Loňská jednání mezi Tureckem a EU o řešení migrační krize byla podle všeho ostřejší, než se dosud zdálo. Ukazuje to zápis ze schůzky tureckého prezidenta s předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady během summitu G20 v Antalyi, který zveřejnil řecký zpravodajský server. Erdogan Tuskovi s Junckerem vyhrožoval, že pokud nebude po jeho, "otevře uprchlíkům dveře do Řecka a Bulharska".
Někteří politici členských zemí Evropské unie varují, že pokud se nevyřeší uprchlická krize v následujících týdnech až měsících, je ohrožena existence schengenského prostoru. Evropská komise dala ve středu Řecku tři týdny na to, aby kontroly svých hranic zlepšilo, jinak mu hrozí opuštění Schengenu. Podívejte se v našem přehledu scénářů, co se může během jara a léta stát.
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ve středu znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud desetitisíců blízkovýchodních uprchlíků, kteří přes obě země míří Evropy. Ankara prý běžence, kteří se jednou dostanou do Řecka, už zpátky skoro nebere. Varoval zároveň před snahou některých zemí činit z Atén původce krize.
Řecko má vážné nedostatky při ochraně vnějších hranic schengenského prostoru. Vyplývá ze zprávy takzvaného schengenského hodnocení, kterou dnes projednala Evropská komise. Dala Aténám čas do května, aby kontrolu svých hranic zlepšily. Pokud tak neučiní, umožní to zemím dočasně zavést kontroly na některých vnitřních hranicích až na dva roky. Zároveň může být Řecko vyloučeno ze schengenského prostoru. Zpráva uznává, že řecké orgány jsou v důsledku velkého počtu příchozích migrantů pod tlakem, konstatuje se v ní, že migranti nejsou efektivně identifikováni a registrováni. Jejich otisky prstů nejsou systematicky zanášeny do unijních systémů a nejsou systematicky kontrolovány jejich doklady.
Za dva měsíce se prý může rozpadnout Schengen. Evropa mezi národními státy a odevzdáním části jejich drahé suverenity.
Řecko má dlouhodobě problém zvládat příliv uprchlíků. Ministři vnitra zemí EU žádají Evropskou komisi o posudek, zda je Řecko schopné efektivně chránit svou vnější hranici, nebo jestli má v tomto směru vážně nedostatky. Pokud nebude výsledek šetření komise kladný, může dojít ke znovuzavedení kontrol na hranicích některých států nebo k prodloužení jejich trvání tam, kde již fungují, a to až na dva roky.
Řecko je často kritizováno, že v době migrační krize nedokáže úspěšně bránit svou hranici, která je zároveň i hranicí Schengenu. Řecké záchranné čluny pobřežní hlídky ale musí především zachraňovat životy, píše agentura AP, podle níž je ilegální a nebezpečné vracet lodě s uprchlíky zpět a uzavřít námořní hranici Řecka je prakticky nemožné. Řecké čluny posílené loděmi evropské pohraniční agentury Frontex brázdí vody a hledají lidi, které pašeráci dopravují na břehy řeckých ostrovů, které jsou frontovou linií ohromné evropské migrační krize.
Německý list tvrdí, že kromě Německa chtějí výrazné prodloužení kontrol hranic uvnitř Schengenu také další státy, třeba Belgie nebo Rakousko. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére přitom už tento týden oznámil, že Německo prodlouží kontroly, které zavedlo loni, na neurčito. Podle listu Welt am Sonntag by hraniční kontroly uvnitř Schengenu mohly trvat až do konce roku 2017.
Plán EU přesvědčit Turecko, aby zastavilo proud uprchlíků, nefunguje. Unie proto zvažuje, že by zablokovala řecko-makedonskou hranici. Tuto možnost navrhl slovinský premiér Miro Cerar. S návrhem naopak nesouhlasí Řecko, které se obává, že uprchlíci pak u nic uvíznou, bez možnosti jít dál. S radikálním návrhem řešení přišla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Ta navrhuje vyloučit Řecko ze Schengenu, pakliže nadále nebude lépe střežit své hranice.
Britský premiér David Cameron jednal s českým předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou o setrvání Británie v Evropské unii či o zablokovaném prodeji letounů L-159 do Iráku. Cameron v této věci přislíbil pomoc své vlády. V Praze se setkal také s prezidentem Milošem Zemanem, místopředsedou vlády Andrejem Babišem či ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou. Schůzkou s předsedou ODS Petrem Fialou potvrdil Cameron dlouhodobé spojenectví mezi britskou Konzervativní stranou a ODS.
Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.
Český premiér Bohuslav Sobotka navrhl možnost, že by Evropská unie zřídila hranici, na níž by regulovala migraci. Na takzvané linii Bulharsko-Makedonie, tedy na severních hranicích Řecka. "Řecko je laxní. Pouští imigranty dál bez řádné identifikace. Netrvá na tom, aby žádali o azyl, nerozlišuje ekonomické imigranty. Vypadá to, jako by to Řekům bylo trochu jedno. Ani si nevyžádalo pomoc dalších zemí," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz exministr vnitra František Bublan.
Bohuslav Sobotka je pro, aby vznikl jakýsi záložní hraniční systém na linii Bulharsko-Makedonie. Premiér tuto úvahu ale nedomyslel. Ne, v zastavení přílivu uprchlíků musí Řecko hrát klíčovou úlohu, tvrdí komentátor Hospodářských novin David Klimeš.
Na linii Bulharska a Makedonie by měl podle premiéra Bohuslava Sobotky vzniknout "záložní hraniční systém". Ten by měl být realizován, pokud se nepodaří posílit vnější hranice schengenského prostoru. "Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž," komentoval premiér. Při dalších jednáních v Bruselu chce podle něj Česko nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout.
Nikoliv Turecko, ale Makedonie, která není členem EU, má podle Orbána dostat masivní ekonomickou pomoc. Zároveň navrhl, aby Bulharsko bylo přijato do schengenského prostoru. Orbánův plán fakticky vylučuje Řecko ze schengenského prostoru.
Slovensko finančně nepřispěje do žádných fondů, které mají pomoci řešit migrační krizi. Premiér Robert Fico oznámil, že Bratislava chce dávat peníze jen na ochranu Schengenu. Zopakoval, že země odmítá povinné uprchlické kvóty, a nově i to, že Slovensko nebude přijímat běžence ani dobrovolně. "Neuděláme žádné rozhodnutí, které by vedlo k možnosti vzniku ucelené muslimské komunity na Slovensku," řekl. Jeho slova vyvolala odmítavou reakci Islámské nadace na Slovensku, která se v médiích vyjadřuje k otázkám spjatým s islámem.
Evropští lídři chtějí schválit návrh Evropské komise o společné Evropské pohraniční a pobřežní stráži do konce června. Shodli se také, že nechtějí, aby Velká Británie odešla z EU. Na druhou stranu odmítli jakékoliv reformy v oblasti sociálních benefitů, které by diskriminovaly občany ostatních unijních zemí. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je cíl dokončit kompletní dohodu na reformách do poloviny února "ambiciózní".
Premiér Bohuslav Sobotka vyzval před summitem EU dopisem evropské lídry, aby při řešení migrační krize udělali vše pro zachování schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Z dopisu citoval server Politico. "Musíme využít příležitosti, abychom během nadcházející Evropské rady zajistili budoucí perspektivu Schengenu," stojí v dopise, který dostali vrcholní představitelé osmadvacítky elektronickou poštou. "Udělám proto, co se týče našeho prosincového setkání, vše, co je v mých silách, abych vyslal jasný vzkaz, že sdílíme závazky ohledně budoucnosti Schengenu," dodal premiér. Podle mandátu, který schválila vláda, bude Sobotka v Bruselu trvat na posílení ochrany vnějších hranic Unie.
Argument zastánců společné ostrahy zní: pokud vnější hranice nebudou dostatečně účinně chráněny, Schengenský prostor zkolabuje a obnoví se hraniční kontroly mezi všemi zeměmi, jak jsme je znali v České republice do roku 2007. Některé státy se bouří proti tomu, že stráž má zasahovat i v zemi, jejíž vláda s tím nebude souhlasit.
Německá kancléřka Angela Merkelová by měla přijet do České republiky. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se nyní hledá vhodný termín návštěvy. Předseda české vlády by s ní chtěl hovořit nejen o migrační krizi a rozdílných pohledech obou sousedních států na trvalé uprchlické kvóty. Rozhovory by se měly týkat také obchodní výměny, modernizace průmyslu, posílení sousedských vztahů či udržení schengenského prostoru.
