česku mají solidní skupinu fanoušků, kteří si je půjčují, kšeftují s nimi, a dokonce na nich stále sledují filmy.
James Tiptree Jr, Žena, kterou muži neviděli, a nejlepší povídky Alice Sheldonové. To vše stojí na obálce knihy, kterou v edici Fantastika vydalo nakladatelství Argo. A všechno je to pravda, ale začněme záhadou dvou jmen.
Už je to více než půl roku, co ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob populárního spisovatele Dmitrije Gluchovského. Protože se postavil proti válce na Ukrajině, musel odjet do zahraničí. Zatímco doma má obstavený majetek, v ruských knihkupectvích znovu raketově stouply prodeje jeho knih líčících život v moskevském metru po apokalypse.
Děti si je vybírají v obchodě. Mluví na ně přes sklo, ukazují prstem a prosí rodiče, aby jim jednoho koupili. Jako domácí zvíře. A ty děti se místo ve škole učí distančně, přes tablet. Jako za koronaviru. Akorát že v románu Klára a Slunce spisovatele Kazua Ishigura novodobé zverimexy prodávají roboty. A místo pandemie jsme v blízké budoucnosti.
Do přistání zbývá čtvrthodina, když se boeing náhle propadne. Okna začnou bombardovat obří kroupy, uvnitř tma černá jako saze. Asi deset vteřin letadlo padá. Už to vypadá, že se rozlomí, když se do kokpitu zničehonic vrátí slunce. Turbulence pomíjí. Přesto už se něco vrátit nedá.
Činoherní studio v Ústí nad Labem uvede čtvrtou premiéru jubilejní 50. sezony. Sci-fi nazvané Den člověka s herečkami Annette Nesvadbovou, Andreou Bereckovou a Klárou Suchou diváci poprvé uvidí tento čtvrtek 16. prosince, repríza následuje v pondělí.
Knihy nejúspěšnějšího současného čínského autora Liou Cch’-sina nejsou veselé. Právem bývají řazeny do žánru cyberpunk. Dotýkají se zejména dystopických témat, která civilizace přinejlepším vytěsňuje.
„Část společnosti se dobrovolně vzdává vlastní identity a žije umělé životy. Děsím se chvíle, kdy se technologie napojí na nervovou soustavu, člověk ztratí pojem o realitě a navíc se mu v tom bude líbit. To je ten koncentrák, do kterého lidi půjdou a budou v něm šťastní,” říká novinář a spisovatel Ondřej Neff, který vydal nový sci-fi román Ultimus. Pro dětské čtenáře také převyprávěl verneovky.
Když se blíží písečný červ, je slyšet sykot a šustivé tření. Pak začne vířit písek. Ke kombajnu v dunách se jako ryba plavající pod hladinou blíží stovky metrů velká písečná vlna, křivka z postříbřené šedi. Zvedá se výš a výš, až se promění v obří čenichající tlamu, okrouhlou díru, jejíž lesklé příčle kombajn pohltí.
